Američané podnikli rychlou akci s cílem zajmout venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a otevřít si cestu k ropě. Venezuelská armáda se nezmohla na nějaký protiúder. Poté, co se stal Hugo Chávez v roce 1999 stal prezidentem, nasměroval velké ropné zdroje, o které má nyní zájem i Donald Trump, právě do armády, nakoupil ruské vybavení a dosadil vojáky do klíčových vládních pozic. Jak ale vypadá nynější venezuelská armáda?

Letectvo

Na papíře v rámci zemí Latinské Ameriky není úroveň letectva úplně špatná. Osou stíhacího letectva jsou stroje Su-30MK2. V polovině září zveřejnila venezuelská armáda videa dvou svých stíhaček Su-30, které byly vyzbrojeny protilodními raketami Ch-31, rovněž ruské výroby.

Vedle toho má letectvo k dispozici i staré americké stíhače F-16, které byly pořízeny ještě před Chávezovým nástupem k moci. Dále Venezuela disponuje cvičnými a lehkými útočnými letouny Embraer AT/T-27 Tucano a transportními a logistickými stroji jako například Lockheed C-130H Hercules. Netřeba k tomu asi dodávat, že zmíněné letouny jsou rovněž staršího data.

Námořní síla

Jestliže se budeme věnovat mořské doméně, Venezuela provozuje v současné době provozuje pouze jednu fregatu třídy Mariscal Sucre. Caracas si v roce 1975 od Itálie objednal šest fregat tříd Lupo jako náhradu za starší válečné lodě.

Caracas má jen 2-3 ponorky Typu 209 ze sedmdesátých let od Německa, otázka je jejich schopnosti nasazení do ostré mise. Jejich hlavními úkoly jsou ochrana pobřeží, průzkum a cvičení. Venezuela disponuje ve své výbavě devíti oceánskými a pobřežními hlídkovými plavidly, včetně čtyř zakoupených ze Španělska.

Pozemní technika

Co se týče pozemní techniky, ve výzbroji je 92 tanků T-72B1, 123 bojových vozidel pěchoty BMP-3, dále 81 tanků AMX-30, dodávaných z Francie. Zbraňové systémy, které jsme zmínili, jakož i samohybné houfnice Msta-S, protivzdušné systémy S-300, S-125 Něva či Buk, pocházejí ještě ze sovětských dob, a jsou tudíž zastaralé a málo použitelné. O nich jsme již psali v jednom z našich starších článků. Z novějších systémů pak můžeme hovořit o raketometech Smerč.

Stav armády

Venezuela má v současné době okolo 120 000 aktivních vojáků, přičemž na samotnou armádu připadá 63 000 příslušníků, na námořnictvo 25 500, letectvo 11 500 a Národní gardu 23 000. K tomu připočtěme zhruba 8 000 rezervistů. Jestliže hovoříme o výcviku vojáků, ten je jednak slabý a hlavně značně ideologizovaný v duchu chávismu a místního nacionalismu. Důležitým rysem je také nerovnoměrnost výcviku. Chybí rovněž reálné bojové zkušenosti, pokud nepočítáme pravidelné potlačování protivládních demonstrací.

Dodejme, že platové podmínky v armádě jsou špatné, což má dopad i na morálku vojáků. Mnoho z nich tak z armády odchází. Vše souvisí s katastrofální hospodářskou situací země, které navíc zhoršují americké sankce a pokles produkce ropy, která je pro Venezuelu klíčovou vývozní komoditou. Jak uvedla CNN, právě kvůli ekonomickému kolapsu, kdy se v obchodech nedostává ani základních potravin, opustilo zemi asi 7,9 milionů Venezuelanů, mnoho z nich mladých lidí ve věku vojenské služby.

A právě velmi špatný ekonomický stav latinskoamerického státu dopadá také na armádu a údržbu již tak zastaralého vybavení. „Venezuelské ozbrojené síly mají poměrně nízkou úroveň operačních schopností a dostupnosti prostředků. Je to částečně dáno tím, že prošla více než desetiletou hospodářskou krizí,“ řekl CNN analytik z think tanku CRIES Andrej Serbin Pont. Nedá se předpokládat, že by se něco v nejbližší době v tomto směru změnilo, protože státní kase dlouhodobě chybí peníze.

V ostrém konfliktu by Venezuela nebyla soupeřem

Je třeba říct, že vzhledem ke stávajícímu stavu by v konvenčním konfliktu proti USA či jinému silnému protivníkovi venezuelská armáda vydržela možná jen několik hodin. Jen pro zajímavost: Podle Globálního indexu palebné síly (Global Firepower Index) se Spojené státy řadí k nejsilnějším vojenským mocnostem světa, zatímco Venezuela se umístila zhruba na 50. místě na světě. USA mají v současné době okolo 1,3 milionu aktivních vojáků, započítaje v to zhruba 800 tisíc rezervistů.

Proto by se Venezuela snažila vést boje asymetricky, guerillovým způsobem, aby otupila výhody protivníka. Latinskoamerický stát může zmobilizovat v této souvislosti až několik set tisíc dobrovolníků-milicionářů, kteří jsou bezvýhradně k režimu loajální. Maduro před několika měsíci prohlásil, že země je schopna nasadit 4,5 milionu členů milice. O několik týdnů později hovořil dokonce o 8,2 milionu. O těchto číslech však vojenští odborníci pochybují s tím, že jde o značně nadsazené počty. Otázkou je samozřejmě úroveň výcviku a bojová připravenost domobranců.

Sečteno, podtrženo venezuelská armáda v kontextu Latinské Ameriky sice zastiňuje některé ostatní země, v globálním měřítku se ale jedná o zastaralé těleso, s nízkou akceschopností a slabým výcvikem.

Zdroj: CNN, Wral News

Autor/Licence fotografie: Tanky T-72B1V venezuelské armády, Cancillería del Ecuador, CC BY-SA 2.0

Bezpečnostní situace v Evropě i ve světě se horší a Polsko na to pružně reaguje. Varšava se chce lépe připravit i na konflikt vysoké intenzity, který by mohl ohrozit jeho území. Polský premiér Donald Tusk vloni řekl, že Varšava chce zpřístupnit vojenský výcvik všem dospělým mužům, nicméně nejedná se o obnovení povinné vojenské služby. Iniciativa je otevřená mužům i ženám.

Nicméně polská bezpečnostní strategie jde před potenciální ruskou hrozbou ještě dál. Od aktuálního školního roku byl totiž v 16 000 školách zaveden povinný střelecký kurz na simulátorech pro všechny žáky 8. a 9. tříd. Není to ovšem kurz, kde by žáci používali ostré střelivo nebo plnou výzbroj. Vyučují se bezpečnost, zásady zacházení a střelba se simulátory.

500 000 vojáků

V prosinci minulého roku pak podepsal místopředseda vlády a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz Program rozvoje polských ozbrojených sil na období 2025–2039. Plán, který je považován za strategický dokument zásadního významu, jde ruku v ruce s postupným posilováním polské obranyschopnosti. Program definuje budoucí velikost ozbrojených sil, vytyčuje priority pro operační schopnosti armády a technickou modernizaci a stanovuje cíl během 15 let navýšit počet vojáků na celkem 500 000 příslušníků.

Představa je taková, že 300 000 vojáků má být v aktivní službě a zbývajících 200 000 bude složeno ze záložníků. Server The Defense News uvedl, že podle současných projekcí se očekává, že polská armáda bude mít roce 2026 227 641 aktivních vojáků ve službě.

„Kvalita vynásobená kvantitou“

Nicméně se nemá jednat podle vyjádření ministerstva obrany jen o pouhé číslo, hlavním mottem je „kvalita vynásobená kvantitou“, která má být kombinací početního růstu společně se zvýšením profesionálních standardů ve všech složkách. Má dojít ke kvalitnějším a intenzivnějším výcvikovým cyklům, armáda chce rovněž dosáhnout vyšších standardů bojové připravenosti a rychlé integrace rezervistů do operačních jednotek bez zbytečných průtahů. Armáda je v současné době rozdělena do čtyř divizí a 14 bojových brigád, přičemž další dvě divize se již plánují.

Na druhé straně plán znamená posun k aktivnější demonstraci síly namísto obrany. Mezi hlavní myšlenky 15letého plánu totiž patří i změna paradigmatu směrem k „odstrašování trestem“. To znamená v případě vypuknutí konfliktu provádění vysoce přesných a efektivních úderů, které by byly schopné rychle zlikvidovat předem určené cíle.

Plán také myslí na rozšíření protiraketové a protidronové obrany. Mezi další stěžejní prvky dlouhodobé obranné strategie země patří i rozvoj vícedoménových operačních schopností na pevnině, moři, ve vzduchu, ve vesmíru a kyberprostoru.

Nové ponorky, bojová vozidla, vrtulníky

Polsko kromě postupného rozšiřování svých vojenských řad kupuje novou techniku. Jednou ze stěžejních akvizicí na moři je pořízení 3 moderních ponorek třídy Blekinge od švédského partnera. Pro pozemní síly je pak klíčový projekt obojživelného bojového vozidla pěchoty Borsuk, tanky K2 Black Panther a americké M1A2 SEPv3. Důležité jsou také jihokorejské houfnice K9. Pokud se přesuneme do vzduchu, mezi důležité projekty se řadí pořízení těžkých útočných vrtulníků AH-64E Apache Guardian a AW149 a S-70i Black Hawk. V oblasti bezpilotních prostředků plánuje Polsko mít flotilu 1 200 dronů včetně 1 000 UCAV (Unmanned Combat Aerial Vehicle) pro ostrý boj. Polsko si pořizuje také protivzdušné systémy MIM-104 Patriot.

Transformace polské armády, jakož i jejího technického a personálního zabezpečení tak pokračuje dál. Varšava nechce nechávat nic náhodě a průběžně svou armádu modernizuje na nejnovější standardy. V roce 2026 hodlá náš severní soused vynakládat na obranu 5% svého HDP, což z ní činí „zbrojního premianta“ nejen v rámci Evropy.

Zdroj: The Defense News, TVP

Autor/Licence fotografie: Polské obrněné vozidlo Rosomak v Afghánistánu, Justin Howe, Public Domain