V květnu 1945 slavila Evropa porážku nacistického Německa. V Londýně ale Winston Churchill už hleděl za právě skončenou válku a nechal připravit scénář, podle něhož by se západní spojenci mohli během několika týdnů obrátit proti dosavadnímu sovětskému partnerovi.
Na první pohled to zní jako alternativní historie. Ve skutečnosti však šlo o reálnou britskou štábní studii, známou jako Operation Unthinkable, tedy Operace Nemyslitelné. Jejím zadáním bylo prověřit, zda by Spojené království a Spojené státy dokázaly vojensky přinutit Sovětský svaz, aby ustoupil z Polska a východní Evropy.
Churchillův strach nebyl bezdůvodný. Rudá armáda sice rozhodujícím způsobem přispěla k porážce Třetí říše, ale zároveň obsadila velkou část střední a východní Evropy. V Polsku, Rumunsku, Bulharsku i dalších zemích se rychle formovaly režimy loajální Moskvě. Churchill stále jasněji viděl, že vítězství nad Hitlerem nemusí znamenat skutečný mír, ale jen přechod k nové, mnohem delší konfrontaci.
Útok už 1. července 1945
Britský Joint Planning Staff dostal mimořádně citlivý úkol. Vypracovat plán překvapivého útoku proti Sovětům. Datum zahájení bylo stanoveno na 1. července 1945, tedy necelé dva měsíce po německé kapitulaci.
Západní spojenci měli udeřit z prostoru Německa, především v oblasti Drážďan, a zatlačit Rudou armádu zpět z Polska a východního Německa. K dispozici mělo být přibližně 47 britských a amerických divizí, podporovaných polskými jednotkami. Jenže už na papíře bylo zřejmé, že jde o extrémně riskantní podnik.
Sověti měli v Evropě výraznou početní (nejen) převahu. Více vojáků, více tanků a obrovské bojové zkušenosti z nejkrvavější fronty druhé světové války. Britští plánovači navíc počítali s tím, že by se konflikt velmi rychle změnil v rozsáhlou kontinentální válku, jejíž konec by nebyl v dohledu ani v roce 1946.
Churchillův nejkontroverznější nápad: Využít Němce
Nejvýbušnější část plánu se týkala poraženého Německa. Západní spojenci měli teoreticky využít i německé vojáky, tedy muže, kteří ještě před několika týdny bojovali proti Britům, Američanům a Polákům.
V úvahách se objevovalo nasazení až 100 000 příslušníků bývalého Wehrmachtu. Britské jednotky proto v některých případech shromažďovaly ukořistěnou německou výzbroj, která by mohla být v případě nové války opět použita. Představa, že by se vojáci poražené Třetí říše stali spojenci Západu proti Stalinovi, dobře ukazuje, jak rychle se poválečné geopolitické priority začaly měnit.
Proč Operace Nemyslitelné neměla šanci
Operace Nemyslitelná nebyla odmítnuta proto, že by Churchill podceňoval sovětskou hrozbu. Naopak, britské analýzy velmi střízlivě ukazovaly, že přímá válka se Sovětským svazem by byla vojensky i politicky téměř neproveditelná.
Americký prezident Harry S. Truman neměl zájem otevírat další válku v Evropě. Spojené státy byly stále hluboce zapojeny do války proti Japonsku a americká veřejnost by jen těžko přijala okamžitý obrat proti včerejšímu spojenci. Bez amerických sil by Británie neměla reálnou šanci.
Dalším problémem byla sovětská schopnost udeřit jinde. Britští plánovači se obávali sovětského tlaku na Blízkém východě, v Íránu, Turecku nebo proti britským pozicím v Asii. V krajním případě nevylučovali ani sovětsko-japonskou spolupráci proti Západu. Místo krátké operace za osvobození Polska by tak mohl vzniknout globální konflikt, jehož následky by byly nepředvídatelné.
Studená válka začala dřív, než skončila 2. světová
Operace Nemyslitelná nakonec zůstala jen studií. Churchill ji neprosadil, Spojené státy ji nepodpořily a britští generálové dospěli k závěru, že vítězství nad Rudou armádou konvenčními prostředky je velmi nepravděpodobné.
Přesto má tento plán mimořádný historický význam. Ukazuje, že nedůvěra mezi Západem a Moskvou nevznikla až po roce 1945. Byla přítomná už v okamžiku, kdy se ještě slavilo vítězství nad nacismem. Válka proti Hitlerovi spojila Londýn, Washington a Moskvu jen dočasně; jakmile společný nepřítel zmizel, na povrch vystoupila otázka, kdo bude určovat budoucnost Evropy.
Zdroj: Military History Now, The National Archives
Autor/Licence fotografie: Churchill a Stalin, Queensland Newspapers Pty Ltd – The Courier-Mail, 1 November 1941, p. 3., Volné dílo