Prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby připravil plán na zásadní změnu konstrukce jedné z nejnovějších amerických letadlových lodí. Budoucí USS Doris Miller, čtvrtá loď třídy Gerald R. Ford, by podle jeho požadavku měla opustit elektromagnetický systém odpalování letadel EMALS a vrátit se k tradičním parním katapultům. Námořnictvo má na vypracování plánu 60 dní.
Trump zároveň požaduje další výraznou konstrukční změnu. Velitelský ostrov letadlových lodí třídy Ford by se měl přesunout více dopředu, aby se jejich vzhled více přiblížil starším americkým letadlovým lodím.
Oba požadavky přicházejí v poněkud paradoxní chvíli. Námořnictvo totiž v posledních letech tvrdí, že technologie, která byla od počátku terčem kritiky kvůli technickým problémům a vysokým nákladům, začíná konečně přinášet očekávané výhody.
Trump chce zpět páru
EMALS (Electromagnetic Aircraft Launch System) měl nahradit parní katapulty používané na amerických letadlových lodích po desetiletí. Princip je přitom stejný: katapult musí během několika sekund urychlit těžce naložený letoun z téměř nulové rychlosti na rychlost potřebnou ke vzletu z krátké paluby.
Starší systém využívá páru. Letadlové lodě třídy Nimitz prostřednictvím vysokotlaké páry pohánějí písty, které jsou mechanicky spojeny s katapultem. Jde o technologii dobře známou a prověřenou dlouholetým provozem, její nevýhodou je však složitá infrastruktura, rozsáhlé parní rozvody a vysoké nároky na údržbu.
EMALS využívá místo páry elektromagnetickou energii. Jeho hlavní výhodou má být především přesnější regulace startovací síly. Díky tomu může systém lépe pracovat s letadly různých hmotností a současně snižovat zatížení jejich draků.
To je důležité zejména s ohledem na budoucnost amerického námořního letectva, které počítá s nasazením stále širšího spektra bezpilotních prostředků vedle klasických stíhacích letounů.
Technologie, které Trump dlouhodobě nevěří
EMALS se ovšem od svého vzniku potýkal s problémy. První vážné potíže se objevily už na palubě USS Gerald R. Ford, první jednotky stejnojmenné třídy. Právě počáteční nespolehlivost systému se stala jedním z hlavních důvodů Trumpovy dlouhodobé skepse.
Prezident opakovaně tvrdil, že elektromagnetický systém je zbytečně komplikovaný a že námořnictvu by lépe posloužila osvědčená parní technologie. Jenže EMALS se mezitím výrazně posunul. Systém na palubě USS Gerald R. Ford již provedl více než 36 000 odpalů. Předběžné údaje amerického námořnictva navíc naznačují, že kombinace EMALS a pokročilého záchytného systému AAG může umožnit vyšší tempo leteckých operací než u starších letadlových lodí třídy Nimitz.
Technologie, kterou Trump dlouhodobě kritizuje, tak právě začíná prokazovat některé z výhod, kvůli nimž byla původně vyvinuta.
Trumpova administrativa změnu prezentuje také jako způsob, jak snížit náklady. Právě zde však může být situace komplikovanější, než se na první pohled zdá. První údaje námořnictva citované odborníky naznačují, že provoz starších letadlových lodí s parními katapulty může být v některých ohledech přibližně o 100 milionů dolarů ročně dražší než provoz lodí třídy Gerald R. Ford.
Případný návrat k páře by navíc znamenal rozsáhlé konstrukční zásahy. Třída Gerald R. Ford byla od počátku navržena kolem elektromagnetického systému a její konstrukce nepočítá s parním zařízením, které využívají starší letadlové lodě.
Změna by proto nebyla prostou výměnou jednoho zařízení za druhé. Vyžadovala by zásahy do již rozpracované lodi a mohla by znamenat nejen výrazné dodatečné náklady, ale také zpoždění jejího dokončení.
Největší komplikací je načasování. První tři lodě třídy Gerald R. Ford – USS Gerald R. Ford, budoucí USS John F. Kennedy a budoucí USS Enterprise – si své elektromagnetické systémy ponechají. Změna by se týkala až USS Doris Miller. Její stavba však již začala.
Podle informací agentury Reuters je společnost General Atomics, která systém EMALS vyrábí, již téměř v polovině produkce zařízení určeného pro tuto loď. Námořnictvo by tak muselo upravit konstrukci lodi v době, kdy už je její stavba v pokročilé fázi. To představuje značné technické i finanční riziko.
Další změna: ostrov více dopředu
Parní katapulty nejsou jedinou Trumpovou představou o změně konstrukce třídy Gerald R. Ford. Prezident požaduje také přesunutí velitelského ostrova směrem k přídi.
Ani v tomto případě by nešlo o kosmetickou úpravu. Ostrov je důležitou součástí konstrukce lodi a jeho poloha souvisí s řadou dalších systémů, včetně navigace, komunikace, řízení letového provozu a uspořádání paluby. Případná změna by proto podle analytiků mohla vyžadovat rozsáhlé konstrukční úpravy a stát miliardy dolarů.
Trump tak dostal americké námořnictvo do neobvyklé situace. Musí připravit plán, jak splnit prezidentovy požadavky, přestože příslušná loď už prochází výrobou a změny mohou výrazně narušit její harmonogram.
Současně ale existuje možnost, že po provedení požadovaných studií nebude k přestavbě nakonec přistoupeno. Námořnictvo by se tak mohlo snažit oddálit nevratné zásahy do konstrukce, dokud nebude jasné, zda je návrat k parním katapultům skutečně technicky a ekonomicky smysluplný.
Trumpův požadavek tak otevírá mnohem širší otázku než jen spor mezi párou a elektřinou. Jde o to, zda má americké námořnictvo pokračovat v nákladném přechodu na novou generaci technologií, nebo se v některých klíčových oblastech vrátit k řešením, která sice vznikla před desítkami let, ale jsou dobře prověřená.
Paradoxem přitom zůstává, že právě ve chvíli, kdy EMALS začíná podle prvních údajů námořnictva přinášet očekávané operační výhody, může být jeho další rozšíření zpochybněno rozhodnutím z nejvyšších politických míst.
Zdroj: National Security Jounal
Autor/Licence fotografie: Donald Trump, Gage Skidmore, CC BY-SA 2.0