Ruská Baltská flotila začala na svých malých protiponorkových lodích Projekt 1331-M používat neobvyklé kamuflážní vzory připomínající fasády domů, přístavní zástavbu nebo zebří pruhy.
Cílem je zmást drony vybavené algoritmy umělé inteligence pro rozpoznávání cílů. Podobný princip, tedy maskování válečné lodi jako civilní zástavby před více než osmdesáti lety použilo i německé námořnictvo u bitevní lodi Tirpitz, byť z jiného důvodu a proti jiné hrozbě.
Baltská flotila: Co se objevilo na ruských lodích
Fotografie zveřejněné pozorovatelem Massimem Frantarellim zachycují dvě lodě projektu 1331-M z Kronštadtu, na jejichž trupech je namalován vzor napodobující fasádu budovy a nábřežní zástavbu. Dělostřelecké věže dostaly odlišný, tygrovaný pruhovaný vzor.
Část trupu lodi byla přetřena na černo, aby se „rozbila“ typická silueta lodi. Další plavidla Baltské flotily dostala:
- zebří černobílé pruhování trupu,
- improvizovanou protidronovou ochranu v podobě sítí na velitelské věži a torpédometech,
- v dřívějších případech také tzv. dazzle kamufláž vycházející z konceptu první světové války.
Ochrana proti dronům
Motivace je jednoznačně ochrana proti dronům, zejména těm s autonomním nebo poloautonomním naváděním založeným na vizuálním rozpoznávání cíle. Analytické odhady naznačují, že cílem je narušit schopnost algoritmu identifikovat obrys lodi jako vojenský objekt, případně zpomalit proces cílení natolik, aby obsluha stihla zareagovat protiopatřeními.
Účinnost tohoto přístupu proti moderním naváděcím systémům však nebyla v bojových podmínkách ověřena a zůstává spíše improvizovaným opatřením než systematicky testovanou technologií.
Technický profil Projektu 1331-M
Lodě navrhli konstruktéři v Sovětském svazu na základě starší třídy Grisha. Stavba ale probíhala v loděnicích Peene-Werft ve východním Německu (NDR) mezi lety 1986 a 1990. Tyto lodi slouží primárně k vyhledávání a ničení nepřátelských ponorek v blízkosti pobřeží.
- malé protiponorkové lodě, do služby zaváděné od roku 1986,
- postaveno bylo celkem 12 kusů,
- výzbroj: dělostřelecké systémy AK-176 a AK-630M, raketomety Smerč-2, torpédomety.
Rusko souběžně pokračuje v maskování plavidel Černomořské flotily a experimentuje s dazzle kamufláží i u pozemní techniky, jde tedy o širší, systémový trend napříč všemi druhy vojsk Ruské federace, nikoli o izolovaný pokus.
Historická paralela: Tirpitz jako „obytný dům“ a změna v v norských fjordech
Podobný nápad ukrýt válečnou loď pod maskou civilní zástavby ale není nový. Německá bitevní loď Tirpitz, sesterská loď Bismarcku, byla během výstavby a dokončovacích prací ve Wilhelmshavenu na konci 30. let přetřena kamufláží napodobující shluk civilních budov, aby zmátla leteckou i pozemní špionáž a ztížila identifikaci rozestavěného plavidla ze vzduchu.
Cílem bylo klamat lidské pozorovatele a znesnadnit využití fotografických průzkumných snímků v době, kdy Německo tajilo rozsah svého námořního zbrojení.
Později, po přesunu do norských fjordů (Fættenfjord a Kåfjord), kde loď operovala jako trvalá hrozba pro spojenecké konvoje do Murmansku, přešla kamufláž k jinému principu, tedy nikoli k napodobení domů, ale ke splynutí se skalnatým pobřežím a terénem. Loď byla natírána tak, aby opticky splývala se skalními útesy, a byly využívány generátory umělé mlhy, které ji zahalovaly během náletů RAF.
Společným jmenovatelem obou případů, oddělených skoro devadesáti roky, je snaha přetvořit rozpoznatelnou vojenskou siluetu v něco, co algoritmus nebo lidské oko vyhodnotí jako neškodné civilní pozadí.
Zatímco Hitlerova bitevní loď mátla lidský zrak a analogové kamery, ruské lodě dnes čelí mnohem horší hrozbě, a snaží se oklamat autonomní systémy umělé inteligence. Výsledek je zatím nejasný.
Zdroj: X.com, ww2.incolor.com
Autor/Licence fotografie: Projekt 1331-M, Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 4.0