Americký prezident Donald Trump veřejně přiznal, že v případě Venezuely mu jde o suroviny, konkrétně ropu. Nicméně na výrazné zvýšení její produkce v zemi, která má největší zásoby na světě, si bude muset ještě počkat. Existuje totiž mnoho ekonomických a také politických překážek, které brání výraznému zvýšení produkce v této latinskoamerické zemi.
Když si před Vánoci Donald Trump posteskl, že americké ropné společnosti byly z Venezuely vyhnány, asi ještě nikdo netušil, co se zakrátko v latinskoamerické zemi stane. Zvláštní americké síly zajaly a deportovaly prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu do USA, kde již čelí tamnímu soudu a obvinění z narkoterorismu.
Cílem venezuelská ropa
Ať už tak či onak, Trump veřejně přiznal, že hlavním cílem bleskové operace v Caracasu je převzetí venezuelských ropných kapacit. Ministr energetiky Chris Wright v návaznosti na to řekl, že USA hodlají dohlížet na prodej venezuelské ropy „na dobu neurčitou“. Jak to vypadá ale nyní s venezuelskou ropou? Caracas v současně chvíli podle americké neziskové organizace Council on Foreign Relations produkuje asi 800 000 barelů denně. Její produkce v posledních letech se pohybovala kolem milionu barelů denně, což představuje asi 1 % současné světové produkce. Venezuela se nyní podle společnosti Capital Economics podílí na světové produkci ropy 0,8 %, to znamená 18. místo mezi světovými producenty ropy. Když uděláme srovnání, tak zjistíme, že před 20 lety Caracas produkoval 3 miliony barelů denně, takže pokles je zde zřejmý.
Jenže věc nemá jeden, ale více háčků, ekonomických a politických. Jak uvedla televize CBS, důležití američtí energetičtí hráči se do Venezuely zrovna nehrnou. Vláda v Caracasu bude muset být po americkém úderu především stabilní a předvídatelná. Nynější vývoj neskýtá záruky stabilního politického prostředí. Americké energetické společnosti tak vyčkají, jaké finanční a smluvní podmínky mohou od venezuelské vlády dostat pro opětovný vstup to této země.
Jak dále referovala CBS, jakékoliv další americké investice by vyžadovaly uzavření nové dohody s dominantní venezuelskou státní a ropnou plynárenskou společností Petróleos de Venezuela (PDVSA). Na ni vyhlásily před lety sankce právě USA. Paradoxně zvýšení produkce ropy ve Venezuele brzdí nejen špatné hospodaření s ropnými poli, ale rovněž právě americké sankce.
Nicméně zde se otevírají i další otázky spojené se vstupem amerických energetických společností na venezuelský trh. USA budou zcela jistě chtít, aby byly kladně vyřízeny právní otázky ohledně nevyřízených nároků na odškodnění energetických společností jako například ExxonMobil nebo ConocoPhillips a dalších, kterým nechal tehdejší prezident Hugo Chávez znárodnit jejich aktiva a v podstatě je tak donutil opustit zemi. Výše uvedené firmy nejsou připraveny riskovat miliardy bez právních a bezpečnostních záruk, obzvlášť po veskrze negativní zkušenosti z minulosti.
100 miliard na ropnou obnovu
Existují ale i jiné důležité aspekty, které musí brát Trump v potaz, především ekonomické. Už nyní je tak jasné, že USA budou muset masivně investovat do venezuelské ropné infrastruktury. Podle různých odhadů by mohla její obnova společně s dalšími investicemi stát až 100 miliard dolarů a samozřejmě úměrně tomu bude celková revitalizace trvat dlouhé roky. Americký Úřad pro energetické informace (EIA) míní, že venezuelské stárnoucí ropovody pro přepravu ropy z vrtů do rafinerií nebyly modernizovány zhruba 50 let. Vláda v Caracasu v současné situaci řeší vleklé ekonomické problémy a modernizace ropné infrastruktury tak byla vážně zanedbána. Nebylo ji zkrátka z čeho financovat.
S obnovou ropné infrastruktury a možným výrazným zvýšením produkce ropy mohou ekonomicky churavějící zemi právě pomoci velké americké firmy, které jsme již jmenovali, na jiném místě. Mají technické znalosti, další know-how a kapitál k obnově stávajících polí a k financování nových. To je jeden z klíčů k budoucího zvýšení produkce ropy ve Venezuele. Dalším rizikem v celém soukolí je ovšem role společnosti PDVSA, která představuje bez nadsázky zdroj národní hrdosti a její možné vyloučení z celkové obnovy ropné infrastruktury by mohlo podnítit odvetná opatření proti USA, respektive jejím firmám. Bude tak nutno sladit zájmy obou stran v tomto ohledu a Washington dozajista ještě čekají složitá jednání.
Běh na dlouhou ropnou trať
Poslední slovo bude mít samozřejmě v každém ohledu Trump a vše bude záviset na budoucím stupni americké kontroly Venezuely, politické a ekonomické i vojenské. Nyní americká hlava státu sice říká, že hospodářsky rozvrácenou zemi řídí ona, ale skutečnost je jiná, protože po Madurovi převzala jeho roli dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová. Jedno je určitě jisté – Trump se zvýšení produkce ropy nemusí dočkat už coby americký prezident, protože se bude jednat o dlouhodobý proces, který v sobě zahrnuje celou řadu aspektů.
Zdroj: Council on Foreign Relations, CBS News
Autor/Licence fotografie: Ropná rafinérie, Pixabay.com