Americký Pentagon vsadil na umělou inteligenci jako klíčový nástroj moderního bojiště. Program „Project Maven“ dnes dokáže analyzovat tisíce hodin záznamů, vybírat cíle a dramaticky zkracovat rozhodovací cyklus. Co to znamená pro budoucnost války?
Od experimentu k páteři moderního bojiště
Když byl Maven spuštěn v roce 2017, šlo o relativně malý projekt, který měl pomoci vojenským analytikům zvládat obrovské objemy videí z dronů. Moderní konflikty jako boj proti teroristickým organizacím typu ISIS totiž generovaly více dat, než byli lidé schopni zpracovat.
Operátoři se topili v obrazech a snímek po snímku hledali zajímavé objekty, které by se mohly objevit jen na okamžik a pak zmizet. Maven byl stvořen k hledání jehly v kupce sena.
Během několika let se ale Maven proměnil v mnohem ambicióznější systém. Dnes dokáže kombinovat data z různých zdrojů, od bezpilotních prostředků po satelitní snímky, a vytvářet ucelený obraz bojiště téměř v reálném čase.
AI jako filtr i „zesilovač pozornosti“
Základ technologie stojí na pokročilém strojovém učení a počítačovém vidění. Systém automaticky rozpoznává objekty jako vozidla, infrastrukturu nebo pohyb osob, a označuje ty relevantní pro další analýzu.
To zásadně mění práci analytiků. Ti už neprocházejí hodiny záznamů, ale pracují s předfiltrovanými daty, kde AI zvýrazní potenciálně důležité momenty. Výsledkem je vyšší přesnost i výrazné snížení času potřebného k vyhodnocení situace.
Kill chain v minutách, ne hodinách
Největší dopad Projektu Maven má na tzv. rozhodovací cyklus, od detekce cíle po jeho případné zničení. Zatímco dříve mohl tento proces trvat hodiny, dnes ho AI dokáže zkrátit na minuty. V některých scénářích dokonce na sekundy.
To znamená dramatické zvýšení tempa operací. Armády jsou schopny reagovat rychleji, koordinovat více zásahů a efektivněji využívat dostupné prostředky. Právě tato schopnost je jedním z důvodů, proč je AI považována za klíčovou technologii budoucích konfliktů.
Kontroverze Projektu Maven a zaměstnanci Google
Projekt Maven se ale nevyvíjel bez obtíží. Největší pozornost vzbudila spolupráce s technologickými firmami, především s Googlem. V roce 2018 tisíce zaměstnanců protestovaly proti tomu, aby se firma podílela na vojenském využití AI. Argumentovali rizikem, že technologie může být využita k autonomnímu zabíjení.
Google nakonec kontrakt neprodloužil, ale debata tím neskončila. Naopak otevřela širší otázky etiky umělé inteligence ve vojenském prostředí. Tato epizoda odhalila v Silicon Valley rozpor mezi inženýry, kteří považovali autonomní zaměřování za etickou červenou linii, a představiteli obrany, kteří je považovali za nezbytný.
V roce 2024 vstoupila společnost Palantir založená částečně s počátečním financováním CIA, a od začátku budovaná kolem práce vládních zpravodajských služeb na místo, které Google uvolnil.
Společnost se údajně stala hlavním technologickým dodavatelem Mavenu a její umělá inteligence nyní tvoří provozní páteř programu. Generální ředitel společnosti Palantir Alex Karp explicitně formuluje, o co jde.
„Toto je svět, kde jeden má, druhý nemá,“ řekl na nedávné akci společnosti Palantir a argumentoval, že pro Západ je důležité dosáhnout schopností, které zbytku světa chybí. Systém, který zkrátí řetězec zabití z hodin na sekundy, činí protivníka zastaralým, dodal Karp.
AI na bojišti jako výhoda i riziko
Dnes je Project Maven součástí širší snahy integrovat AI do vojenských struktur. Podobné technologie se uplatňují i při analýze satelitních snímků, plánování operací nebo řízení autonomních systémů.
S rostoucí rychlostí ale přichází i nová rizika. Pokud AI pracuje s nepřesnými daty nebo pokud lidská kontrola nestíhá tempo rozhodování, mohou chyby vznikat rychleji, a s vážnějšími důsledky.
Ten, kdo dokáže lépe pracovat s daty, získává rozhodující výhodu. A právě v tom spočívá skutečný význam této technologie.
Maven ve válce
Projekt Maven byl použit během americké intervence ve Venezuele v roce 2026, konkrétně se objevují informace o operaci zaměřené na prezidenta Nicoláse Madura, kde AI nástroje hrály roli v analýze a zpracování zpravodajských dat. Přesný rozsah a role Mavenu nebyla zveřejněna.
Pentagon a Palantir se odmítly vyjádřit k výsledkům Mavenu v současné válce s Íránem. Americké údery ale byly prováděny setrvalým tempem a lze předpokládat, že schopnost Mavenu urychlit proces zaměřování a palby sehrála klíčovou roli.
Zdroj: EURACTIV, U.S. Department of War, Capitol Technology University
Autor/Licence fotografie: AI, myshoun, Free for use under the Pixabay Content License