Slib rovnosti, realita totality. Zamyšlení nad únorem 1948
V těchto dnech si připomínáme 78. výročí únorového převratu, během které KSČ převzala ve státě veškerou moc. Komunisté hlásali, že v únoru 1948 se zbavili „reakčních“ sil, které brzdily budoucí socialistický vývoj. Ve skutečnosti však nešlo o žádný socialismus, ale o nastolení vlastní totalitní vlády a monopolu na vlastní pravdu.
Rituál místo demokracie: Volby v éře komunistické diktatury
Komunisté, kteří byli u moci 41 let, i během své diktatury povolili volby. Nicméně to nebyly volby v pravém slova smyslu, protože lidé si nemohli svobodně vybrat z více kandidátek. Mohli volit pouze jednotnou kandidátku.
Bezpečnostní složky hrály v únorové krizi klíčovou úlohu, říká v rozhovoru historik Prokop Tomek
Připomínáme si 78. výročí únorového převratu a magazín Securitytech.cz oslovil historika Prokopa Tomka z Vojenského historického ústavu, aby s ním probral roli bezpečnostních složek během únorového převratu 1948 a další souvislosti. Zajímalo nás mimo jiné, jak vznikly nechvalně známé Lidové milice, či jak se podařilo komunistům neutralizovat armádu, kterou zcela nekontrolovali. Více nabízíme v našem interview.
„Jde to i bez diktatury proletariátu“. KSČ a specifická cesta k socialismu
V letech 1945-1948 se rozhodovalo o dalším osudu Československa. Komunisté neměli zpočátku jasno, jakým způsobem převezmou moc. Krátkou dobu byla „ve hře“ i tzv. specifická československá cesta k socialismu.
Rusko je napůl státem a napůl zločinným spolčením, říká v rozhovoru spisovatel Jiří Padevět
Magazín Securitytech.cz hovořil se spisovatelem a ředitelem nakladatelství Academia Jiřím Padevětem nejen o komunistickém dědictví a úloze historie v naší společnosti, ale také o tom, jakou hrozbu představuje vůči ostatním současné Rusko vedené Vladimirem Putinem. „Rusko je napůl státem a napůl zločinným spolčením,“ míní Padevět. V této souvislosti jej mrzí, že nová vláda zrušila Odbor strategické komunikace, který měl za úkol bojovat s dezinformacemi. O těchto a dalších aktuálních tématech jsme se bavili v našem interview.
Dusivé soudružské objetí. Jak „rodná“ strana poslala Gustáva Husáka na doživotí
Gustáva Husáka většina lidí zná jako generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta. Nicméně i Husák uvízl v síti soudních procesů s komunisty v padesátých letech. A čeho se měl dopustit? Byl tzv. buržoazním nacionalistou.
Exkluzivně: Dochází k nápravě toho, že byl strýc opomíjen, říká synovec komunisty zavražděného válečného hrdiny Pavel Nechanský
Magazín Securitytech.cz přináší rozhovor s Pavlem Nechanským, synovcem majora Jaromíra Nechanského, který byl v politickém procesu v roce 1950 popraven …
Pozdě na záchranu. Komunistický režim připouštěl reformy, lidé už ale chtěli více
Zhroucení komunistického režimu v Československu šlo ruku v ruce s rozpadem celého sovětského bloku, který „načalo“ Polsko. KSČ chtěla docílit určitých reforem, ale ty přišly již pozdě a v čase se nepotkaly s přáním většiny lidí, kteří už nechtěli jen dílčí reformy v rámci existujícího systému.
Jak komunistický režim nemilosrdně účtoval se svými protivníky. Justiční vražda Milady Horákové
Poprava Milady Horákové v červnu 1950 ukázala, že se komunistický režim nezdráhal sprovodit ze světa ani ženu, která dokázala přežít nacistické útrapy.
KOMENTÁŘ: Mohl Edvard Beneš za nástup komunistů k moci?
Beneše můžeme kritizovat za to, že nabídl nejvýchodnější cíp Československa, Podkarpatskou Rus Stalinovi, a to už v průběhu války.