Magazín Securitytech oslovil analytika a odborníka na ruskou zahraniční politiku Antona Barbashina. Pokračující rusko-ukrajinský konflikt přináší stále nové otázky. Zajímalo nás, jestli podle Barbashina může být Ukrajina i po skončení konfliktu nezávislým a suverénním státem, či zda je Rusko ochotné k nějakým územním ústupkům. Více informací ze zahraničního úhlu pohledu od renomovaného odborníka v našem interview.
Proč se Evropa v roce 2014 ukolébala v přesvědčení, že Krym bude posledním územním požadavkem Ruska?
Zjednodušeně řečeno proto, že si to Evropa přála. Rusko se navíc velmi snažilo Evropu přesvědčit, že jde o výjimečný případ vzhledem k historii Krymu a všem souvisejícím faktorům. Evropské elity také dlouhodobě věřily, že Rusko nebude riskovat válku, která by mu vážně uškodila v obchodních vztazích s EU, vystavila ho sankcím a mohla vést ke kolapsu ruské ekonomiky, který byl považován za nevyhnutelný. Navíc není jisté, že by Putin už před deseti lety věděl, že se pokusí o plnohodnotnou invazi.
Souhlasíte s pokračováním muniční iniciativy, kterou spustila Česká republika?
Je to velmi jednoduché – jediný způsob, jak Ukrajinu podpořit, je poskytnout jí vše, co potřebuje k účinné obraně. Neexistují žádné alternativní cesty, jak Ukrajině pomoci udržet si suverenitu. Ať už budou výsledky mírových jednání jakékoli, Ukrajina bude potřebovat vojenskou techniku a munici.
Čistě hypoteticky – pokud by Evropa dodala Ukrajině dostatečné množství vojenského vybavení, bylo by možné vytlačit ruské agresory z jejího území?
Na tyto otázky je velmi těžké odpovědět, ale pokud by Ukrajina měla k dispozici výrazně více zbraní, výrazně by to ztížilo ruský postup a změnilo celkový výpočet války. Rusko se této válce přizpůsobilo a mělo dostatek času zlepšit své válečné schopnosti. Pokud by Ukrajina měla více zdrojů v letech 2022 a 2023, poskytlo by to Rusku méně času na adaptaci a navýšení výroby zbraní. Totéž platí pro západní snahy o omezení prodeje zboží nezbytného pro ruský vojensko-průmyslový komplex. Pokud by tyto snahy byly rozsáhlejší, mohla být ruská vojenská výroba mnohem efektivněji ochromena.
Autor/Licence fotografie: Válka na Ukrajině už trvá čtyři roky, Mil.gov.ua, CC BY 4.0
Při rozhovoru s Benem Hodgesem nám americký generál řekl, že Evropa nevyužívá svůj potenciální vliv v mírových jednáních. Souhlasíte s tím?
Nejsem si jistý, zda může EU v tomto směru příliš pomoci. Dvě klíčové pozice, které činí dohodu téměř nemožnou, jsou: území Doněcké oblasti, která Ukrajina kontroluje, a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu – ani jedna strana zatím není ochotna ke kompromisu. EU by mohla posílit pozici Ukrajiny tím, že by nabídla dlouhodobou vojenskou a finanční podporu – nejen do roku 2026, ale i po něm. Jinak je Kreml přesvědčen, že podpora Ukrajiny slábne, a je proto připraven zůstat neústupný v Putinových požadavcích.
Jakou roli hraje v těchto jednáních Donald Trump? Je skutečně klíčovou postavou, bez níž není mír na Ukrajině možný?
Rusko vždy považovalo USA za klíčového aktéra v ukrajinských záležitostech a za hlavní překážku ruských cílů. Trump jasně chce, aby se USA z Ukrajiny stáhly – a je tedy ve skutečnosti jediným, koho Putin k této diskusi potřebuje. Kreml je přesvědčen, že bez zapojení USA by bylo mnohem snazší promítat svůj vliv na Ukrajinu ve všech podobách. Putin potřebuje, aby Trump z Ukrajiny odešel, ideálně poté, co nejprve podepíše pro Rusko výhodnou dohodu.
Vidíte na straně Ruska nějakou ochotu k územním ústupkům?
Rozhodně ne, s výjimkou případných drobných částí ukrajinského území, které ruské jednotky kontrolují v jiných regionech Ukrajiny. To neplatí pro čtyři aktuálně sporné regiony ani pro Krym.
Věříte, že i po uzavření mírové dohody může Ukrajina zůstat nezávislým a suverénním státem?
Ne, to není možné. Jakékoli podmínky dohody by ochromily ukrajinskou suverenitu v řadě oblastí. Navíc podpis dohody – ať už by měla jakoukoli podobu – by neznamenal konec ruského zasahování do ukrajinských záležitostí. Neexistují žádné záruky, že Rusko znovu nezaútočí. Válka neskončí dohodou, kterou by bylo možné podepsat nyní.
Anton Barbashin je uznávaný politický analytik specializující se na ruskou zahraniční a bezpečnostní politiku. Jeho komentáře jsou citovány v mnoha mezinárodních médiích a analytických publikacích. S přednáškou vystoupil i v roce 2019 v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. V současné době je postgraduálním výzkumníkem na University of Glasgow.
Autor/Licence fotografie: FB Antona Barbashina, publikováno s jeho svolením