Legenda o ztracené římské legii, jejíž členové se měli dostat až na hranice starověké Číny, patří mezi nejpůsobivější příběhy antických dějin. Vychází z jedné z největších porážek Říma, bitvy u Karrh roku 53 př. n. l., kde armáda Marca Licinia Crassa zmizela v poušti Mezopotámie. Mohli se přeživší vojáci skutečně stát zakladateli čínské vesnice Li-čchien? Nebo jde pouze o historický mýtus, který vznikl spojením několika nejasných stop?
Katastrofa, která otřásla Římem
Římská republika v 1. století př. n. l. rychle expandovala. Po vítězstvích Julia Caesara v Galii a Pompeia na východě chtěl svůj vojenský triumf získat také Marcus Licinius Crassus, nejbohatší muž Říma a jeden z členů prvního triumvirátu. Jeho cílem byla Parthská říše, která ovládala území dnešního Íránu a Mezopotámie. Crassus očekával rychlé vítězství proti protivníkovi, kterého Římané považovali za slabšího. Realita však byla zcela jiná.
V roce 53 př. n. l. vstoupila římská armáda čítající přibližně 40 000 mužů do nehostinné krajiny poblíž města Karrh. Proti nim stála mnohem menší parthská armáda vedená generálem Surenou, která však měla zásadní výhodu, a to extrémně pohyblivé jízdní lučištníky a těžkou jízdu katafraktů.
Římské legie, zvyklé ničit nepřátele v přímém střetu těžké pěchoty, se ocitly v situaci, na kterou nebyly připraveny. Parthští jezdci se drželi mimo dosah římských zbraní a zasypávali sevřené formace nepřetržitým deštěm šípů. Výsledek byl katastrofální. Crassova armáda byla zničena, samotný Crassus padl a římské orlice, symboly vojenské cti se dostaly do rukou nepřítele. Tisíce legionářů zemřely a přibližně 10 000 přeživších vojáků padlo do parthského zajetí.
Legionáři, kteří zmizeli
Právě osud těchto zajatců vytvořil jednu z největších historických záhad. Parthové často nezabíjeli schopné válečné zajatce. Místo toho je využívali jako vojáky nebo pohraniční stráž. Podle některých teorií byli římští legionáři přesunuti tisíce kilometrů na východ, do oblasti dnešního Turkmenistánu, kde měli chránit hranice Parthské říše proti kočovným národům. A právě zde začíná příběh, který spojuje Řím s Čínou.
O několik desetiletí později, roku 36 př. n. l., proběhla bitva u Zhizhi v oblasti dnešního Kazachstánu. Čínská armáda dynastie Chan tehdy bojovala proti místním silám vedeným vůdcem Zhizhim. Čínské kroniky popisují zvláštní obrannou formaci nepřítele, kdy tito vojáci měli údajně vytvářet „rybí šupinu“, což někteří historikové spojují s římskou formací testudo neboli želvovým krytem ze štítů. Byla to skutečně římská legie, nebo potomci Crassových mužů?
Legenda o vesnici Li-čchien
Nejznámější část příběhu se týká čínské vesnice Li-čchien (Liqian), která leží v provincii Kan-su. Ve 20. století si někteří badatelé všimli, že část obyvatel měla podle místních tvrzení neobvyklé rysy, tedy světlejší oči nebo vlasy. Vznikla teorie, že jejich předky mohli být právě římští legionáři, kteří po bitvě u Karrh putovali přes Střední Asii a nakonec se usadili v Číně.
Hypotéza získala velkou popularitu. Objevila se v dokumentech, knihách i populární kultuře. Představa římských vojáků, kteří překonali polovinu tehdy známého světa, je mimořádně atraktivní. Historici jsou však mnohem opatrnější. Problémem je především nedostatek přímých důkazů. Neexistuje žádný římský nápis, vojenský artefakt nebo archeologický nález, který by jednoznačně spojoval obyvatele Li-čchien s Crassovými legionáři. Samotná podobnost vojenské formace u Zhizhi také není definitivním důkazem, podobné taktiky mohly vzniknout nezávisle nebo být převzaty od jiných kultur.
Genetické výzkumy navíc nepotvrdily výrazný středomořský původ místního obyvatelstva. Oblast západní Číny byla po staletí křižovatkou národů, takže evropské nebo západoasijské genetické vlivy nejsou samy o sobě důkazem římského původu.
Přesto není možné příběh zcela jednoduše odmítnout. Římská říše, Parthie a Čína nebyly izolované světy. Hedvábná stezka fungovala dávno před svým pozdějším rozkvětem a lidé, zboží i vojáci se mohli pohybovat na obrovské vzdálenosti.
Zdroj: War History Online, South China Morning Post
Autor/Licence fotografie: Římské legie, manfredrichter, Free for use under the Pixabay Content License