Americký prezident Donald Trump už vlastně neskrývá, o co mu v případě Evropy jde. Potřebuje ji slabou a nekonkurenceschopnou, aby jí nemusel pomáhat, protože je to pro USA příliš drahé.
Nově zveřejněná národní bezpečnostní strategie to jasně ukázala. Evropa už není pro Washingtonem partnerem, ale přívažkem, který jen stojí peníze americké daňové poplatníky. To, jaký Trump chce mít vztahy s Evropou, už dokázaly před několika měsíci cla uvalená na ni. Staronový americký prezident argumentuje tím, že obchod mezi USA a Evropou je nevyrovnaný na základě toho, že evropské státy do USA vyvážejí více než americké firmy k nám. To je však lichý argument, protože z vývozu do Evropy mají americké společnosti větší zisky než evropské, neboť v americkém segmentu převažují segmenty s vyšší přidanou hodnotou.
Trump chce navíc stáhnout 10 000 vojáků z východní Evropy, jak dal již dříve najevo, což na druhé straně posiluje ruskou hrozbu vůči starému kontinentu, a chybějící zdroje bude muset dodat právě Evropa, jejíž kapacity jsou omezené.
Oslabená Evropa, cíl Trumpa i Putina
Průhledná snaha amerického prezidenta, jak oslabit Evropu politicky a ekonomicky pak přímo čiší z delší uniklé verze zmíněné bezpečnostní strategie. Trump chce přesvědčit několik zemí, aby odešly z EU, konkrétně se jedná o Maďarsko, Polsko, Itálii a Rakousko. Nejedná se pouze o to, že tam většinou jsou jemu nějakým způsobem nakloněné vlády, americké hlavě státu jde o to, aby nemusel na vnitřně rozervanou a neakceschopnou Evropu, oslabenou o několik členů, doplácet. Dělá si tak předem alibi.
V tomto směru sleduje Trump stejné cíle jako Putin. Oba chtějí roztříštěnou, nejednotnou a slabou Evropu a dosáhnout nového vymezení sfér vlivu. To vše jde ruku v ruce s „oprášenou“ Monroeovou doktrínou z roku 1823 a příklonem k jakémusi „novoizolacionismu“ ve vztahu k Evropě jakožto nové konstantě amerického geopopolitického vnímání starého kontinentu.
Mnozí světové politikové, analytikové či novináři tomu nechtěli zprvu věřit, ale s příchodem Trumpa do Bílého domu pomalu končí partnerství USA a Evropy ve formě, v jaké jsme ji doposud znali. Trumpova neochota se angažovat na starém kontinentu dlouhodobě slábne a nyní už můžeme vidět její výsledky. Trumpovy zájmy zájmy jsou jinde – v Latinské Americe, v neklidném Indo-Pacifiku, kde chce vyvažovat vliv expandující Číny, Blízkém východě a dalších oblastech, kde Ameriku „tlačí“ bota.
Evropa jako přítěž
Je nabíledni, že politicky, vojensky a ekonomicky se musí Evropa spoléhat především na sebe, je to pro ni budíček, takže všechno zlé je nakonec pro něco dobré. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem však oslabuje i její vlastní obranyschopnost, a proto je nutné zvyšovat výdaje na ni. USA nikdy nenechaly Evropu na holičkách, nicméně s Trumpem už tato dříve spolehlivá rovnice neplatí. Evropa tak musí adekvátně reagovat, protože už není plnohodnotným partnerem, ale začala být přítěží.
Autor/Licence fotografie: Ilustrační obrázek, moritz320, Free for use under the Pixabay Content License