Moskva doufala, že plynovod Síla Sibiře 2 nahradí ztracený evropský trh. Nejnovější informace ale naznačují, že Peking využívá svou silnou vyjednávací pozici a požaduje cenu plynu blízkou domácím ruským tarifům. Pokud Rusko podmínky nepřijme, může se jeden z nejdůležitějších energetických projektů Kremlu opět odložit.
Plynovod, který měl zachránit export Gazpromu
Když Rusko po únoru 2022 přišlo o většinu evropského trhu s plynem, začala Moskva hledat náhradu na Východě. Největší nadějí se stal projekt Síla Sibiře 2 (Power of Siberia 2), plánovaný plynovod o kapacitě přibližně 50 miliard m³ zemního plynu ročně, který by spojil naleziště na poloostrově Jamal se severní Čínou přes území Mongolska.
Na rozdíl od již fungujícího plynovodu Síla Sibiře, který využívá naleziště ve východní Sibiři, má druhá větev zásadní strategický význam. Přiváděla by totiž plyn ze západosibiřských ložisek, která byla desítky let budována především pro evropské odběratele. Právě tato infrastruktura dnes zůstává po propadu exportu do EU jen částečně využitá.
Peking změnil pravidla hry
Podle informací zveřejněných deníkem The Wall Street Journal, které následně převzala další média, čínská strana během posledních jednání sdělila Gazpromu, že je ochotna projekt schválit pouze za mimořádně výhodných podmínek.
Hlavním požadavkem je cena odpovídající přibližně domácím ruským tarifům, tedy okolo 50 dolarů za tisíc metrů krychlových. Rusko přitom letos prodává plyn do Číny přibližně za 259 dolarů za tisíc m³, přičemž už tato cena je výrazně nižší než ceny, které Gazprom historicky inkasoval na evropském trhu. Pokud by Moskva na čínský návrh přistoupila, znamenalo by to přibližně pětinásobné zlevnění oproti současným kontraktům.
Před deseti lety byla situace odlišná. Gazprom měl stabilní evropské zákazníky a jednání s Čínou se táhla více než deset let právě kvůli sporům o cenu. Nakonec byla první dohoda o plynovodu Síla Sibiře podepsána až v roce 2014, krátce po anexi Krymu, kdy se Rusko začalo obávat budoucnosti evropského trhu. Čína tehdy získala výhodnější cenové podmínky, než jaké měli evropští odběratelé.
Po invazi na Ukrajinu se vyjednávací pozice obrátila ještě výrazněji. Dnes Rusko potřebuje Čínu mnohem více než Čína Rusko. Podle dostupných údajů tvoří Čína téměř 40 % ruského zahraničního obchodu, zatímco Rusko představuje jen malou část čínského zahraničního obchodu.
Dalším důvodem, proč Peking nemusí spěchat, je diverzifikace dodávek. Čína dnes získává zemní plyn z několika směrů, a to prostřednictvím LNG z Kataru, Austrálie, USA a dalších států, plynovody ze Střední Asie a již fungujícího plynovodu Síla Sibiře, a z vlastní domácí produkce.
Současně pokračuje rozsáhlá výstavba jaderných elektráren i obnovitelných zdrojů energie, což může v dlouhodobém horizontu zpomalit růst spotřeby dováženého plynu. Řada analytických institucí proto upozorňuje, že Čína není pod tlakem uzavřít novou smlouvu za podmínek výhodných pro Moskvu.
Gazprom nemůže jednoduše přesměrovat plyn
Na první pohled by se mohlo zdát, že Rusko pouze přesměruje plyn z Evropy do Asie. Ve skutečnosti je situace mnohem složitější.
Ruská síť plynovodů byla desítky let budována se zaměřením na evropské odběratele. Naleziště na Jamalu jsou propojena především se západní exportní infrastrukturou. Napojení na čínský trh proto vyžaduje výstavbu tisíců kilometrů nových potrubí, kompresních stanic a tranzitních tras přes Mongolsko.
Jde o investici v řádu desítek miliard dolarů, jejíž návratnost přímo závisí na prodejní ceně plynu. Pokud by Gazprom prodával plyn za cenu blížící se domácím ruským tarifům, ekonomická logika celého projektu by se výrazně zhoršila.
Z velkého bratra Číny otloukánkem Říše středu
Ještě před několika lety Moskva hovořila o partnerství s Čínou jako o vztahu rovnocenných mocností. Vývoj po roce 2022 však ukazuje rostoucí ekonomickou asymetrii. Pro Rusko představuje Síla Sibiře 2 strategickou nutnost. Bez nových exportních tras bude jen obtížně nahrazovat příjmy z evropského trhu. Pro Čínu je však projekt pouze jednou z několika možností, jak zajistit budoucí dodávky energie.
Tato nerovnováha umožňuje Pekingu diktovat podmínky a čekat, zda se ekonomická situace Ruska ještě více nezhorší. Analytici proto upozorňují, že Čína může záměrně prodlužovat jednání, podobně jako tomu bylo při vyjednávání první Síly Sibiře.
Zdroj: The Wall Street Journal, Energy Explained
Autor/licence fotografie: Plynovod Síla Sibiře, By Kremlin.ru, CC BY 4.0