
Ruský prezident Vladimir Putin připustil, že existuje možnost ukončení války na Ukrajině. Zároveň však pokračují ruské útoky proti Ukrajině a Moskva stále hrozí odvetou vůči zemím, které Kyjev podporují. Putin navíc odmítl odpovědět na otázku, zda Rusko zvažuje útoky na britské vojensko-průmyslové objekty. Označil to za „vojenské tajemství“.

Ruská propagandistická média šíří zprávu, že bitevní křižník Admiral Nachimov Projekt 1144 Orlan (NATO klasifikace třída Kirov) se konečně vrátí do bojového stavu ruského námořnictva po téměř třiceti letech oprav.

Rusko se dostává do stále paradoxnější situace. Přestože patří k největším producentům ropy na světě, začíná kvůli pokračujícím ukrajinským útokům na rafinerie dovážet benzin ze zahraničí. Současně posílá část vlastní ropy do okolních zemí, kde se zpracovává a následně se paliva vracejí zpět do Ruska.

Před časem se REGI BASE dostal do centra nové mediální pozornosti v souvislosti s vydáním knihy o Jiřím Schamsovi. O současnosti fondu, jeho dalších projektech, návratu ke starým sporům i o tom, proč podle Hynka Čecha nakonec rozhodují především konkrétní výsledky, jsme hovořili s předsedou správní rady Nadačního fondu REGI BASE I.

Prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby připravil plán na zásadní změnu konstrukce jedné z nejnovějších amerických letadlových lodí. Budoucí USS Doris Miller, čtvrtá loď třídy Ford, by podle jeho požadavku měla opustit elektromagnetický systém odpalování letadel EMALS a vrátit se k tradičním parním katapultům. Námořnictvo má na vypracování plánu 60 dní.

Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským raketovým útokům, zatímco její zásoby nejmodernějších interceptorů rychle klesají. Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že pouhých pět …

Hormuzský průliv zůstává sevřený a svět začíná pociťovat, že zásoby ropy nejsou nekonečné. Spojené státy sice stále disponují obrovskou produkční kapacitou, jejich strategické rezervy však klesly na nejnižší úroveň za více než čtyři desetiletí. Pokud se dodávky z Perského zálivu rychle neobnoví, může se z dosavadního cenového růstu stát skutečný ropný šok.

Spojené státy čelí nepříjemnému problému, který může ovlivnit jejich strategické plánování v dalších letech. Zásoby klíčových střel protivzdušné obrany Patriot a THAAD se podle nové analýzy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) dostaly na znepokojivě nízkou úroveň. Americká obrana sice dokázala v posledních konfliktech úspěšně ničit většinu přilétajících raket a dronů, spotřeba munice ale výrazně převyšuje tempo výroby.

Válka na Ukrajině se může stát mnohem víc než jen konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokud se potvrdí informace, že Rusko požádalo Pchjongjang o vyslání dalších 30 tisíc vojáků, přímé zapojení Severní Koreje do evropského konfliktu by se výrazně rozšířilo. A s ním by rostlo i riziko, že zkušenosti získané na ukrajinském bojišti jednoho dne ovlivní bezpečnostní situaci tisíce kilometrů daleko – na Korejském poloostrově a v celém severovýchodním Pacifiku.

Peking dlouhé roky tvrdil, že jeho cílem je stabilita Korejského poloostrova a jeho denuklearizace. Ve skutečnosti byla stabilita vždy důležitější než odstranění severokorejských jaderných zbraní. Nyní však Čína od druhé části této politiky stále otevřeněji ustupuje. Důvodem je především rostoucí spojenectví Kim Čong-una s Vladimirem Putinem. Peking nechce přenechat Severní Koreu Rusku a je ochoten za udržení svého vlivu zaplatit i vyšší mírou tolerance vůči severokorejskému jadernému arzenálu. Výsledkem ale nemusí být poslušnější Kim. Naopak může být mnohem odvážnější.