Nadační fond REGI BASE I. po delší době opět výrazněji vstupuje do veřejného prostoru. Organizace, která už více než patnáct let pomáhá novodobým válečným veteránům, policistům, hasičům a dalším příslušníkům bezpečnostních složek, mezitím rozhodně nezahálela. Jedním z posledních projektů bylo pořízení speciálního neuromodulačního obleku pro profesionálního vojáka a válečného veterána z misí v Iráku a Afghánistánu. Před časem se ale REGI BASE dostal také do centra nové mediální pozornosti v souvislosti s vydáním knihy o Jiřím Schamsovi. O současnosti fondu, jeho dalších projektech, návratu ke starým sporům i o tom, proč podle Hynka Čecha nakonec rozhodují především konkrétní výsledky, jsme hovořili s předsedou správní rady Nadačního fondu REGI BASE I.
Pane Čechu, po delší době o REGI BASE zase slyšíme. A nezačínáte malým projektem. Nedávno jste pořídili speciální oblek pro válečného veterána. Co přesně jste řešili?
Především konkrétního člověka. A to je možná nejlepší způsob, jak vysvětlit, čemu se REGI BASE věnuje. Obrátil se na nás s žádostí o pomoc profesionální voják Armády České republiky a válečný veterán z misí v Iráku a Afghánistánu, který se potýká s progresivní roztroušenou sklerózou. Nejprve požádal vojenský Fond Solidarity o pomoc, ale byl odmítnut. Po krátkém místním šetřením a prověřením jeho stavu a situace jsme obratem zorganizovali krátkou sbírku a ve velmi krátké době jsme pro něj zajistili 100.000, – Kč na nákup neuromodulační rehabilitační pomůcku Exopulse Mollii Suit, která může pomoci zmírnit některé projevy jeho onemocnění, a především podpořit jeho mobilitu. Do akce se zapojila opět i Nadace AGROFERT s kterou jsme v minulosti již několik společných akcí realizovali, dále naši dlouhodobí partneři a hlavně desítky drobných dárců, kteří poslali příspěvek na transparentní účet.
A právě to je pro mě REGI BASE. Někdy pomůže velký partner, jindy člověk, který pošle dvě stovky. Výsledek je ale stejný – konkrétní člověk dostane pomoc, kterou potřebuje.
Takže REGI BASE mezitím rozhodně nezmizel. Jen o něm nebylo tolik slyšet?
Přesně tak. Možná jsme byli poslední dobou méně vidět, ale rozhodně jsme nebyli méně aktivní. Připravujeme další projekty, pokračujeme v budování a rozšiřování našeho komunitního centra BUNKR v centru Prahy, rozvíjíme rehabilitační programy a aktivně spolupracujeme s partnery doma i v zahraničí. Před 2 týdny jsem se vrátil z pracovní cesty po Číně, kde jsem se seznámil s novinkami v oblasti nových robotů a jejich využití jako asistenty v domácnosti. A zároveň se na nás stále obracejí lidé, kteří potřebují pomoc. To je pro mě podstatnější, než počet mediálních výstupů.
Nedávná sbírka ukázala, že lidé REGI BASE stále věří?
Ano, a to je pro nás důležitý signál. Kdybychom se dívali jen na mediální prostor, mohli bychom mít pocit, že se kolem REGI BASE neustále něco řeší. Jenže realita je mnohem jednodušší. Lidé nám píší, volají, posílají žádosti o pomoc a dárci přispívají na konkrétní projekty. To je pro mě mnohem relevantnější než to, jestli o nás jeden měsíc vyjde pět článků nebo žádný.
Co dalšího dnes připravujete?
Vedle konkrétní pomoci jednotlivým veteránům pokračujeme v rozvoji komunitního centra a rehabilitačních projektů. Zároveň připravujeme další spolupráce a projekty, které bychom měli postupně představit. Naše práce se za těch patnáct let změnila. Na začátku jsme byli hodně zaměřeni na jednotlivé příběhy a konkrétní pomoc. Dnes chceme vedle toho budovat také dlouhodobější systém podpory.
Jak jsme předeslali výše, před časem se REGI BASE opět dostal do médií. Tentokrát v souvislosti s vydáním knihy o Jiřím „Regi“ Schamsovi. Jak jste na to reagoval?
S odstupem. Jiřího příběh je pořád velmi citlivé téma, protože jsme spolu strávili několik velmi intenzivních let. A zároveň je to příběh, kolem kterého se v průběhu let vytvořilo několik různých verzí toho, co se vlastně stalo.
Já se nechci vracet ke starým osobním sporům jen proto, abychom je znovu otevírali. Pokud se ale o některých věcech veřejně píše, považuji za fér říct také naši stranu. Od té doby jsem se potkal osobně s rodinou Jirky Schamse, jeho maminkou a sestrou, které velmi dobře znám a něco jsme spolu prožili. Probrali jsme spolu nějaké nabídky možné spolupráce, ale je to stále otevřené téma.
Chcete tuto knihu? Pošlete nám na e-mail redakce@securitytech.cz správnou odpověď na otázku, v jaké jednotce Regi sloužil – uveďte celý název jednotky i její zkratku. Nezapomeňte připojit své jméno a adresu. Prvních 20 správných odpovědí odměníme knihou, kterou vám zašleme až domů.
Vy jste s Jiřím „Regi“ Schamsem strávil téměř tři roky. Jak na tu dobu dnes vzpomínáte?
Byla to velmi intenzivní část mého života. Nebyla to jen spolupráce přes nadační fond. Řešil jsme jeho rehabilitaci, léčbu, výběr osobního asistenta, vyhození staré nevhodné asistenční služby v jeho bytě, cestování za odborníky i veřejné projekty. Absolvoval jsem s ním desítky akcí po celé republice a několikrát jsme cestovali do zahraničí za moderní rehabilitací a robotickými technologiemi.
Se sestrou Petrou jsme organizovali také zdravotní cestu do Oděsy, kde měl Jiří vyšetření u profesora Aksjonova a Petra byla jeho doprovod. Navštěvoval jsem jejich rodinu doma i na chalupě. Byli jsme spolu v kontaktu prakticky každý týden. Ostatně vše se dá dohledat v našich výročních zprávách na stránkách REGIBASE, které jsou volně ke stažení. Proto se na některá současná tvrzení samozřejmě dívám jinak než člověk, který zná příběh pouze z několika článků.
Nicméně se stále objevují tvrzení, která Vaši tehdejší spolupráci popisují velmi kriticky. Co na to říkáte?
Že je potřeba dívat se na celý příběh. Do Jiřího smrti jsme spolu pořádali benefiční akce, besedy a další projekty. Spolupracovali jsme na celé řadě aktivit a nikdy jsem v té době nezažil, že by naše spolupráce byla veřejně popisována způsobem, jakým je někdy prezentována dnes. Veřejné spory přišly až později.
Respektuji právo každého mít vlastní vzpomínku nebo vlastní názor. Ale pokud z toho vzniká veřejný příběh, měl by podle mě stát také na dokumentech a ověřitelných faktech.
Jedním z nejvýraznějších témat byla sběratelská figurka Jiřího „Regi“ Schamse. Kolem ní se později objevila i tvrzení o údajném „tunelování“ jeho odškodnění.
Ano. A právě tady podle mě chyběl širší kontext. Projekt sběratelské figurky nevznikl tajně ani bez Jiřího vědomí. Na webu Ministerstva obrany je dodnes dostupný materiál, který projekt popisuje a uvádí Jiřího Schamse jako člověka, který se na jeho vzniku podílel.
Do projektu byla zapojena společnost BE&JO a.s., kterou Jiří založil společně se svým dlouholetým kamarádem Martinem Jirsou a jeho ženou Hankou, kteří byli členy správní rady. Připravovaly se figurky, hodinky REGI a další projekty. Jirsa krátkou dobu působil také v REGI BASE. Později se rozhodl jít vlastní cestou. To všechno jsou věci, které lze dohledat. Jirka a jeho správní rada 100 % ovládala společnost, účty a podpisy smluv. Společně pak realizovali projekt hodineky REGI a HIRO, dalšího zraněného válečného veterána Hirky, kterému jsme na začátku jeho příběhu významně pomohli.
Kritika se týkala také projektu rehabilitační kliniky na Barrandově. Co k tomu můžete říct?
Projekt nebyl vymyšlený ani fiktivní. Existuje fotografická dokumentace přímo z prohlídek s majitelkou budovi, architektem Postráneckým, zástupcem SIEMENS PET MRi scaneru, emailová a SMS komunikace s realitním zástupcem, který měl oprávnění nabízet budovu k prodeji, probíhaly prohlídky objektu a připravovaly se podklady pro případné investory. Je samozřejmě možné diskutovat o tom, jestli byl projekt dobře připravený, jestli se měl realizovat nebo proč nakonec nevznikl. ERSTE bank vypracovala na tento projekt indikativní nabídku ve výši 135mio poskytnutí úvěru na vybudovaní kliniky. Bohužel se nám nepodařilo zajistit vlastní zdrojě ve výši téměř 100mio. Ale to je něco jiného než tvrdit, že šlo od začátku o nějaký podvodný nebo fiktivní projekt.
REGI BASE tedy podle Vás kritiku neodmítá, ale vadí Vám způsob, jakým jsou některé věci prezentovány?
Přesně tak. Kritika je v pořádku. Pokud někdo řekne, že jsme něco udělali špatně, můžeme se o tom bavit. Ale musí existovat rozdíl mezi jasnou lží a faktem. Pokud se někomu nelíbí naše rozhodnutí, je to legitimní názor. Pokud ale někdo tvrdí, že se něco konkrétního stalo, a přitom dostupné dokumenty ukazují něco jiného, pak už bych očekával minimálně otázku, proč tomu tak je.
Co Vás celá tahle zkušenost naučila?
Že nestačí jen dělat dobrou práci. Když jsme REGI BASE začínali, byli jsme přesvědčeni, že výsledky budou mluvit samy za sebe. Dnes už vím, že to nestačí. Musíte pomáhat, ale zároveň musíte vysvětlovat, co děláte. Musíte dokumentovat. Musíte komunikovat. Protože když svůj příběh nevysvětlíte sami, velmi snadno ho za vás vysvětlí někdo jiný.
Vraťme se tedy ještě k článkům Seznam Zpráv, které REGI BASE a Vás osobně v minulosti výrazně kritizovaly. Jedním z nejzávažnějších tvrzení bylo, že jste byl odsouzen za podvod. Co na to říkáte?
To tvrzení nebylo pravdivé. V článku bylo uvedeno, že jsem byl odsouzen za podvod. Následně médium tuto informaci opravilo a uvedlo jinou právní kvalifikaci skutku, a to přečin porušování pravidel v hospodářském styku z roku 2007, tj téměř před 20lety. To není slovíčkaření. Rozdíl mezi jednotlivými právními kvalifikacemi je podstatný. Mně samozřejmě nevadí, že se někdo zabývá mojí minulostí. Pokud se o veřejně činného člověka zajímáte, máte právo se ptát. Ale pokud napíšete konkrétní faktické tvrzení, musí být správně.
Vy jste se proti některým tvrzením bránil i právní cestou. Proč?
Protože v určitém okamžiku už podle mě nešlo o kritiku, ale o otázku faktické správnosti některých tvrzení. Nikdy jsem nechtěl zakázat kritiku REGI BASE ani umlčet novináře. To by bylo absurdní. Pokud někdo napíše, že jsme kontroverzní, že se mu nelíbí naše fungování nebo že považuje některý náš projekt za špatný, je to legitimní součást veřejné debaty. Jiná věc je, když se jako fakt prezentuje něco, co fakticky nesedí.
Máte pocit, že média někdy pracují příliš s titulkem a málo s celým příběhem?
Někdy ano. Titulek je dnes často to jediné, co člověk skutečně přečte. A právě proto má dnes novinář obrovskou odpovědnost. Když napíšete pozitivní titulek, většinou nikoho nepoškodíte. Když ale člověka spojíte s podvodem, tunelováním nebo jiným závažným jednáním, může ho ten titulek provázet roky. A málokdo už potom hledá, co bylo v článku opraveno nebo jaká byla skutečná fakta.
Proč si myslíte, že se podobně kritické články objevily právě po více než deseti letech fungování REGI BASE a dlouhodobé pomoci veteránům, policistům i hasičům?
To je otázka, na kterou neznám jednoznačnou odpověď. Nemohu se ale zbavit pocitu, že načasování nebylo náhodné. Ve stejné době totiž vyšla kniha REGI – Příběh bojovníka, která mapuje osud Jiřího „Regi“ Schamse a hlavně vznik Nadačního fondu REGI BASE a vůbec začátky pomoci novodobým válečným veteránům v České republice. Kniha zároveň popisuje i tehdejší situaci kolem péče o těžce zraněné vojáky a ukazuje, že právě nedostatečný systém podpory byl jedním z důvodů, proč vůbec vznikla soukromá iniciativa bez jakékoliv finanční podpory státu, grantů Evropské unie nebo dotací z ministerstva obrany, jakou je REGI BASE.
Nechci spekulovat ani někoho obviňovat bez důkazů. Přesto si kladu otázku, zda právě otevření těchto témat a připomenutí některých událostí nemohlo být jedním z důvodů, proč se po tolika letech znovu objevily staré kauzy.
Faktem je, že REGI BASE funguje více než patnáct let, pomohla stovkám veteránů, policistů, hasičů a jejich rodin a po většinu té doby podobná intenzita mediální pozornosti neexistovala.
Možná je to shoda okolností. Možná ne. Já se ale nechci pouštět do teorií. Důležitější pro mě je, že práce REGI BASE pokračuje dál a že lidé, kterým pomáháme, se na nás stále obracejí, podporují naše aktivity nákupem merche s naším logem nebo nás pravidelně uvádějí jako partnery ruzných společenských nebo kulturních akcí jako je například již 8.ročník hudebního festivalu VOSTRÁK již 5.9.2026 na hřišti FK Františkov, který organizují vojáci a veteráni z Liberce. Vstup je zdarma tak jste srdečné zváni.
Přesto říkáte, že dnes už nechcete vést další mediální válku.
To opravdu nechci. To už není moje priorita. Mým cílem není každý rok vysvětlovat, kdo co napsal před deseti lety. Pokud se objeví konkrétní nepravdivá informace, samozřejmě na ni reagovat budu. Ale nechci, aby se z REGI BASE stala organizace, která se místo pomoci lidem zabývá sama sebou.
To by byl vlastně konec celé práce.
Co je tedy podle Vás nejlepší odpovědí na všechny ty pochybnosti?
Výsledky. Ne hádky. Ne osobní útoky. Ne další články, ale výsledky. Když se podaří sehnat rehabilitační pomůcku pro člověka, který ji potřebuje, je to výsledek. Když se podaří pomoct veteránovi, který už neví, kam se obrátit, je to výsledek. Když nám lidé i po patnácti letech pořád věří natolik, že nám pošlou peníze na pomoc někomu jinému, je to výsledek.
A když se podívám na poslední sbírku a vidím, že se během krátké doby podařilo vybrat 100 tisíc korun na konkrétního válečného veterána, říkám si, že přesně kvůli tomu REGI BASE vznikla. Nakonec totiž nejde o to, co o vás kdo napíše. Jde o to, co po vás zůstane.
A já chci, aby po REGI BASE zůstali především lidé, kterým jsme pomohli a těch je do dnešního dne velké množství.
Autor/Licence fotografie: Jiří „Regi“ Schams, REGI BASE