Japonské námořní síly sebeobrany (JMSDF) provozují jednu z nejpokročilejších flotil konvenčních ponorek na světě. Třída Sórjú, stavěná od roku 2005 jako nástupce typu Ojašio, se stala klíčovým prvkem japonské strategie proti rostoucí čínské podmořské aktivitě v západním Pacifiku. Jde o extrémně tiché ponorky, schopné operovat v komplikovaném prostředí Východočínského moře i hlubokých vod kolem Tchaj-wanu, kam pravidelně směřují čínské jaderné ponorky.
Největší japonská ponorka od 2. světové války
Sórjú je první japonskou třídou, která masově zavedla pohonný systém nezávislý na přívodu vzduchu, tzv. AIP (Air-Independent Propulsion) na bázi Stirlingových motorů. To umožňuje ponorkám vydržet pod hladinou výrazně déle než klasické diesel-elektrické ponorky a provádět dlouhodobé sledovací operace. Od jednotky JS Órjú (SS-511) však třída přešla na nový pohon s lithium-iontovými akumulátory, což je dosud unikátní řešení, které přináší vyšší rychlost pod hladinou, lepší akustický profil a výrazně zkrácené dobíjecí cykly. Touto technologií byly vybaveny celkem 2 stroje.
Trup je vytvarován speciálně pro tiché manévrování v mělkých i hlubších vodách. Sórjú má dvoutrupovou konstrukci s rozsáhlým využitím elastického uložení strojů a pasivního tlumení vibrací. Japonská škola stavby ponorek je tradičně zaměřena na extrémně nízký hluk, což je přesně ta oblast, kde čínské jaderné ponorky stále zaostávají.
Klíčovou výbavou je pokročilý sonarový systém ZQQ-7 a vlečný sonar TASS, poskytující účinné sledování na velké vzdálenosti. Japonsko patří dlouhodobě mezi světovou špičku v oblasti pasivní akustiky a kombinace nízkého hluku trupu a špičkové elektroniky umožňuje ponorkám Sórjú detekovat zdroje hluku na mimořádné vzdálenosti.
Třída Sórjú měří přibližně 84 metrů a výtlak pod hladinou činí okolo 4 200 tun, což znamená, že plavidla jsou největšími konvenčními ponorkami světa. Maximální hloubka ponoru je 650 metrů. Posádku tvoří přibližně 65 námořníků. Výzbroj představuje šest příďových 533mm torpédometů určených pro moderní těžká torpéda Type 89, která jsou optimalizována pro lov ponorek ve středních a velkých hloubkách. Ponorky mohou nasadit také protilodní střely UGM-84 Harpoon a různé speciální zbraně včetně min.
Čínská ponorková hrozba a japonská odpověď
Čínská lidová republika rychle rozšiřuje flotilu jaderných ponorek, zejména typů Type 093 (Shang) a Type 094 (Jin). Analýzy amerického námořnictva, think tanku RAND Corporation i japonského ministerstva obrany dlouhodobě ukazují, že čínské ponorky trpí vyšší hlučností, zejména ve vyšších rychlostech. Hladinový i podmořský hluk v důsledku méně vyspělé izolace strojů, vibrací turbín a méně efektivních vrtulí z nich činí relativně snadný cíl pro pasivní sonarové systémy.
Japonské Sórjú byly od začátku navrženy tak, aby operovaly proti podobné hrozbě. Schopnost držet nízkou akustickou stopu při nízké a střední rychlosti dovoluje ponorce sledovat čínskou jadernou jednotku celé hodiny až dny, často bez toho, aby byla detekována. Právě tuto schopnost využívá japonské námořnictvo při monitoringu průchodů v oblasti Mijako, Okinawy nebo prvního ostrovního řetězce, kudy musí čínské jaderné ponorky proplout, pokud chtějí získat přístup do hlubokých vod Pacifiku, kde mohou lépe skrývat raketové nosiče.
Sórjú je v tomto systému zvláště efektivní, protože jako konvenční ponorka produkuje v nízké rychlosti podstatně méně hluku než jaderná. Zároveň nepotřebuje vysokou rychlost.
Obránce japonských ostrovů
Třída Sórjú představuje základ japonské schopnosti vést dlouhodobé a utajené protiponorkové operace. V prostředí, kde čínské jaderné síly rozšiřují svou přítomnost a kapacity, je právě tento typ ponorky jedním z nejcennějších prostředků japonského odstrašení. Role Sórjú bude do budoucna částečně přenesena na novější třídu Taigei, nicméně většina jednotek Sórjú zůstane v aktivní službě minimálně do 30. let 21. století.
Zdroj: The National Interest, Army recognition
Autor/Licence fotografie: Hakuryū (SS-503), Jeffrey Jay Price, U.S. Navy, Public Domain