
Amazon AWS oznámil, že data zničená íránskými drony a raketami v Bahrajnu a SAE nelze obnovit. Analýza útoků, dopadů a limitů cloudu v době války.

Íránské IRGC zachytily u Hormuzu americký dron Dive-LD od firmy Anduril. Přinášíme technický profil stroje, okolnosti ztráty i kontext incidentu.

Aféra Írán-Contras patří k největším politickým skandálům Spojených států v období studené války. V polovině 80. let se ukázalo, že představitelé administrativy prezidenta Ronalda Reagana tajně organizovali prodej amerických zbraní Íránu, a z výnosů financovala nikaragujské Contras.

Válka s Íránem má za důsledek vyčerpané zásoby Patriotů. To ale není jen logistický problém Pentagonu. Je to geopolitický signál, který sledují nejen v Teheránu, ale také v Moskvě a Pekingu.

Hormuzský průliv zůstává sevřený a svět začíná pociťovat, že zásoby ropy nejsou nekonečné. Spojené státy sice stále disponují obrovskou produkční kapacitou, jejich strategické rezervy však klesly na nejnižší úroveň za více než čtyři desetiletí. Pokud se dodávky z Perského zálivu rychle neobnoví, může se z dosavadního cenového růstu stát skutečný ropný šok.

Spojené státy čelí nepříjemnému problému, který může ovlivnit jejich strategické plánování v dalších letech. Zásoby klíčových střel protivzdušné obrany Patriot a THAAD se podle nové analýzy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) dostaly na znepokojivě nízkou úroveň. Americká obrana sice dokázala v posledních konfliktech úspěšně ničit většinu přilétajících raket a dronů, spotřeba munice ale výrazně převyšuje tempo výroby.

Důvod je především ekonomický a logistický. Moderní protiraketové střely používané systémy THAAD nebo Patriot PAC-3 představují velmi drahou munici, jejíž výroba trvá měsíce. V případě dlouhodobé kampaně by jejich zásoby mohly být rychle vyčerpány.

Zatímco svět sleduje balistické rakety, řízené střely nebo íránské drony Šáhid, na severní hranici Izraele se odehrává revoluce. Libanonský Hizballáh během posledních dvou desetiletí vybudoval jednu z nejsilnějších bezpilotních flotil mezi nestátními ozbrojenými organizacemi na světě.

Většina komentářů k americko-íránskému konfliktu zdůrazňuje vojenské aspekty války – americkou palebnou převahu, letecké údery nebo naopak schopnost Íránu odolávat tlaku silnějšího protivníka. Takový pohled však zachycuje pouze část příběhu. Rozhodující roli podle některých analytiků nehrály rakety ani letadlové lodě, ale ropa a čas.

Konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, který vypukl 28. února 2026 koordinovanými leteckými údery, se pomalu blíží ke svému konci. Trump opakovaně hovoří o mírové dohodě s Íránem, ale zůstává nejasné, zda je vůbec skutečná. Co bude dál s íránským jaderným programem je stále nejasné, a navíc je na stole možnost, že Írán bude za průjezd Hormuzským průlivem vybírat poplatky.