Rusko podalo oficiální protest a požaduje odstranění amerických systémů MRC Typhon schopných odpalovat řízené střely Tomahawk a protiletadlové rakety SM-6 z japonského území. Informoval o tom deník The Japan Times.
Společné vojenské cvičení Orient Shield mezi USA, Japonskem a Austrálií probíhá od 8. do 24. září po celé zemi, včetně ostrova Hokkaidó. Podle ministra obrany Šindžróa Koizumiho by měly být systémy Typhon přibližně v polovině října znovu nasazeny na americkou vojenskou základnu v Japonsku. Zdůraznil také, že tato iniciativa je „čistě dočasným nasazením“ pro účely cvičení Orient Shield.
Toto nasazení bude teprve třetí v pořadí v Japonsku, po nasazení systému na leteckou základnu Kanoya v prefektuře Kagošima v červnu a na leteckou základnu americké námořní pěchoty Iwakuni v prefektuře Jamaguči v roce 2025.
„Japonskému velvyslanectví bylo jasně sděleno, že rozmístění tohoto typu zbraní na japonském území, zejména pod záminkou vojenských cvičení, je naprosto nepřijatelné, protože představuje hrozbu pro bezpečnost Ruska,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Také Čína tyto kroky také ostře kritizovala a označila rozmístění za „další příklad zrychlené remilitarizace Japonska“.
Co je Typhon zač a proč se ho Čína s Ruskem bojí
Americký pozemní raketový systém Mid-Range Capability, známý pod krycím názvem Typhon, patří k nejvýznamnějším produktům programu dálkových přesných palebných prostředků (Long-Range Precision Fires), který armáda Spojených států rozvíjí od konce druhé dekády tohoto století.
Systém je aktuální nejen kvůli svému nasazení v Indo-Pacifiku, ale i kvůli dramatickému obratu v Evropě. Německo se v létě 2026 rozhodlo Typhon a střely Tomahawk pořídit samo poté, co Washington plánované rozmístění americké jednotky na německém území zrušil.
Vývoj Typhonu navázal na odstoupení USA od Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF), která od roku 1987 zakazovala Washingtonu a Moskvě vyvíjet pozemní raketové systémy s doletem od 500 do 5 500 km.
USA od smlouvy odstoupily v roce 2019 a uvolněný prostor armáda využila k tomu, aby pro pozemní odpalování upravila již existující munici z výzbroje námořnictva. MRC tak využívá stávající střely SM-6 a Tomahawk od Raytheonu, upravené pro odpalování ze země. Podle otevřených zdrojů byl první prototyp baterie předán armádě koncem roku 2022 a do služby vstoupil v roce 2023.
A to je ten problém. Systém používá stejné střely (Tomahawk, SM-6), které už dřív USA provozovaly z lodí, jen je nově umístil na pozemní odpalovací zařízení Mk 70, a s doletem kolem 1 500–1 600 km u Tomahawku tedy spadá přesně do pásma, které by před rokem 2019 bylo podle INF zakázané.
Typhon: Technické řešení a parametry systému
Jádrem systému je odpalovací zařízení odvozené z námořního modulu Mk 70 Payload Delivery System, který v terénním provedení nese kontejnery s raketami. Každá baterie MRC se skládá ze čtyř mobilních odpalovacích zařízení postavených na bázi Mk 70 a z operačního centra baterie (BOC) zajišťujícího velení, řízení a řízení palby.
Operační centrum je umístěno v přívěsové skříni tažené vozidlem M983A4 a propojuje baterii s klíčovými sítěmi řízení palby, včetně systému AFATDS a JDOCS. Hlavní parametry baterie Typhon:
- 4 mobilní odpalovací zařízení + 1 operační centrum baterie (BOC)
- Doprovodná technika: tahače, přívěsy, generátory a podpůrná vozidla
- Munice: okřídlené střely Tomahawk (varianta pro pozemní odpal) a řízené střely SM-6
- Dolet s municí Tomahawk až přibližně 1 500 km, s municí SM-6 přibližně 320 km
- Schopnost zasahovat pozemní i námořní cíle podle typu použité střely
Podle některých analytiků (např. 19fortyfive) se počítá i s budoucí integrací hypersonických zbraní, což ale zatím není potvrzeno.
Americká armáda plánuje zařadit jednu baterii MRC do praporu dálkové palebné podpory (Long-Range Fires Battalion) v rámci každého z pěti regionálně přiřazených víceoborových operačních uskupení (Multi-Domain Task Force, MDTF).
Zásadním milníkem programu byl 15. červenec 2025, kdy došlo k první ostré palbě mimo kontinentální území USA, kdy armáda během cvičení Talisman Sabre 25 v australském Severním teritoriu úspěšně potopila námořní cíl střelou SM-6 vypálenou z Typhonu.
Test proběhl v koordinaci s australskými ozbrojenými silami a potvrdil schopnost systému zasahovat cíle na moři z pozemní pozice.
Rusko a Čína: Protesty proti Typhonu nejsou jen rétorické cvičení, mají své důvody
Typhon je prvním pozemním americkým systémem s doletem, který by do roku 2019 byl podle smlouvy INF nelegální. Rusko proto v každém nasazení ať už v Japonsku, na Filipínách nebo v Austrálii vidí potvrzení toho, že USA po odstoupení od INF skutečně stavějí a nasazují přesně tu kategorii zbraní, kterou smlouva zakazovala.
S Tomahawky dosáhne baterie umístěná v jižním Japonsku nebo na Kanoja Air Base v prefektuře Kagošima na ruský Dálný východ i na značnou část čínského pobřeží a vnitrozemí.
Podle Business Insideru mají odpalovací kontejnery Typhonu dolet potřebný k zásahu flotil v Pacifiku i cílů na čínské pevnině, což z něj dělá dlouhodobý trn v oku Pekingu prakticky při každém nasazení v regionu.
Na rozdíl od střel odpalovaných z lodí nebo ponorek dále na moři stojí pozemní baterie blízko pobřeží potenciálního protivníka. Čím blíž je odpalovací zařízení, tím kratší je doba letu k cíli a tím méně času má obránce na reakci.
Tomahawk měl historicky i jaderné varianty (dnes USA deklarují konvenční osazení, ale technicky je systém k jaderné hlavici adaptabilní). Bez závazných verifikačních mechanismů, jaké dřív poskytovala INF, nemůže Moskva nebo Peking spolehlivě ověřit, jakou munici baterie skutečně nese.
Typhon byl na Filipínách, v Austrálii i v Japonsku oficiálně nasazen jen „dočasně“ v rámci cvičení, ale zůstává tam opakovaně a déle, než se původně uvádělo. Peking to opakovaně označuje za provokativní krok a Rusko mluví o zrychlené militarizaci Japonska. Obě asijské velmoci se obávají, že se „cvičná“ přítomnost postupně promění v trvalou infrastrukturu bez formální dohody o stálém rozmístění.
Typhon není revoluční zbraň, ale je blízko asijským velmocím
Takže baterie MRC Typhon není revoluční zbraň s neznámými vlastnostmi. Její nebezpečnost z pohledu Moskvy a Pekingu spočívá v kombinaci dosahu, blízkosti k jejich území, kratšího varovacího času a faktu, že jde o návrat kategorie zbraní, kterou dřív omezovala mezinárodní smlouva.
Naopak pro Spojené státy představuje Typhon rychlou a relativně levnou cestu, jak obnovit schopnost pozemních úderů na střední vzdálenost, aniž by musely vyvíjet zcela nový systém a nové rakety.
Zdroj: The Japan Times, 19fortyfive, Army Recognition
Autor/Licence fotografie: MRC Typhon, US Army – US Army, Public Domain