
Za více než čtyři desetiletí se podpora Tchaj-wanu stala jedním z pilířů americké politiky v Asii. Washington sice nikdy formálně …

Generální tajemník Mark Rutte dnes na summitu NATO v Ankaře oznámil, že aliance zahájí formální jednání se společností Saab o pořízení až deseti letounů GlobalEye.

Druhá Trumpova administrativa zvažuje výrazné omezení vojenské přítomnosti USA v Evropě. Analytici ale varují, odchod z NATO by nebyl cestou k posílení pozice vůči Číně, ale naopak signálem slabosti pro Moskvu a Peking.

Konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, který vypukl 28. února 2026 koordinovanými leteckými údery, se pomalu blíží ke svému konci. Trump opakovaně hovoří o mírové dohodě s Íránem, ale zůstává nejasné, zda je vůbec skutečná. Co bude dál s íránským jaderným programem je stále nejasné, a navíc je na stole možnost, že Írán bude za průjezd Hormuzským průlivem vybírat poplatky.

Washington ji představuje jako diplomatické vítězství. Kritici však tvrdí, že za ochotou Bílého domu uzavřít dohodu s Íránem nestála síla, ale rostoucí tlak reality. Podle nich nešlo ani tak o politickou vůli, jako spíše o rychle se tenčící zásoby ropy a vyčerpávání amerického arzenálu.

Ruský prezident zahájil válku s jediným cílem. zabránit vstupu Ukrajiny do NATO. Po více než třech letech bojů dosáhl podle magazínu National Security Journal pravého opaku.

Případ letadlové lodi USS John C.Stennis tak není jen technickým problémem jednoho plavidla lodi, je zrcadlem hlubší strukturální slabosti, která v době rostoucího geopolitického napětí staví americké námořnictvo před stále naléhavější problémy.

Od vyprahlých oblastí Sahelu až po pobřeží Indického oceánu se napříč Afrikou rozšiřuje síť islamistických extremistických organizací. Bezpečnostní experti upozorňují, že právě africký kontinent se stává novým epicentrem globálního terorismu – a to v době, kdy Spojené státy výrazně omezují svou vojenskou přítomnost v regionu.

Evropská unie znovu otevírá debatu o vlastní armádě a větší nezávislosti na NATO. Impulsem jsou rostoucí spory mezi Evropou a Spojenými státy, stahování amerických vojáků z Německa i obavy, že Washington už nemusí být ochoten garantovat bezpečnost evropských spojenců v dosavadním rozsahu.

Japonsko by se mohlo vzdát třístranného Globálního bojového leteckého programu (GCAP) mezi Spojeným královstvím, Itálií a Japonskem výměnou za možnost získat stíhačky 6. generace Boeing F-47. Americký prezident Donald Trump osobně v roce 2025 představil japonskému premiérovi exportní verzi letounu F-47.