USS Gerald R. Ford (CVN 78), U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist 1ST Class Jeremy Johnson, Public domain

Nová Trumpova bezpečnostní strategie: Kritika Evropy, vstřícnost Putinovi

Bílý dům zveřejnil novou národní bezpečnostní strategii, která obsahuje některé kontroverzní body, zvlášť ve vztahu k Evropě. Současně je pobídkou k tomu, aby se USA staly znovu nezpochybnitelnou velmocí.

Dokument zohledňuje tradičně „velikášskou“ vizi o Americe jako vůdčím světovém národu. Obecně silně akcentuje zájmy západní polokoule. „Aby Spojené státy zůstaly i v následujících desetiletích nejsilnější, nejbohatší, nejmocnější a nejúspěšnější zemí světa, potřebuje naše země ucelenou strategii pro to, jakým způsobem budeme jednat se zbytkem světa,“ čteme v nové bezpečnostní strategii.

USA hodlají zajistit, „aby západní polokoule zůstala dostatečně stabilní a dobře spravovaná, aby se zabránilo masové migraci do Spojených států“. Trump a jeho političtí přátelé chtějí, aby západní polokoule zůstala prosta nepřátelského zasahování, a která bude podporovat kriticky důležité dodavatelské řetězce. Washington si nadále chce zajišťovat přístup ke klíčovým strategickým surovinám.

Vyvážit ekonomické vztahy s Čínou

Strategie věnuje rovněž pozornost Číně. Trumpova administrativa slibuje „znovu vyvážit americké ekonomické vztahy s Čínou“, na niž Washington uvalil jako na mnohé jiné státy vysoká cla. Později se však obě strany dohodly na jejich snížení. Současně dokument uvádí, že USA chtějí zabránit válečnému konfliktu v citlivé oblasti Indo-Pacifiku, kde má Čína své zájmy. Napětí v tomto regionu ovšem za poslední léta povážlivě stouplo, a to právě kvůli Pekingu.

Smířlivý tón vůči Rusku

Místo ve strategii dostala i stále aktuální válka na Ukrajině, kterou si ještě před svým zvolením Trump předsevzal co nejrychleji ukončit. Překvapí však zejména mírná rétorika vůči ruskému agresorovi, který je kritizován jen velmi málo. Dokument uvádí, že USA chtějí zlepšit své vztahy s Ruskem poté, co byla Moskva po letech považována za jakéhosi globálního vyvrhele, a že ukončení konfliktu je klíčovým zájmem USA za účelem „obnovení strategické stability s Ruskem“. O ruské agresi na Ukrajinu, která začala téměř před 4 lety, se však v dokumentu nepíše. Ani zde nezazněl žádný odsudek invaze, která začala 24. února 2022. Celkově je dokument k Rusku vstřícný a smířlivý.

Kritika Evropy

V dokumentu se hovoří také o Monroeově doktríně z roku 1823 a její duch je v něm ostatně patrný. Cílem této doktríny bylo zabránit evropským mocnostem v zasahování do amerických záležitostí. Současně strategie staví tak trochu uměle evropské státy do protikladu s postoji Washingtonu. „Trumpova administrativa se ocitá v rozporu s evropskými představiteli, kteří mají nerealistická očekávání ohledně války [na Ukrajině], a sedí v nestabilních menšinových vládách, z nichž mnohé pošlapávají základní principy demokracie, aby potlačily opozici,“ stojí v dokumentu. To je ale zastřená podpora těm stranám, které se hlásí k Trumpově národně konzervativnímu vidění světa, jež však současně koketují i s krajní pravicí.

V této souvislosti se můžeme dočíst, že Evropa se potýká s vážnými ekonomickými problémy, „ale tento hospodářský úpadek je zastíněn skutečnou a ještě naléhavější vyhlídkou civilizačního zániku“. To je viděno skrze „apokalyptické hledí“ a můžeme říct, že se jedná o tradičně „trumpovsky“ expresivní absolutní soud.

Podle Trumpa pak Evropě chybí sebevědomí, a to ve vztahu právě k Rusku. „Tento nedostatek sebevědomí je nejzřetelnější ve vztahu Evropy k Rusku. Evropští spojenci mají oproti Rusku značnou převahu v síle podle téměř všech měřítek – s výjimkou jaderných zbraní. V důsledku ruské války na Ukrajině jsou vztahy Evropy s Ruskem nyní značně oslabené a mnoho Evropanů považuje Rusko za existenční hrozbu.“ Na druhou stranu se Evropa dočkala také pochvaly. Starý kontinent podle americké administrativy nelze odepsat, to by bylo pro tuto strategii sebezničující.

Amerika na světové výsluní

Třiatřicetistránkový dokument můžeme vnímat jako osobitý pohled amerického prezidenta Donalda Trumpa na zahraniční politiku a globální svět vůbec. Jsou v ní obsaženy jeho předvolební i návazné sliby a také některé značně kontroverzní kroky či soudy. Ty se týkají zejména evropských spojenců a postojů k Rusku. Nicméně jedno je jasné, Amerika se má vrátit na světové výsluní a být nezpochybnitelnou velmocí v rámci známého sloganu MAGA.

Zdroj: Politico, Los Angeles Times, White House
Autor/Licence fotografie: USS Gerald R. Ford (CVN 78), U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist 1ST Class Jeremy Johnson, Public domain