Ukrajinští vojenští piloti absolvují výcvik v Mezinárodní pilotní škole v Kanadě, aby po absolvování výcviku mohli létat na západních stíhačkách, včetně Gripenů a F-16. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ukrajinskými piloty.
Podle něj je tento výcvik součástí přípravy nové generace pilotů, kteří mají posílit ukrajinské bojové letectvo. „Piloti cvičí, aby byli připraveni létat s moderními stíhacími letouny, včetně F-16 a Gripenu, a aby posílili ukrajinské bojové letectvo,“ poznamenal prezident.
Zelenskyj poděkoval Kanadě, instruktorům a výcvikovému středisku za výcvik ukrajinského vojenského personálu. Ukrajinský prezident již dříve oznámil , že 21 ukrajinských pilotů v současné době absolvuje výcvik v Kanadě.
Fotografie ze schůzky, které zveřejnila Kancelář ukrajinského prezidenta, ukazují, že Ukrajinci provádějí cvičné lety na letounech L-39 a používají moderní simulátory západních stíhaček. Kanada vyčlenila v letech 2024 až 2029 až 389 milionů kanadských dolarů na výcvik ukrajinského leteckého personálu.
Program zahrnuje zejména fázi úvodního výcviku stíhaček, během níž si piloti osvojují západní postupy, taktiku a dovednosti nezbytné pro jejich následný přechod na moderní západní stíhačky.
První příslušníci ukrajinské armády dorazili do Kanady na výcvik v září 2024. Výcvik zahrnuje nejen piloty, ale i specialisty na údržbu a obsluhu letecké techniky, která je nezbytná pro budoucí provoz letadel. V rámci programu Kanada také poskytuje přístup k simulátorům a dalším výcvikovým materiálům.
Ukrajinští vojáci mohou využívat simulátory F-16 k procvičování letových a taktických scénářů bez použití skutečných letadel. V prosinci loňského roku Ukrajina a Švédsko jednaly o zahájení výcviku ukrajinských pilotů a technického personálu pro stíhačky Gripen.
Gripen: Zrozen jako zabiják ruských Suchojů
Švédsko i Finsko budovaly své armády s ohledem na hrozbu ze strany Ruska a Gripen byl jedním z takových projektů. Tyto stíhačky, vyráběné švédskou leteckou a obrannou společností Saab AB, byly postaveny speciálně pro boj s Ruskem. Tehdejší velitel švédského letectva Mats Helgesson v roce 2019 prohlásil, že Gripen byl „navržen tak, aby zabíjel Suchoje“, tedy pýchu ruského letectva.
Gripeny mohou fungovat i z neupravených vzletových drah, jako jsou například dálnice, což je výhodné, protože cílem případného ruského útoku budou dobře známá letiště NATO. Rusko se na tento druh infrastruktury zaměřilo během své války proti Ukrajině. Gripeny také vyžadují méně údržby než některé jiné alianční letouny, jako například F-16, které jsou široce dostupné v řadě arzenálů NATO.
Útoky na letiště
Ruský nepřítel provádí pravidelné útoky na ukrajinská letiště s použitím dronů Šáhidů, raket Kalibr s průrazno-trhavými, střepinově-trhavými, kazetovými bojovými hlavicemi, balistickými systémy Iskander s využitím různých typů bojových hlavic.
Po útoku na letiště s kazetovou bojovou hlavicí je nutné důkladné vyčištění všech malých střepin, kamenů po zničení betonového povrchu rolovacích, vzletových a přistávacích drah, při nedostatku času na vyčištění stoupá pravděpodobnost nasátí cizích předmětů do traktu nasávacího potrubí během pojezdů letounu.
Na Gripenu jsou nasávací potrubí umístěna po stranách trupu, ve velké vzdálenosti od betonového povrchu, což výrazně snižuje pravděpodobnost nasátí cizích předmětů a následného poškození motoru letadla. Tato konstrukční vlastnost JAS-39 zvýší spolehlivost provozu letadel tohoto typu, dokonce i na letištích s poškozeným umělým povrchem a jako výsledek poskytne možnost dostat letadla do vzduchu.
Ideální stroj pro Ukrajinu
Michael Bohnert, válečný analytik společnosti RAND Corporation, uvedl, že díky své flexibilitě je Gripen „mnohem vhodnější pro zemi, která hraničí s agresorem“. Experti na obranu z výše uvedených důvodů označují Gripen za nejvhodnější dostupný letoun čtvrté generace ze všech letounů NATO pro Ukrajinu. Švédsko žádné Gripeny napadené zemi nepřislíbilo, ačkoli se touto myšlenkou zabývalo.
Švédský ministr obrany P. Jonson v roce 2025 pro Business Insider uvedl, že „vede dialog“ s Ukrajinou a dalšími zeměmi v rámci Air Force Coalition, skupiny spojenců, kteří se zavázali pomoci Ukrajině. Podle něho je pro Ukrajince „náročnější absorbovat další stíhačku“.
Ukrajina již obdržela letouny F-16 americké výroby a francouzské Mirage, takže Švédsku bylo podle ministra obrany doporučeno, aby se zaměřilo na vyslání leteckých senzorových platforem, jež by mohly poskytovat podporu velení a řízení.
Navzdory chvále, které se těmto stíhačkám dostává, se švédské Gripeny nedočkaly takového typu boje, jaký by se odehrál na Ukrajině. Nezažily tedy to, čemu by musely čelit v případě ruské války proti alianci NATO, nepotkaly se zatím s Su-57 nebo Su-30 a dalšími pýchami ruského letectva.
Zdroj: Militarnyi, Business Insider, CBC
Autor/Licence fotografie: Ilustrační obrázek letounu Gripen, Saab Canada