Válka na Ukrajině se může stát mnohem víc než jen konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokud se potvrdí informace, že Moskva požádala Pchjongjang o vyslání dalších 30 tisíc vojáků, přímé zapojení Severní Koreje do evropského konfliktu by se výrazně rozšířilo. A s ním by rostlo i riziko, že zkušenosti získané na ukrajinském bojišti jednoho dne ovlivní bezpečnostní situaci tisíce kilometrů daleko – na Korejském poloostrově a v celém severovýchodním Pacifiku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko požádalo Severní Koreu o dalších 30 tisíc vojáků. Tvrzení však zatím nebylo nezávisle potvrzeno a Moskva ani Pchjongjang se k němu veřejně nevyjádřily. Pokud by se ale informace ukázala jako pravdivá, šlo by o další významný krok v prohlubování vojenského partnerství mezi dvěma státy, které se v posledních letech stále více vzdalují od Západu.
Severní Korea už přitom není pouhým dodavatelem munice a zbraní. Její vojáci se podle západních a ukrajinských odhadů přímo zapojili do bojů na ruském území. Jejich nasazení pomohlo Moskvě čelit ukrajinské operaci v Kurské oblasti a současně poskytlo severokorejským jednotkám něco, co je pro armádu izolovaného režimu mimořádně cenné: zkušenost z moderní války. A právě ta může mít v budoucnu dalekosáhlé důsledky.
Pchjongjang se učí válčit v reálném boji
Severní Korea disponuje početnou armádou, rozsáhlým dělostřelectvem a stále sofistikovanějším raketovým arzenálem. Jedním z jejích největších problémů však byla dlouhodobá izolace a nedostatek zkušeností z moderního ozbrojeného konfliktu. Válka na Ukrajině tuto nevýhodu postupně odstraňuje. Severokorejští vojáci získávají zkušenosti s nasazením v prostředí, kde rozhodují drony, elektronický boj, přesné údery, průzkum v reálném čase a schopnost rychle reagovat na změny situace na bojišti. To jsou oblasti, které se nedají plnohodnotně osvojit pouze prostřednictvím cvičení.
Pchjongjang navíc dodává Rusku velké množství dělostřelecké munice a podle západních a ukrajinských představitelů také balistické rakety a další vojenský materiál. Za tuto podporu může získávat nejen finanční a politické výhody, ale také přístup k ruským technologiím a vojenskému know-how. Vzniká tak pozoruhodný obchod: Severní Korea poskytuje Rusku lidské zdroje a zbraně, zatímco Moskva může Pchjongjangu pomáhat modernizovat jeho armádu.
Rusko může pomáhat modernizovat armádu svého nejvzdálenějšího spojence
Podle ukrajinských tvrzení Rusko poskytuje Severní Koreji vojenskou expertizu a pomáhá jejím jednotkám s výcvikem v používání moderních dronů a systémů protivzdušné obrany. Kyjev rovněž tvrdí, že Moskva pomáhá Pchjongjangu s rozvojem domácí výroby útočných dronů konstrukčně vycházejících z íránských bezpilotních letounů Šáhed, které Rusko používá pod označením Geran. Ani tato tvrzení však Moskva ani Pchjongjang veřejně nepotvrdily.
Pokud by se ale část těchto informací potvrdila, mohlo by jít o jednu z nejvýznamnějších změn v bezpečnostním prostředí východní Asie za poslední desetiletí.
Severní Korea by totiž získávala něco, co jí dosud chybělo: přímou zkušenost s vedením války 21. století. Její armáda by se neučila pouze z vojenských příruček, ale z konfliktu, v němž se každý den testují nové taktiky, zbraně a technologie. Ukrajina se tak pro Pchjongjang může stát jakousi obrovskou laboratoří moderního válčení.
Největší problém pro Soul nemusí být počet vojáků
Pro Jižní Koreu by přitom nemusel být největší hrozbou samotný počet severokorejských vojáků vyslaných do Ruska. Mnohem důležitější může být to, co si tito vojáci přivezou zpět. Americký generál Xavier Brunson, velitel amerických sil v Koreji, už upozornil, že válka na Ukrajině mění severokorejskou armádu způsoby, které výrazně přesahují samotnou oblast dronového válčení.
Pchjongjang podle něj získává zkušenosti z reálného bojiště, rozvíjí schopnost promítat svou vojenskou sílu mimo Korejský poloostrov a současně zrychluje vývoj a zavádění nových zbraňových systémů. To je zásadní změna.
Severní Korea byla po desetiletí považována za stát s početnou, ale technologicky zaostalou armádou. V posledních letech se však tento obraz postupně mění. Pchjongjang rozvíjí balistické rakety schopné zasáhnout cíle v Jižní Koreji, Japonsku a potenciálně i na území Spojených států. Současně pracuje na jaderných zbraních, dronech a modernizaci protivzdušné obrany. Válka na Ukrajině může tento proces urychlit.
Nová osa Moskva-Pchjongjang
Prohlubující se spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou zároveň vytváří novou strategickou osu, která může komplikovat bezpečnostní situaci v celé Asii.
Moskva získává přístup k významným zásobám munice a potenciálně i k dalším lidským zdrojům. Pchjongjang naopak získává vojenské zkušenosti, politickou podporu a možná i technologie, ke kterým by se za běžných okolností dostával jen obtížně. Pro Jižní Koreu a Japonsko je to důvod k obavám.
Pokud se Severní Korea díky válce na Ukrajině naučí efektivněji používat drony, zdokonalí své raketové systémy a získá zkušenosti s moderním elektronickým a průzkumným bojem, může se v budoucnu stát výrazně nebezpečnějším protivníkem. A právě zde se evropská válka začíná přímo dotýkat bezpečnosti Asie.
Válka na Ukrajině se postupně stala jedinečným testovacím prostorem pro moderní vojenské technologie. Na bojišti se střetávají drony, balistické rakety, systémy protivzdušné obrany, elektronický boj i nové metody průzkumu. Pro státy, které konflikt sledují, představuje válka obrovský zdroj poznatků. Severní Korea je jedním z těch, které mohou z této zkušenosti těžit nejvíce.
Pchjongjang má zároveň motivaci využít získané poznatky ve vlastním regionu. Jeho hlavním potenciálním protivníkem zůstává Jižní Korea, za níž stojí Spojené státy a rozsáhlý systém vojenských aliancí v Pacifiku. Jakmile se zkušenosti z ukrajinského bojiště spojí s novými technologiemi, může vzniknout armáda, která bude v některých oblastech mnohem efektivnější než ta, kterou svět znal před začátkem války.
Konflikt, který propojuje Evropu a Asii
Pokud se informace o žádosti Moskvy o dalších 30 tisíc severokorejských vojáků potvrdí, bude to další důkaz, že válka na Ukrajině už dávno není izolovaným evropským konfliktem. Rusko se snaží využívat vojenské zdroje svých partnerů, zatímco Severní Korea využívá válku k získávání zkušeností a posilování svého vojenského potenciálu.
Vzniká tak oboustranně výhodné partnerství, jehož důsledky nemusí být patrné pouze na ukrajinském bojišti. Skutečná otázka proto nezní jen, kolik severokorejských vojáků může Rusko získat. Mnohem důležitější je, jakou armádu bude mít Severní Korea za několik let díky zkušenostem, které dnes její vojáci získávají v Evropě.
A pokud se skutečně potvrdí, že Moskva pomáhá Pchjongjangu s modernizací jeho vojenských schopností, může se válka na Ukrajině stát jedním z faktorů, které v příštích letech zásadně promění bezpečnostní rovnováhu v severovýchodní Asii. Evropská a asijská bezpečnost se tak mohou stát dvěma stranami jediného geopolitického problému.
A Ukrajina může být místem, kde se tento nový světový bezpečnostní řád právě teď testuje.
Zdroj: National Security Journal
Autor/Licence fotografie: ilustrační obrázek, Creative Commons Zero (CC0) license