Švédsko a jeho víceúčelový bojový letoun JAS-39 Gripen. To je již stálice, která v případě České republiky střeží nebe od roku 2005. Gripeny mají být integrovány s německou podzvukovou řízenou střelou Taurus, a to dříve, než bylo původně plánováno.
Švédský JAS-39 v současné době chrání český i maďarský vzdušný prostor. České Gripeny navíc zajišťují ochranu slovenského nebe v rámci dohody o společné ochraně ze září 2022. Česká vláda rozhodla o prodloužení pronájmu švédských strojů až do roku 2035, přičemž mezitím budou postupně dodávána americké letouny F-35. První z nich má přiletět v roce 2031.
Vylepšený Gripen
Gripen, který v současnosti čelí konkurenci technologicky vyspělejších letounů, dostane významný zbraňový upgrade v podobě německé střely Taurus. Díky ní bude schopen provádět hluboké údery daleko za nepřátelskými liniemi. Integrace střely s Gripenem navíc proběhne dříve, než se původně plánovalo, uvedl generálmajor Jonas Wikman, velitel švédského letectva.
Plánovaná počáteční operační schopnost střely Taurus, která bude součástí výzbroje letounů Gripen, se očekává do roku 2028, uvedl specializovaný server Defense News. Pozdější integrace do nejnovější varianty Gripen E je plánována v rámci projektu MS23.
„Obrovský skok“
Podle Wikmana představuje budoucí integrace střely s plochou dráhou letu „obrovský krok“, který zásadně ovlivní operační koncepty švédského letectva.
„Tato schopnost je velmi důležitá, protože jsme dříve neměli kapacity pro provádění hlubokých úderů ani ofenzivních protivzdušných bojů. Mohli jsme proto veškeré prostředky investovat do obranných schopností, nyní však jde o zásadní posun,“ uvedl Wikman.
Švédské letectvo se tradičně soustředilo především na územní obranu. Po úspěšné integraci střely Taurus však bude schopno provádět i strategické údery hluboko v týlu nepřítele.
Německo-švédská spolupráce
Integrace střely Taurus zapadá do širší německo-švédské vojenské spolupráce. Gripen využívá německé komponenty, například senzory, avioniku a další systémy. Přední německé firmy jako Diehl Defence či Hensoldt se významnou měrou podílejí na subdodávkách.
K této rozvinuté spolupráci, která není odbornými médii vždy dostatečně akcentována, je třeba dodat, že společnost Diehl Defence spolupracuje se švédským partnerem Saab Bofors například na protivzdušných systémech krátkého dosahu, protitankových zbraních či přesné munici. Obě země chtějí prohloubit spolupráci také v oblasti Baltského moře, kde existují společné projekty zaměřené na bezpilotní námořní systémy (UUV/USV), podmořské senzory a další dílčí, avšak neméně důležité iniciativy.
Dalekonosný Taurus
Střela Taurus bude znamenat výrazné posílení schopností švédských Gripenů. Její dosah přesahuje 500 kilometrů, přičemž některé zdroje uvádějí až 600 kilometrů. Je určena k ničení zodolněných průmyslových objektů, velitelských center, letišť, klíčové infrastruktury, skladů a dalších strategických cílů.
Taurus se vyznačuje velmi přesným naváděním a letem v extrémně malé výšce – přibližně 50 metrů nad terénem, v některých fázích dokonce ještě níže. Díky tomu je obtížně detekovatelná nepřátelskými radary. Dvoustupňová průbojná hlavice o hmotnosti přibližně 480 kilogramů nejprve prorazí beton, zeminu či ochranný kryt a následně exploduje uvnitř objektu s nastavitelným časovým zpožděním.
Z integrace střely může těžit Ukrajina
Pokud proces integrace proběhne úspěšně, mohla by z této kombinace v budoucnu těžit i Ukrajina. Ta plánuje akvizici nejnovější varianty Gripen E, přičemž starší letouny by mohla získat již dříve. V takovém případě by ukrajinské letectvo rozšířilo svůj arzenál o další zbraň dlouhého dosahu.
Ukrajina má o Gripeny dlouhodobý zájem, její snahy však částečně narazily na postoj spojenců v NATO, kteří požádali Švédsko o pozastavení případných dodávek. Důvodem bylo, aby se Kyjev mohl nejprve soustředit na zavádění letounů F-16, a aby ukrajinští piloti nebyli přetíženi výcvikem na příliš mnoho typů letadel.
Na konci října 2025 podepsali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a švédský premiér Ulf Kristersson dohodu, která může Kyjevu připravit půdu pro pořízení 100 až 150 stíhaček Gripen E. Oba politikové uvedli, že tento kontrakt představuje začátek dlouhodobého průmyslového partnerství mezi Švédskem a Ukrajinou se zaměřením na protivzdušnou obranu. Švédský premiér zároveň zdůraznil, že jeho země podporuje rozvoj budoucích ukrajinských vzdušných sil a chce využít i praktických bojových zkušeností Ukrajiny ze vzdušného prostoru, z nichž může Švédsko v budoucnu těžit.
Zdroj: Defence Express, Defense News
Autor/Licence fotografie: JAS-39 Gripen, Saab, CC BY-SA 3.0