Evropa se, zdá se, začíná probouzet z letargie po ruské anexi Krymu a postupně začíná přijímat kroky k větším investicím do obrany a bezpečnosti. Mezi ně patří například ReArm Europe a úvěrový nástroj SAFE (Security Action for Europe).
Ruská anexe Krymu a následně plnohodnotná invaze do suverénního státu Evropu překvapila. I když se snažila dodávat od prvních dnů napadené Ukrajině zbraňové prostředky k obraně, nemohlo nezaujmout, že se tak dělo v nápadně malém množství. Když Německo dodalo Ukrajině 15 tanků, tak se i laik musel ptát, jestli takový počet vůbec něco účinného zmůže proti silnějšímu protivníkovi.
Je třeba říct, že ač západní vojenská pomoc zachránila Ukrajinu od pohromy, tedy pohlcení země Ruskem a její přeměny na druhé Bělorusko, čili poslušný satelit, tak se nepodařilo ruské invazory právě kvůli malému počtu vojenské techniky vyhnat pryč z napadeného státu. A Evropu to přimělo k zásadnímu posunu v myšlení směrem k přijetí takových kroků, které by ji znovuvyzbrojily pro budoucí konflikty. Protože kdo nechce být překvapen, musí být připraven, jak s oblibou říkají bezpečnostní odborníci.
Probuzená Evropa
I když ještě nyní z některé strany slyšíme, že se jedná vlastně o nové zbrojní závody, je to nesmysl. Evropa musí reagovat na největší konflikt od skončení druhé světové války, o němž si nikdo nemyslel, že k němu vůbec dojde. Pokud chceme zajistit dostatečně vlastní obranyschopnost, je třeba být připraven na všechny eventuality v budoucnu, tedy i širší nevyprovokovaný ozbrojený konflikt. A snad už to chápou i některé banky, které považují ještě dnes v podmínkách reálně zuřící války na Ukrajině obranný průmysl za „nečistý“, a odmítají zbrojním společnostem poskytnout nezbytné úvěry. Je ale třeba říct, že se předsudky v tomto ohledu citelně zlepšily.
Jednotlivé evropské státy posilují svou obranyschopnost, kromě Polska, které chce investovat v roce 2026 do své obrany zhruba 5% HDP, vkládají více finančních prostředků do obranyschopnosti také severské státy. Připomeňme, že Finsko a Švédsko vstoupily v důsledku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2023, respektive 2024 do NATO. Čili Severoatlantická aliance se nikam nerozpíná, jak stále opakují jeho kritikové, ale státy do něho vstupují proto, aby byly ochráněny před rozpínavým Ruskem.
Znovuvyzbrojit Evropu
Evropa se sice pozdě, ale zdá se, že přece jen poučila z předchozího vývoje, který pro ni byl hlasitým budíčkem. A začala také aktivně konat. Evropská komise představila před rokem Bílou knihu o evropské obraně, která reflektuje hrozby, jimž Evropa akutně čelí. Píše se v ní, že „jediným způsobem, jak můžeme zajistit mír, je být připraveni odradit ty, kteří by nám chtěli ublížit.“ Bílá kniha má za úkol starý kontinent znovuvyzbrojit zejména tím, že umožní členským státům, aby jejich obranný průmysl vyráběl rychle, účelně a efektivně. Má být také usnadněno rychlé nasazení vojenských jednotek a prostředků v celé EU. Do celého procesu se má více zapojit i Evropská investiční banka, zejména co se týče rozšiřování úvěrů na projekty v oblasti obrany a bezpečnosti.
S Bílou knihou je spojená iniciativa ReArm Europe (Readiness 2030). Do ní je alokováno více než 800 miliard eur. Pozitivním signálem do budoucna bezesporu je, že během debaty v březnu 2025 většina politických skupin v Evropském parlamentu vyjádřila silnou podporu posílení evropské obrany a hlavně podpořila plán ReArm Europe, který se jeví ve světle posledních událostí v Evropě jako klíčový. Zároveň vyzvala k dlouhodobé strategii a větší koordinaci dalších potřebných kroků.
Důležitý je rovněž úvěrový nástroj SAFE (Security Action for Europe), který byl přijat Radou EU v květnu 2025. Cílem SAFE je poskytovat členským státům finanční podporu a urychlit obrannou připravenost tím, že umožňuje v praxi rozsáhlé investice na podporu evropského obranného průmyslu. Sekundárně se zaměřuje na odstranění dosud existujících překážek ve schopnostech evropského zbrojního průmyslu. Program SAFE poskytne členským státům, které žádají o finanční pomoc na investice do obranných schopností, konkurenceschopné dlouhodobé úvěry v hodnotě až 150 miliard eur.
Konec iluze trvalého míru
Evropa se tedy probouzí a s ní i jednotlivé státy. Bez zajištění bezpečnosti totiž není prosperita – ekonomická ani žádná jiná. Iluze trvalého míru se válkou na Ukrajině rozplynula, musíme si navíc uvědomit, že dějiny lidstva jsou dějinami válek a ozbrojených střetů a v historii bychom sotva našli delší dobu, kdy by neprobíhal alespoň nějaký lokálně ohraničený konflikt. Starý kontinent musí navíc bez USA přijmout takové kroky, které zajistí její bezpečnost na mnoho let dopředu. Sílu na to dozajista má, první potřebné kroky jsou již v běhu. Je ale potřeba větší odvahy, aby došlo k ještě účinnějšímu odstrašení nepřítele.
Autor/Licence fotografie: Ilustrační foto, Pixabay