Norsko chce ve zhoršujícím se bezpečnostním prostředí investovat více finančních prostředků do své obrany. Má zájem o pořízení nových ponorek, fregat, dalších plavidel, neopomíjí ani další domény.
Norsko v současné době prochází významnou transformací své obranné politiky. Důvodů je několik – především ruská hrozba zejména v oblasti Arktidy a Severního Atlantiku, kde má Norsko vzhledem ke své geografické poloze své neoddiskutovatelné strategické zájmy, dále závazky vůči NATO a schopnost dlouhodobě financovat svou obranyschopnost. Norsko zaznamenalo v poslední době několik ruských provokací, například v oblasti souostroví Špicberky v Severním ledovém oceánu. V roce 2022 ruské trawlery poškodily podmořský komunikační kabel. Následovaly další incidenty, vyvolané Moskvou. Rusko nicméně obvinilo ve stejném duchu Norsko, které označilo za nepřátelskou zemi.
Navyšování financování obrany
Norsko tedy nechce nic ponechávat náhodě a chce investovat více finančních prostředků do své obranyschopnosti. To zahrnuje více navzájem provázaných kroků. Především norský parlament 21. června minulého roku schválil novelu zákona o rozpočtu na rok 2024, která zvyšuje financování obrany z 91 na 104 miliard norských korun. Tím Norsko dosáhne cíle výdajů na obranu ve výši 2 % HDP o dva roky dříve, než se dříve předpokládalo.
Nové ponorky, fregaty
To vše doprovodí další nákupy vojenské techniky. Jak informuje agentura Reuters, Oslo se soustředí nyní na akvizici dalších 2 ponorek kromě již 4 objednaných od německé společnosti ThyssenKrupp Marine Systems. Dvě z norských ponorek se staví v současné době v Německu, první plavidlo by mělo být námořnictvu podle stávajícího harmonogramu dodáno v roce 2029. Jak konstatovala norská vláda, pro tuto severskou zemi jsou ponorky „naprosto klíčové“ i s ohledem na ruskou aktivitu v severním Atlantiku a Barentsově moři.
Nicméně vláda potřebuje navýšit finanční rámec o 46 miliard norských korun, aby se program mohl rozšířit právě o další 2 ponorky. Norsko pomáhá financovat založení další výrobní linky v Německu, která musí být v provozu, aby bylo možné nové ponorky postavit dostatečně rychle. „Nacházíme se ve velmi vážné bezpečnostní situaci. Norsko a naši spojenci musejí posílit své obranné schopnosti. Vláda se domnívá, že je správné si pořídit dvě další ponorky nyní. Je to sice nákladná investice, ale také důležitá investice do zabezpečení Norska v této těžké době,“ prohlásil norský ministr obrany Tore O. Sandvik.
Jak dodává Reuters, stěžejním úkolem norských plavidel bude monitorování ruských ponorek, jejichž základna se nachází na poloostrově Kola v oblasti v Arktidě hraničící s Norskem.
Ponorky jsou jednou z částí plánu na zvýšení obranyschopnosti, důležitým dílkem v námořní mozaice je i pořízení nových fregat. Oslo si ukázalo na britské fregaty Typu 26. Specializovaný web Naval News uvedl, že akvizice britských fregat bude dosud největší norskou investicí do obranných schopností. Typ 26 má nahradit starší třídu Fridtjof Nansen. Norskému námořnictvu má být dodáno nejméně 5 plavidel. Typ 26 představuje třídu protiponorkových fregat britského královského námořnictva. Jsou navržené k detekci, sledování a boji s ponorkami.
Britsko-norská dohoda proti Rusku
V této souvislosti zmiňme podepsání norsko-britské dohody, která bude zaměřena proti ruské podmořské hrozbě. V praktickém smyslu hovoříme o kombinované flotile nejméně 13 válečných lodí, která bude posílena o autonomní systémy, jež budou chránit kritickou infrastrukturu v severním Atlantiku. Britský premiér Keir Starmer si dohodu pochvaluje: „Prostřednictvím společné námořní spolupráce v severním Atlantiku posilujeme bezpečnost, podporujeme tisíce pracovních míst ve Spojeném království a představujeme britské loďařské umění světové úrovně na globální scéně.“
Nové rakety, tanky, protivzdušné systémy
Norsko posiluje i další domény, protileteckou obranu. Severský stát si pořizuje rakety dlouhého doletu, které by měly dosah 500 km za 19 miliard norských korun. Věnuje s i pozemním silám, kdy plánuje rozšíření armády z jedné brigády na tři a navýšení počtu branců. Obranný pluk pro severní norský region Finnmark bude povýšen na mechanizovanou brigádu a bude vybaven větší těžkou výzbrojí a vojenským vybavením. Hovoříme o dalších 18 tancích Leopard 2A8 kromě již 54 objednaných v roce 2023 od zbrojovky KNDS. Ty nahradí starší verzi 2A4 a budou mimo jiné vybaveny systémem aktivní ochrany Trophy.
Norsko si objednalo dalších 24 jihokorejských houfnic K9 Vidar pro posílení arktické obrany, čímž se perspektivně rozšíří její flotila na 52 systémů. Norské pozemní síly dostanou druhou baterii modulárního raketovýho systému protivzdušné obrany NASAMS. Letectvo pak zvýší počet baterií NASAMS ze 3 na 6 a navíc obdrží dvě baterie protivzdušné obrany středního doletu.
Norsko jde ve šlépějích dalších severských zemí a zvyšuje své obranné výdaje. To zahrnuje nákupy vojenské techniky ve všech doménách. Je to ale v současné době nutnost, protože ruská hrozba je zřejmá. Proto dochází k výrazné transformaci norské obranné politiky, která bude pokračovat i v dalších letech.
Zdroj: Defense News, Naval News, Reuters
Autor/Licence fotografie: Fregata Type 26, Ian Dick from Glasgow, CC BY 2.0