V průběhu března došlo k výraznému zesílení dálkových úderů ze strany Ruska i Ukrajiny. Obě země rozšířily využití dronů a raket k útokům hluboko v týlu protivníka, což podle analytiků signalizuje posun charakteru konfliktu. Na tento trend upozorňuje nejnovější hodnocení organizace ACLED, které komentoval její hlavní analytik Witold Stupnicki.
Statistiky ukazují, že intenzita útoků dlouhodobě roste. Rusko v březnu provedlo více než 3 000 úderů, zatímco v únoru jich bylo 2 712. Ukrajinské útoky na ruském území zároveň překročily hranici 1 400 zásahů a rozšířily se do 27 regionů. Podle analytiků nejde o náhodný výkyv, ale o vědomou eskalaci.
Rekordní ruský útok
Zvláštní pozornost vzbudil rekordní ruský útok, kdy během 23. a 24. března Moskva nasadila 948 dronů. Tento typ operací podle odborníků kombinuje noční vlny zaměřené na vyčerpání protivzdušné obrany s následnými denními údery, které využívají vzniklé mezery. Současně jsou přesně naváděné rakety používány proti klíčové infrastruktuře, zejména v energetice.
Cílem ruské strategie je podle hodnocení oslabení ukrajinské protivzdušné obrany a zároveň narušení energetických a logistických sítí. Struktura útoků naznačuje snahu donutit Ukrajinu k nasazení letectva v noci, čímž se oslabí její obranné kapacity pro následné útoky ve dne. Tyto operace mohou být zároveň přípravou na širší pozemní akce, například v oblasti Doněcku.
Strategie dálkových úderů
Ukrajina mezitím posouvá vlastní strategii dálkových úderů. Kromě vojenských cílů v příhraničí se stále více zaměřuje na ruskou energetickou infrastrukturu a zdroje příjmů. Ke konci března zasáhly ukrajinské drony ropné terminály v Primorsku a Usť-Luze i rafinerii Kinef v Kiriši v Leningradské oblasti.
Podle ACLED tyto zásahy dočasně omezily až 40 % ruské exportní kapacity ropy. Útoky tak zapadají do širší strategie Ukrajiny, která se snaží snížit schopnost Ruska financovat válku. Reakcí Moskvy bylo mimo jiné oznámení čtyřměsíčního zákazu vývozu benzinu od 1. dubna kvůli poklesu produkce rafinérií.
Roje dronů
Změny jsou patrné i v technologické rovině konfliktu. Obě strany stále více spoléhají na masové nasazení roje dronů a na kombinované úderné balíčky. Rusko zvyšuje výrobu dronů typu Šáhid a zavádí jejich modernizované varianty, zatímco Ukrajina rychle rozvíjí vlastní produkci, což jí umožňuje zasahovat cíle ve vzdálenosti přesahující 1 000 kilometrů.
Podle Stupnického ukazuje vývoj jasný trend: „Ukrajinské údery uvnitř Ruska stabilně rostou a stále více se zaměřují na klíčové systémy protivzdušné obrany. To vytváří prostor pro hlubší a rozsáhlejší útoky.“
Další vývoj bude záviset i na vnějších faktorech, jako jsou globální energetické trhy, dostupnost západních systémů protivzdušné obrany nebo nová obranná partnerství. Už nyní je však zřejmé, že válka na dlouhé vzdálenosti se stává samostatnou a klíčovou složkou konfliktu.
Rostoucí intenzita dronových a raketových útoků naznačuje, že infrastruktura, energetika a logistika v hlubokém týlu zůstanou hlavními cíli. Obě strany se tak snaží formovat bojiště daleko za frontovou linií – a právě tato dimenze může mít zásadní vliv na další průběh války.
Zdroj: Defence Blog, United24 Media
Autor/Licence fotografie: Dron Baba Jaga, By АрміяІнформ, CC BY 4.0