Čínské námořní ambice čelí tvrdé realitě, protože nový supernosič Fu-ťien odhaluje kritické konstrukční nedostatky, které snižují jeho praktickou bojovou účinnost. Přestože je letadlová loď Fu-ťien vybavena pokročilými elektromagnetickými katapulty (EMALS) podobnými těm, které má americká USS Gerald R. Ford, její konvenční pohonný systém a nepraktické uspořádání paluby vytvářejí potenciální velká rizika.
Zrada na nejvyšších místech
Tyto technické překážky navíc zhoršuje korupční skandál, který sahá do nejvyšších pater, a do nějž je zapojen generál Čang Jou-sia, což naznačuje, že americké tajné služby mohly proniknout až k nejvyšším vojenským kádrům Číny. Nařknutí vznesená proti generálovi, dříve nejvýše postavenému muži země v uniformě, jej obviňují z přijímání úplatků. Obvinění také naznačují, že generál Spojeným státům vyzradil, nebo prodal citlivé technické informace o čínském jaderném arzenálu.
Zatímco Peking usiluje o budoucí dominanci v modrých vodách, tyto čínské problémy mají za následek, že americké námořnictvo si v důležité indicko-pacifické oblasti udrží rozhodující kvalitativní výhodu i v nadcházejících letech.
Třetí čínská letadlová loď čelí velkým problémům
Rozšiřující se čínská flotila letadlových lodí je součástí širšího úsilí Pekingu o vybudování flotily Lidové osvobozenecké armády (PLAN) s velikostí a schopnostmi promítat sílu na světových oceánech.
Budování čínské flotily letadlových lodí by nejen posílilo čínské námořní schopnosti v pobřežních vodách přiléhajících k pevnině a hlouběji směrem k prvnímu ostrovnímu řetězci, ale také by umožnilo Číně prosadit se dále na východ do Pacifiku. Peking se dlouhodobě zaměřuje na to, aby vyloučil americkou vojenskou přítomnost z oblastí, které považuje za „strategickou obrannou linii“, a to zejména v oblastech prvního ostrovního řetězce (Japonsko – Tchaj-wan – Filipíny), druhého ostrovního řetězce (Guam – Severní Mariany) a v části Jihočínského moře.
Dnes má PLAN v aktivní službě tři letadlové lodě. Zatímco první dvě jsou upravené sovětské platformy, případně ze sovětských konstrukcí vychází, třetí letadlová loď Fu-ťien zahrnuje některé technologie podobné těm, které byly použity v nejnovější letadlové lodi amerického námořnictva USS Gerald R. Ford (CVN-78) s jaderným pohonem. Ale i přes pokrok, kterého PLAN dosáhl v budování větší a vyspělejší flotily letadlových lodí, si americké námořnictvo stále zachovává značné kvantitativní i kvalitativní výhody.
Problematický design
Jak poznamenávají experti na námořní technologie, Fu-ťien je zdaleka tou nejmodernější letadlovou lodí, kterou Čína postavila. Čínské letadlové lodě zdaleka nezpochybňují americkou námořní dominanci v indicko-pacifické oblasti, ale v dohledné budoucnosti rostoucí kapacity čínského námořního letectva představují bezprostřední hrozbu pro země v regionu, které jsou spojenci Spojených států.
Čína navíc chápe význam zahraničních základen, které buduje například v Kambodži a na Šalamounových ostrovech, což umožní rychlé nasazení a logistické zázemí pro čínské flotily.
Fu-ťien vykazuje oproti dvěma předcházejícím letadlovým lodím významný krok vpřed, ale není přímou konkurencí USA díky absenci jaderného pohonu a menší velikosti. Na rozdíl od jaderných supernosičů tříd Ford a Nimitz musí Fu-ťien spoléhat na podpůrné lodě v případě nasazení ve velkých vzdálenostech. Elektromagnetické systémy pro odpalování letadel (EMALS), které odpovídají americké technologii použité na třídě Gerald R. Ford, během testů v listopadu loňského roku prokázaly výrazně nižší účinnost ve srovnání s americkými jadernými nosiči.
Stejného názoru je i deník South China Morning Post, který nastínil to, co nazývá „konstrukčními nedostatky“ lodi Fu-ťien. Problémy jsou prý z velké části způsobeny konvenčním pohonným systémem plavidla a většinou souvisejí s provozem letadel, napsal deník s odkazem na konvenční pohonný systém letadlové lodi i na její centrálně umístěnou velitelskou superstrukturu.
Její umístění snižuje provozní efektivitu letadel zmenšením dostupného prostoru na palubě. Navíc jeden z katapultů čínské letadlové lodi Fu-ťien zasahuje do paluby, což znamená, že jej nelze použít při přistání letadel. Další je zase příliš blízko výtahu letadel. Jeho poloha je dána změnami, které probíhaly během konstrukce, kdy bylo rozhodnuto o náhradě parních katapultů elektromagnetickými.
Umístění ostrovní nástavby (superstruktury) mohlo být vyžadováno konvenčním pohonným systémem letadlové lodi, který vyžaduje náležitý prostor na palubě lodi i v podpalubí pro skladování paliva a odvod výfukových plynů.
Projektované schopnosti Fu-ťien počítají se 160–180 vzlety/přistání denně a až 200 v bojovém režimu při krátkodobém nasazení. Výše uvedená omezení ale znamenají, že řada odborníků o této schopnosti pochybuje, jak uvedl magazín The Chosun Daily.
Pokud jde o velikost leteckého křídla na palubě předpokládá se, že Fu-ťien/Type 003 bude schopen nést přibližně 50–60 letadel, v závislosti na zdroji, včetně stíhaček J-15 a letounů včasné výstrahy KJ-600. Budoucí aspirace budou nepochybně zahrnovat snahu umožnit operace stíhaček J-35.
Americký šampion versus Admiral Kuzněcov u Sýrie
Americké letadlové lodě třídy Nimitz jsou schopny denně odbavit standardně 120 bojových vzletů/přistání denně. V intenzivním režimu („surge“) může loď krátkodobě zvládnout přibližně 240 letů za 24 hodin. Třída Gerald R. Ford jde ještě dále a zvládne standardně 160 vzletů/přistání denně a až 270 v bojovém režimu díky EMALS katapultům.
Sovětské/ruské materiály a pozdější analýzy uvádějí z ruského letadlového křižníku Admiral Kuzněcov přibližně 50–60 vzletů/přistání denně jako plánované tempo operací palubního letectva. Krátkodobě až 70 denně v intenzivním režimu. Během nasazení v Sýrii v letech 2016 – 2017 ale Kuzněcov odbavil pouhých 420 vzletů/přistání, což je přibližně 7 – 8 denně.
Zdroj: 19fortyfive, The Chosun Daily, Naval technology
Autor/Licence fotografie: Supernosič Fu-ťien, JMSDF, CC BY 4.0