Americké námořnictvo uzavřelo s divízí Raytheon Missiles & Defense, součástí koncernu RTX, nový smluvní dodatek v hodnotě 213,4 milionu dolarů na pokračující rozvoj, integraci, testování, údržbu a modernizaci bojových systémů torpédoborců třídy Zumwalt (DDG-1000). Smlouva, spravovaná Naval Sea Systems Command, pokrývá instalaci, integraci, vývoj, testování a opravy misijních systémů, a je platná do dubna 2027.
Práce budou probíhat převážně v Portsmouthu (Rhode Island) a Tewksbury (Massachusetts), přičemž menší část připadá na Pascagoulu, Nashua, San Diego a Fort Wayne. Jde o další kapitolu v sérii významných kontraktů – Raytheon v dubnu 2024 obdržel modifikaci za 212,5 milionu, v dubnu 2023 smluvní opci za 308,5 milionu a v roce 2022 potenciální pětiletý kontrakt v hodnotě až 1,68 miliardy dolarů na modernizaci a provoz výpočetní infrastruktury a misijních systémů lodí.
Od neúspěchu ke hypersonické platformě
Třída Zumwalt má za sebou bouřlivou historii. Původně plánovaná jako 32 kusů se třída scvrkla na pouhé tři lodě USS Zumwalt (DDG-1000), USS Michael Monsoor (DDG-1001) a USS Lyndon B. Johnson (DDG-1002). Každá loď původně vycházela na 1,4–1,6 miliardy dolarů, skutečné náklady však dramaticky vzrostly. Hlavním kamenem úrazu se staly 155mm děla Advanced Gun System (AGS), protože střelivo LRLAP bylo natolik drahé, že námořnictvo jeho nákup zrušilo a děla zůstala fakticky nepoužitelná.
Zásadní obrat přišel v roce 2021, kdy námořnictvo oznámilo přezbrojení třídy hypersonickými střelami Conventional Prompt Strike (CPS/IRCPS). USS Zumwalt je od srpna 2023 v loděnici HII v Pascagoule v Mississippi, kde jsou původní dělové věže nahrazovány čtyřmi velkými odpalovacími tubusy o průměru 87 palců (přibližně 221 cm). Střely CPS budou do těchto tubusů uloženy po třech v kontejnerech Advanced Payload Module (APM), celková kapacita lodě tak dosáhne 12 hypersonických střel.
Lodě třídy Zumwalt si samozřejmě zachovají původních 80 buněk Mk 57 Peripheral VLS. Z nich lze odpalovat SM-2 Block IIIA/Z, ESSM (Evolved Sea Sparrow), Tomahawk a potenciálně i SM-6. Každá buňka Mk 57 navíc umožňuje čtyřnásobné plnění střelami ESSM, teoreticky tedy loď může nést až 320 kusů ESSM.
Na blízkou obranu mají lodě dva 30mm kanony Mk 46 Mod dva umístěné nad hangárem vrtulníku. Jsou vybaveny systémem FLIR, kamerou nočního vidění a laserovým dálkoměrem. Tyto kanony jsou určeny proti malým povrchovým a pomalým vzdušným cílům. Rychlost palby je 200 ran za minutu a dostřel přibližně 4 km. Obrana proti dronům je tedy závislá na 30mm kanonech a ESSM z VLS bez dedikovaného CIWS, což je v dnešní době válek dronů poněkud diskutabilní konstrukční vada/volba.
Aktuální stav: USS Zumwalt v roce 2026
Instalace čtyř odpalovacích modulů byla oficiálně dokončena v listopadu 2025. V lednu 2026 USS Zumwalt úspěšně absolvoval námořní zkoušky a opustil Pascagoulu jako první torpédoborec na světě vybavený hypersonickými střelami dlouhého dosahu.
První ostré námořní vypuštění střely CPS (AUR – All-Up Round) se nyní plánuje na rok 2027, plná operační způsobilost se předpokládá v roce 2029. Střela využívá společný hypersonický klouzavý bojový prostředek C-HGB (Common Hypersonic Glide Body), který je totožný s pozemní verzí Army Dark Eagle/LRHW. Střely dosahují rychlostí přesahujících Mach 5, jsou za letu manévrovatelné a schopné pronikat pokročilými systémy protivzdušné obrany.
V rámci přezbrojení námořnictvo také zkoumá modernizaci elektroniky a radarových systémů. Zvažuje se společné řešení pro třídu lodí Zumwalt a letadlovou loď USS Gerald R. Ford v oblasti radarů AN/SPY-3/4.
Plán pro zbývající lodě
Na USS Lyndon B. Johnson (DDG-1002) již práce probíhají, byla demontována přední dělová věž a provedeny úvodní práce. DDG-1002 má být vrácen do služby dříve, než DDG-1001 (USS Michael Monsoor) vstoupí v roce 2027 do suchého doku pro svou vlastní modernizaci. Celkové náklady na integraci CPS mají dle plánů dosáhnout zhruba 452 milionů dolarů na loď, což by celkovou cenu každé jednotky posunulo přibližně na 9,5 miliardy dolarů.
Třída Zumwalt, původně zmítaná problémy a hledající smysluplné poslání, se nyní stává testovacím případem pro námořní hypersonické schopnosti USA a klíčovým prvkem odstrašení zejména v indo-pacifickém regionu. Investice Raytheonu a celkový objem modernizačních kontraktů, přesahující v posledních třech letech 2 miliardy dolarů, jasně signalizují, že Pentagon vsadil na třídu Zumwalt jako na budoucí páteř námořního hypersonického úderu.
Zdroj: Defence Blog, Naval News, Army Recognition, Interesting Engineering, 19FortyFive, TWZ
Autor/Licence fotografie: USS Zumwalt před přestavbou, Naval Surface Warriors, CC BY-SA 2.0