Finsko staví dosud největší a nejvýkonnější povrchové válečné lodě ve třídě Pohjanmaa.
Finsko pracuje v rámci programu Laivue 2020 na třídě víceúčelových korvet Pohjanmaa. Korvety mají perspektivně nahradit 4 raketové čluny třídy Rauma, 1 loď a a 2 minonosky třídy Hämeenmaa. Kontrakt na výstavbu korvet byl udělen loděnici Rauma Marine Constructions v roce 2017, hodnota programu činí 1,3 miliardy eur. Korvety mají zůstat v provozu až do 50. let. Zkušební plavba vedoucí lodi je plánována na rok 2026, uvedení do provozu by mělo začít v roce 2027, uvedl specializovaný web Army Recognition. Během programu se počítá i s dalšími multiplikačními efekty, které mají vytvořit v Zemi tisíce jezer asi 3 600 pracovních míst.
Celkem má vzniknout v nové třídě Pohjanmaa 4 korvet. První plavidlo se stejnojmenným názvem bylo spuštěno na vodu 21. května 2025. Výtlak plavidel o délce 117 metrů činí 4 300 t. Pohon zajišťuje CODLAG, systém, který je založený na kombinaci dieselgenerátorů, elektromotorů a plynové turbíny. Rychlost lodí činí 26 uzlů, dosah 3 500 nám. mil. Plavidla pojmou zhruba sedmdesátičlennou posádku.
Výzbroj
Výzbroj tvoří jeden kanon ráže 57 mm, izraelské protilodní střely na dlouhou vzdálenost Gabriel 5, dále americké řízené střely moře-vzduch RIM-162 ESSM a 40mm torpédomety. Každé plavidlo bude mít záďovou pilotní palubu pro vrtulník nebo několik bezpilotních letadel a palubní hangár pro vrtulníky.
Plavidla jsou navržena pro boj s hladinovými válečnými loděmi, ponorkami, budou se rovněž účastnit minových operací, respektive klást miny. Budou mít schopnost operovat na moři po delší dobu a jsou určené pro celoroční nasazení v oblasti Baltského moře a mělkých vodách. Jejich trup je zesílen pro operace v oblastech pokrytých ledem, protože sever Baltu pravidelně zamrzá, hlavně Botnický záliv.
Kritika vojenských odborníků
Lodě, které mají představovat pomyslný finský vrchol korvetního stavitelství, se však musí také vyrovnávat s kritikou. Někteří vojenští odborníci poukazují na skutečnost, že délka plavidel je příliš velká, což znesnadňuje nasazení v úzkých pobřežních oblastech, kde by spíše podle nich mohly vynikat rychlé čluny, například třídy Hamina. Dále je upozorňováno na to, že délka i výtlak 4 300 tun jsou příliš velké pro mělké pobřežní vody Baltského moře. Podle těchto kritických hlasů je rovněž větší loď snáze detekovatelná a zranitelná vůči protilodním střelám.
Korvety, ne fregaty
V této souvislosti je dobré upozornit, že Finsko má v plánu zkonstruování korvet, ale na rozdíl od Švédska či Norska nemá a ani nestaví velké fregaty, jako mají právě tyto severské země. Finsko sice mělo ve službě fregaty například jako Hämeenmaa nebo Uusimaa v 60.–80. letech, ale ty jsou již vyřazené z důvodu jejich zastaralosti.
Finské námořnictvo je vzhledem ke své geografické poloze a potřebám zaměřeno především na pobřežní obranu a na operace v Baltském moři, tedy v pobřežních vodách. To je rozdíl od širého oceánu, kde je přítomnost fregat běžná. Dnes finská flotila sestává zejména z menších plavidel – rychlých raketových člunů, protiponorkových a minonosek a výše zmíněných korvet Pohjanmaa, jejichž stavba postupně probíhá.
Zdroj: Naval Technology, Army Recognition
Autor/Licence fotografie: Finská minonoska FNS Pohjanmaa (ilustrační obrázek), MC1 Collin Turner, Public Domain
