
Americká blesková akce, na jejímž konci byl unesen venezuelský prezident Nicolás Maduro se svou ženou, nápadně připomíná jinou operaci z roku 1989, kdy USA vpadly do Panamy. V jejich hledáčku stál diktátor Manuel Noriega, který byl nakonec stejně jako Maduro internován do USA a obviněn z rozsáhlého obchodu s drogami.

V souvislosti s americkým zásahem ve Venezuele je dobré zmínit i celkový stav tamní armády. Jak jsou vlastně na tom v současné době venezuelské ozbrojené síly?

3. ledna 2026 byl svět svědkem jednoho z nejúspěšnějších „chirurgických úderů“ v historii vojenských operací. Uprostřed noci vletělo do venezuelského Caracasu téměř 150 letadel, včetně stíhaček, vrtulníků a dronů a také speciální jednotky, které vyvedly prezidenta Nicoláse Madura ze silně bráněného vojenského komplexu.

Americký prezident Donald Trump veřejně přiznal, že v případě Venezuely mu jde o suroviny, konkrétně ropu. Nicméně na výrazné zvýšení její produkce v zemi, která má největší zásoby na světě, si bude muset ještě počkat, protože existuje mnoho ekonomických a také politických překážek, které brání výraznému zvýšení produkce v této latinskoamerické zemi.

Venezuela disponovala před americkým útokem 3. ledna 2026 jedním z nejsilnějších vrstvených systémů protiletadlové obrany v Latinské Americe, převážně na …

Americké bezpečnostní složky provedly operaci, při níž byl zajat prezident Nicolás Maduro. Americký prezident Donald Trump posléze potvrdil, že USA jde hlavně o ropu. Co ale nejnovější vývoj znamená pro samotnou Venezuelu?

Venezuela je z pohledu energetické bezpečnosti jedním z největších paradoxů současného světa. Podle dlouhodobých statistik mezinárodních energetických institucí jako například BP Statistical Review of World Energy disponuje největšími prokázanými ropnými zásobami na planetě, přesto však patří mezi státy s nízkou a nestabilní těžbou.