Na počátku 20. století zažívalo válečné námořnictvo rychlý technologický rozvoj, který vedl k revoluci v konstrukci bitevních lodí. Británie, jako dominantní námořní velmoc, byla průkopníkem této éry a hledala stále ambicióznější konstrukce. Jedním z nejodvážnějších, ale nikdy nerealizovaných projektů byl bitevní křižník HMS Incomparable, navržený admirálem Sirem Jackiem Fisherem.
Gigant větší než legenda HMS Hood
HMS Incomparable byl navržen jako největší a nejmocnější bitevní křižník své doby. Fisher, který stál i za revoluční třídou Dreadnought, plánoval loď s délkou přes 304 metrů (997 stop) a výtlakem okolo 48 000 tun. Na svou dobu gigantická loď měla být vybavena šesti děly ráže 508 mm (20 palců), což by ji činilo nejlépe vyzbrojenou lodí světa. Maximální rychlost se měla pohybovat kolem 35 uzlů (65 km/h), díky čemuž by překonala většinu tehdejších bitevních lodí i křižníků. Finální varianta E počítala dokonce s rychlostí okolo 40 uzlů!
Plán předpokládal pancéřování o tloušťce až 280 mm, což by sice bylo méně než u klasických bitevních lodí, ale rychlost a palebná síla měly zajistit, že loď by dokázala nepřítele porazit na dálku, aniž by se dostala do přímého střetu.
Německá hrozba
Projekt HMS Incomparable vznikal v kontextu závodu ve zbrojení mezi námořními velmocemi před první světovou válkou. Británie čelila sílící německé flotile a zároveň hledala způsoby, jak udržet technologický náskok. Konstruktéři a vizionáři, jako byl Fisher, usilovali o lodě, které by kombinovaly rychlost křižníků s palebnou silou bitevních lodí.
Po vypuknutí první světové války však bylo jasné, že realita moderního válčení vyžaduje jiné priority. Náklady na konstrukci takového kolosu by byly astronomické, odhadované na více než 3 miliony liber, což bylo v době války neúnosné. Navíc konstrukční kompromisy, například slabší pancéřování, by činily loď zranitelnou vůči moderním torpédům a minám.
Plány na HMS Incomparable zůstaly pouze na papíře. Po válce se ukázalo, že éra obřích válečných lodí je u konce, což stvrdily mezinárodní dohody, například Washingtonská konference v roce 1922. Tyto dohody omezily výtlak bitevních lodí na 35 000 tun a prakticky zakázaly stavbu monstrózních konstrukcí, jako byla HMS Incomparable.
Zdroj: Dreadnought Gunnery and the Battle of Jutland: The Question of Fire Control – Autor: John Brooks
Naval Weapons of World War One – Autor: Norman Friedman
British Battleships of World War One – Autor: R. A. Burt
Military History Online
Naval Encyclopedia
Licence fotografie: se svolením autora Tzoli