V jižní Asii doutná spor, který může v krajním případě skočit vypuknutím války. Mezi Pákistánem a Afghánistánem probíhají poměrně dlouhou dobu pohraniční konflikty, které dále eskalují. Z těchto rozbrojů může těžit Indie.
Je zajímavé, že donedávna byl vztah mezi Pákistánem a Tálibánem poměrně blízký. Pákistán pomáhal Tálibánu politicky i bezpečnostně během bojů před rokem 2021. Vztahy mezi Pákistánem a Afghánistánem se však za poslední dobu prudce zhoršily.
Krvavé boje
Podle Pákistánského institutu pro studium konfliktů a bezpečnosti zažil Pákistán v roce 2025 nejkrvavější rok za poslední desetiletí. Většinu z nich mají na svědomí teroristické, respektive islamistické skupiny, zejména TTP, s níž je spjat Tálibán, který nyní vládne v Afghánistánu poté, co zde USA vyklidily v roce 2021 pozice. Pákistánský institut pro studium míru v této souvislosti uvedl, že v roce v roce 2025 proběhlo 699 teroristických útoků, tedy o 34 % více než v roce 2024, při nichž zahynulo 1 034 lidí.
Napětí se přiostřuje
Napětí se v posledních měsících značně vyostřilo a obě strany se obviňují z útoků na tu druhou. V lednu tohoto roku mluvčí Tálibánu Zabihulláh Mudžáhid obvinil Pákistán ze spolupráce s dalšími zeměmi včetně USA, že mají zájem na destabilizaci poměrů v Afghánistánu. „Pákistán by neměl snít o nadvládě nad Afghánistánem,“ prohlásil lapidárně a zároveň výhrůžně Mudžáhid. Po týdnech krvavých bojů sice bylo ujednáno přechodné příměří, to se však jeví už dnes jako velmi křehké. Na druhé straně tak mírové rozhovory nepřinesly dlouhodobě udržitelné řešení konfliktu. Diplomatické styky jsou mezi oběma zeměmi pozastaveny a také ustala obchodní výměna.
Obě strany totiž po sérii krvavého násilí spojuje jedno – a to hluboká vzájemná nedůvěra. To znamená jediné: kdykoliv se mohou rozhořet nové boje pod malichernými záminkami. Mezinárodní krizová skupina (ICG) navíc varuje, že napětí mezi oběma zeměmi by se mohlo právě v roce 2026 vyhrotit. K tomu ICG dodává, že konflikt mezi Afghánistánem a Pákistánem se řadí mezi deset konfliktů, u nichž v tomto roce hrozí největší pravděpodobnost další eskalace. Stačí totiž opravdu málo, aby jedna strana tu druhou obvinila z toho, že záměrně vyvolává konflikt.
Ze strany Islámábádu to v současné době na nějaké smíření rozhodně nevypadá. Jednání, která proběhla s TTP, ztroskotala, když militantní skupina vznesla pro Pákistán těžko akceptovatelné požadavky. Mezi nimi bylo například zavedení práva šaría v celé zemi, dále stažení pákistánských vojsk z oblastí poblíž hranic, což by znamenalo, že by je TTP získala následně pro sebe.
Nepřítel mého nepřítele je mým přítelem
Pákistán ovšem znepokojuje kromě fyzických bojů s militantními skupinami v čele s TTP také bitva na diplomatické frontě. V poslední době totiž dochází pro Islámábád k nežádoucím kontaktům mezi Indií a Tálibánem. Dillí přivítalo návštěvy řady vysokých politických činitelů tohoto islamistického hnutí. Afghánský ministr zahraničí Amit Chán Mutakí v říjnu minulého roku přijel do Indie a stal se nejvýše postaveným představitelem Tálibánu, který zemi navštívil od doby, kdy se toto hnutí v roce 2021 znovu chopilo moci v Afghánistánu. Mutakí si jednání pochvaloval a dokonce prohlásil, že „budoucnost indicko-afghánských vztahů se zdá být zářná“. Indie učinila vstřícný krok vůči Afghánistánu, když poprvé od roku 2021 otevřela v Kábulu své velvyslanectví.
V případě Indie jde o pozoruhodnou otočku, protože dlouhá léta považovala Tálibán za extremistické hnutí a podporovala předchozí afghánské vlády proti němu. Nicméně dnes je vše jinak, protože dochází k posilování diplomatických a ekonomických kontaktů. To vše zahrnuje například možné otevření obchodních cest přes íránský přístav Čáhbahár, které by obcházely pákistánské trasy. Navíc si uvědomme, že Indie má v Afghánistánu silné ekonomické vazby z minulosti, které zahrnují velké infrastrukturní investice a projekty, na jejichž dokončení má samozřejmě velký zájem.
Indie tedy došla k závěru, že vláda Tálibánu bude v Afghánistánu dlouhodobá, a že neexistují v současné chvíli síly, které by jej mohly svrhnout. Ignorovat Afghánistán by pak znamenalo přenechat tuto zemi Pákistánu a Číně. A Indie za situace, kdy dochází k bojům mezi Afghánistánem a Pákistánem, cítí možnost, jak oslabit pákistánský vliv a sondážemi zjistit, jaké další možnosti by Dillí mělo, pokud by se mu dveře do Afghánistánu ještě více otevřely.
Vyvažování pákistánského vlivu
Nejedná se tak o přátelství obou zemí, ale o indickou pragmatickou úvahu, která je vyvažováním pákistánského vlivu. Indie chce být viditelným regionálním aktérem, ne pouze někým, kdo stojí stranou na chvostu. Pákistán to však staví do složité pozice kvůli pohraničním střetům s Indií a chronickým sporům o Kašmír. Musí tedy svádět boj na dvou frontách. Jak už jsme uvedli, hrozí velké riziko další eskalace. Dlouhodobé pákistánské přeshraniční útoky, zejména pokud by byly provedeny hluboko v Afghánistánu, by mohly vyvolat útoky militantních skupin sponzorované Tálibánem po celém Pákistánu.
Nicméně pokud by konflikt již přerostl v regulérní válku, mohla by Pákistánu na pomoc přispěchat Saúdská Arábie. Obě země na podzim minulého roku podepsaly důležitý bezpečnostní pakt, jehož ústředním ustanovením je, že útok na jednoho z partnerů je útokem na oba. Saúdové by nemuseli poskytnout případně pouze vojenskou pomoc, ale mohli by se do války vložit diplomaticky či být mediátorem, záleželo by samozřejmě na okolnostech a stupni vyostření konfliktu.
Zdroj: Foreign Affairs, Modern Diplomacy
Autor/Licence fotografie: Člen Tálibánu, Callum Darragh, Public Domain
