Jantarová komnata patřila dlouhou dobu mezi největší umělecké poklady severní Evropy. Vznikla na počátku 18. století v berlínském zámku Charlottenburg jako mistrovské dílo pruských řemeslníků, kteří vytvořili místnost pokrytou několika tunami jantarových panelů, zlacených ornamentů a zrcadel. Pruský král Fridrich Vilém I. roku 1716 věnoval Jantarovou komnatu ruskému caru Petru Velikému jako symbol spojenectví mezi oběma mocnostmi.
Komnata byla následně instalována v Kateřinském paláci v Carském Selu (dnes Puškin), kde zůstala téměř dvě století, a stala se jednou z kulturních ikon ruského impéria. Její hodnota se dnes odhaduje na stovky milionů dolarů, část odborníků mluví o hodnotě překračující půl miliardy dolarů.
Jantarová komnata v rukou nacistů
Po německém vpádu do SSSR v roce 1941 byla Jantarová komnata jedním z uměleckých děl, která nacisté ukořistili. Sověti nestihli komnatu evakuovat, a tak je německé jednotky rychle demontovaly a převezly do Königsbergu.
V tamním Pruském muzeu byla od roku 1942 vystavena, dokud nezačaly spojenecké nálety. Z archivů vyplývá, že komnata byla naposledy zdokumentována v září 1944. Krátce poté byla z města odvezena a od té chvíle se po ní slehla zem. Jednou z teorií je, že ji Hermann Göring plánoval odvézt do své rezidence Carinhall, ale přímý důkaz, že tam byla odvezena, neexistuje.
Evakuace před porážkou: Operace Hannibal
Na jaře 1945 se východní fronta zcela rozpadala a Německo zahájilo masivní evakuaci pojmenovanou Operace Hannibal. Šlo o jednu z největších námořních evakuací historie, kdy bylo přes Balt odvezeno více než dva miliony lidí.
Právě v tomto chaosu vyplula 11. dubna 1945 i loď Karlsruhe, starší dopravní plavidlo z roku 1905. Byla přetížená více než tisícovkou uprchlíků, vojáků a řadou tajemných beden patřících německým úřadům v Königsbergu. Detaily o nákladu nejsou přesně známé, a právě proto se objevily spekulace, že mezi bednami mohly být i části nezvěstné Jantarové komnaty.
Sovětský útok a zkáza u polského pobřeží
Dne 13. dubna 1945 na Karlsruhe zaútočila sovětská letadla. Torpédo loď zasáhlo tak nešťastně, že trup praskl, a plavidlo se během několika minut zlomilo a potopilo. Doprovodné minolovky zachránily jen přibližně 150 lidí. Více než tisíc uprchlíků i s tajemným nákladem zmizelo ve studených vodách Baltského moře.
Objev vraku po 75 letech
V červenci 2020 oznámili polští potápěči z týmu Baltictech, že vrak Karlsruhe konečně lokalizovali. Loď leží v hloubce okolo 88 metrů a její stav je překvapivě dobrý. Bylo odhaleno rozsáhlé poškození v místě zásahu a několik velkých zapečetěných truhel, které se uvolnily při potopení.
Právě tyto truhly vyvolaly celosvětovou pozornost. Jejich obsah zůstává neznámý a žádný z dostupných zdrojů nepotvrzuje, že by mohly obsahovat jantarové panely. Přesto jde o jednu z mála stop, která odpovídá časovému sledu událostí.
Historikové dnes pracují s několika scénáři, které mohou objasnit, proč komnata nebyla dodnes nalezena. První teorie pracuje se zničením velkých částí Königsbergu během bombardování, a tedy definitivní ztrátou Jantarové komnaty. Podle jiné byla převezena do tajných podzemních komplexů ve Slezsku. Další možný scénář spojuje ztrátu komnaty s evakuací Königsbergu po moři, a tedy i s výše popsanými událostmi a lodí Karlsruhe.
Zdroj: History.com, Warfare History Network, GIA
Autor/Licence fotografie: Jantarová komnata, Branson DeCou, Public Domain