Americká blesková akce, na jejímž konci byl unesen venezuelský prezident Nicolás Maduro se svou ženou, nápadně připomíná jinou operaci z roku 1989, kdy USA vpadly do Panamy. V jejich hledáčku se ocitl diktátor Manuel Noriega, který byl nakonec stejně jako Maduro internován do USA a obviněn z rozsáhlého obchodu s drogami.
Říká se, že historie se opakuje, akorát v jiných podmínkách či kulisách. Únos venezuelského prezidenta Madura dal vzpomenout na americkou invazi do Panamy v samém závěru roku 1989. Terčem Američanů nebyl nikdo jiný než diktátor Manuel Noriega, generál, který vládl středoamerickému státu od roku 1983.
Je zajímavé, že Noriega byl nejprve americkým spojencem a pracoval pro CIA, nicméně později změnil své postoje a začal se orientovat výrazně nacionalisticky a protiamericky, což v určitém ohledu připomíná příběh Fidela Castra. Noriega podporoval ve velkém drogový byznys. Vztahy s Washingtonem se začaly zejména na konci 80. let prudce zhoršovat. Nejenže byl Noriega zapojen do obchodu s drogami a praní špinavých peněz, ale také do prodeje jinak nepřístupných amerických technologií.
Pokus o smír
Noriega byl v roce 1988 v USA obžalován z rozsáhlého obchodu s drogami, praní špinavých peněz a dalších trestných činů. Nicméně USA se snažily o dosažení smíru. Americký prezident Ronald Reagan nabídl Noriegovi dohodu: pokud odstoupí od moci a opustí Panamu, Washington stáhne všechna obvinění proti němu. Nicméně Noriega nabídku rezolutně odmítl, byť si musel být vědom, že tím riskuje americkou invazi.
A panamský diktátor si ještě přitížil v očích USA, když nechal anulovat výsledky prezidentských voleb z května 1989, když se zdálo, že je s velkým náskokem vyhrál opoziční kandidát Guillermo Endara. Kromě zrušení výsledků voleb a dosazení bývalého spolužáka Francisca Rodrígueze do funkce loutkového prezidenta nechal Noriega Endaru a jeho stoupence demonstrativně zbít v ulicích. Poslední kapkou pak bylo přepadení a zabití neozbrojeného důstojníka americké námořní pěchoty v civilu.
Invaze dostala zelenou
Washington rozhodl o provedení invaze, která dostala krycí název Operation Just Cause. Noriega měl být vojenskou silou svržen a internován v USA, kde měl být obviněn dle amerických federálních zákonů a postaven před soud. George Bush, který mezitím vystřídal Reagana, zdůvodnil invazi do Panamy ochranou amerických občanů, kterých žilo ve středoamerickém státě asi 35 000. Dále zajištěním neutrality Panamského průplavu, obranou demokracie, když Noriega anuloval volby v květnu 1989, a zatčením Noriegy na základě amerických obvinění z pašování drog.
Bush nechal 17. prosince 1989 navýšit americký kontingent vojáků navýšit o 11 000 leteckým přesunem z USA do Panamy. Tím se jejich počet zvýšil na 24 000. Do akce také byly vyslány elitní jednotky SEAL. Ty měly za úkol pod velením poručíka Patricka Tooheyho znemožnit Noriegovi a jeho hlavním spojencům přístup k panamskému letišti Punta Paitilla. Jednotky byly rovněž pověřeny zneškodněním člunu, na němž by mohl Noriega utéct ze země, respektive osobního letounu diktátora a dalších vybraných strojů. Celkem tedy mohly postavit USA „do pole“ asi 27 000 vojáků proti 16 000 Noriegovým.
První americký útok směřoval na Noriegovo velitelství v hlavním městě. Americké síly poměrně rychle překonaly odpor, nicméně panamští civilisté a vojáci začali bezuzdně drancovat obchody. Dalších 2 000 amerických vojáků bylo letecky převezeno do Panamy, aby obnovili pořádek.
Autor/Licence fotografie: Obrněný transportér M113 při invazi do Panamy, PH1(SW) J. Elliot, Public Domain
Podlehl „zvukovému útoku“
Noriega se mezitím vyhýbal 4 dny zajetí, uchýlil se do vatikánského velvyslanectví jako uprchlík. Tam bylo zakázáno americkým vojákům vstoupit. Budova vyslanectví i jeho pozemek byly majetkem Svatého stolce a chránila je Vídeňská úmluva. Nicméně Noriega jen oddálil nevyhnutelné, protože Američané oblast důsledně uzavřely a oblehly nunciaturu. Panamský diktátor na místě zůstal až do 3. ledna 1990, kdy podlehl psychologickému nátlaku v podobě „zvukového útoku“ Američanů, který zahrnoval mimo jiné hlasité pouštění rockové hudby a písní známých skupin jako například U2.
Odhaduje se, že při samotné operaci přišlo o život 200 až 300 panamských bojovníků a více než 300 civilistů. Zabito bylo také 23 amerických vojáků.
Odsouzení a smrt svrženého diktátora
Noriega se vzdal americkým invazním silám a byl převezen do Miami na Floridě, kde jej čekal i soud. Ten svrženého vládce usvědčil z řady obvinění a odsoudil v roce 1992 ke 40 letům odnětí svobody. Trest mu byl později snížen na 30 let. O vydání Noriegy zažádala později také Francie, která jej odsoudila za finanční podvod k 10 letům vězení. V roce 2010 tak byl Noriega vydán Francii, kde pobyl ve vazbě jeden rok. V prosinci 2011 jej Francie vydala do Panamy, kam se dostal po dlouhých letech. Bývalý panamský vládce zemřel v 83 letech v roce 2017 kvůli komplikacím spojeným s nádorem na mozku.
Zdroj: Britannica
Autor/Licence fotografie: SPEC. MORLAND, Public Domain
