
Evropa zvyšuje ve světle války na Ukrajině výdaje na obranu, přesto 75 % zadávání veřejných zakázek se děje mimo EU.

Evropa se, zdá se, začíná probouzet z letargie po ruské anexi Krymu a postupně začíná přijímat kroky k větším investicím do obrany a bezpečnosti. Mezi ně patří například ReArm Europe a úvěrový nástroj SAFE (Security Action for Europe).

EU a Indie uzavřely významnou dohodu o volném obchodu, kterou je možné nazvat přelomovou. Otevírá do budoucna zajímavé možnosti oběma stranám.

Americký prezident Donald Trump už vlastně neskrývá, o co mu v případě Evropy jde. Potřebuje ji slabou a nekonkurenceschopnou, aby jí nemusel pomáhat, protože je to pro USA příliš drahé.

Válka na Ukrajině ukázala členským státům EU, že potřeba zvyšovat investice do vlastní obranyschopnosti je do budoucna již nezbytné.

EU je přitom stále projektem, který stojí za to být zdokonalován a opečováván. A je vždy lepší být u toho, abychom mohli něco užitečného ovlivnit v náš prospěch, než se stát izolovaným ostrůvkem, na který nebude nikdo brát žádné ohledy. Tyto volby budou i právě o tom.

Rusko využívá páky k tomu, aby situaci v Moldavsku co možná nejvíce destabilizovalo. To v sobě zahrnuje například kybernetické útoky, dezinformační kampaně, rozpoutávání protizápadních nálad.

Moldavsko se chce stát plnohodnotným členem evropských struktur, cílovým datem je rok 2030. Kišiněv požádal o členství v EU před třemi lety, ještě týž rok získal status kandidátské země, stejně jako Ukrajina.

Mimořádně těsné prezidentské volby však nakonec opanoval Karel Nawrocki, nacionalisticky orientovaný katolík a euroskeptik.

Pán Bílého domu už nebere Evropu jako partnera, ale jako svého obchodního konkurenta, respektive nepřítele.