Peking už podle západních analytiků ani nepředstírá neutralitu. Čínské firmy mají ve velkém dodávat komponenty, bez nichž by Rusko i Írán jen obtížně udržely výrobu dronů a raket. Výsledkem nejsou jen další útoky na Ukrajině, ale i rostoucí škody na amerických základnách na Blízkém východě. Kritici tvrdí, že sankční systém Západu přestal fungovat – a že Washington reaguje příliš pomalu.
Zatímco svět sleduje frontové linie na Ukrajině nebo napětí kolem Tchaj-wanu, v zákulisí probíhá jiný konflikt – technologický a logistický. Podle nové investigativní zprávy amerického deníku Wall Street Journal se Čína stala klíčovým dodavatelem materiálu a technologií, které Rusko a Írán využívají k výrobě bezpilotních letounů a balistických raket.
Nejde přitom pouze o jednotlivé součástky pašované přes prostředníky. Podle dostupných údajů dnes proudí z Číny do Ruska a Íránu celé zásilky komponentů v průmyslovém měřítku. Celní dokumentace údajně ukazuje stovky kontejnerů obsahujících motory pro drony, mikroprocesory, optické kabely, gyroskopy i další elektroniku potřebnou pro naváděcí systémy.
Právě tyto technologie jsou zásadní například pro výrobu íránských dronů Šáhid, které Rusko pravidelně používá při útocích na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu. Tyto útoky si už vyžádaly stovky civilních obětí.
Konec předstírání neutrality
Západní analytici upozorňují na zásadní změnu: čínské společnosti už údajně ani neskrývají, kam zásilky míří. V prvních letech války byly komponenty často přeznačovány nebo přepravovány přes třetí země, aby se zakryl jejich skutečný konečný příjemce. Dnes se podle expertů tato opatrnost vytrácí.
„Čína už opustila představu, že není součástí konfliktu na Ukrajině,“ uvedl jeden z manažerů ukrajinské společnosti specializující se na drony a protidronovou obranu.
Podle něj západní sankce existují hlavně na papíře. Formálně je export podobných technologií do Ruska a Íránu zakázán americkými i evropskými restrikcemi, v praxi však podle kritiků chybí skutečné vymáhání pravidel.
„Všichni vědí, že tyto komponenty proudí dál. Sankce mají fungovat jako odstrašení, ale pokud za jejich porušování nepřicházejí důsledky, systém ztrácí smysl,“ tvrdí bezpečnostní analytici.
Drony už neohrožují jen Ukrajinu
Dlouhou dobu byla debata o dodávkách technologií do Ruska vnímána především jako problém Ukrajiny. Situace se ale změnila ve chvíli, kdy se podobné systémy začaly masově objevovat také na Blízkém východě.
Nová analýza zveřejněná deníkem Washington Post uvádí, že útoky dronů a raket podporovaných Íránem poškodily od začátku konfliktu nejméně 228 objektů spojených s americkou armádou v regionu. Zasaženy měly být hangáry, sklady paliva, radarové systémy, komunikační centra i protivzdušná obrana.
Rozsah škod je podle analýzy výrazně větší, než jaký americká administrativa dosud veřejně připouštěla.
Do útoků se zapojovaly milice podporované Teheránem v Iráku, Sýrii i Jemenu. V mnoha případech přitom používaly technologie podobné těm, které Rusko nasazuje proti Ukrajině.
Někteří bývalí představitelé amerických zpravodajských služeb tvrdí, že Spojené státy podcenily strategické důsledky čínské podpory těchto výrobních řetězců.
„Tohle už dávno není jen evropská válka. Technologie dodané Čínou dnes ničí americké základny, ohrožují vojáky USA i jejich spojence a destabilizují celý region,“ uvedl bývalý důstojník americké vojenské rozvědky.
Sankce narazily na realitu moderní války
Jedním z hlavních problémů je samotná povaha dnešních zbraní. Moderní drony často nevznikají z tajných vojenských technologií, ale z běžně dostupných komerčních komponentů.
Zatímco v minulosti byly sankční režimy zaměřeny hlavně na specializované technologie pro jaderné programy nebo balistické střely, dnešní bezpilotní systémy využívají elektroniku vyráběnou masově pro civilní trh.
Mikročipy, navigační moduly, baterie nebo optické součástky mají tisíce legitimních využití – od automobilového průmyslu po spotřební elektroniku. Právě to podle expertů umožňuje jejich relativně snadné přesouvání přes hranice.
Kritici však namítají, že část exportovaného materiálu už zdaleka nespadá do kategorie „běžného zboží“.
Vyspělé technologie pro ruské rakety
Na to upozornila také studie Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) z počátku roku 2026. Podle ní Čína neposkytuje pouze jednoduché komponenty pro drony, ale také sofistikovanější zařízení a průmyslové technologie využitelné při výrobě raket.
Mezi nimi mají být například přesné obráběcí stroje, mikroprocesory, lithiové baterie, komponenty dvojího užití nebo chloristan amonný, klíčová složka raketových paliv na tuhá paliva.
Právě díky těmto dodávkám mělo Rusko výrazně navýšit výrobu balistických raket Iskander-M. Analytici upozorňují, že podobné technologie už není možné omlouvat tím, že jde pouze o běžné spotřební zboží. Řada těchto položek je totiž dobře sledovatelná a jejich vývoz by podle expertů mohl být mnohem přísněji kontrolován.
Obchod přes třetí země
Další komplikací je rozsáhlá síť prostředníků. Část komponentů podle expertů putuje přes státy, které nejsou součástí západních sankčních režimů nebo jejich dodržování aktivně nevynucují.
Jako tranzitní uzly bývají často zmiňovány například:
- Bělorusko,
- Indie,
- Thajsko,
- Spojené arabské emiráty,
- nebo státy střední Asie.
Tento systém umožňuje vytvářet složité obchodní řetězce, v nichž je původ i konečný příjemce zboží obtížné dohledat. Podle kritiků ale nejde o technický problém, nýbrž o nedostatek politické vůle.
Rostoucí napětí mezi Washingtonem a Pekingem
Otázka čínské podpory Ruska a Íránu se tak stává jedním z nejcitlivějších témat současné geopolitiky. Část amerických politiků požaduje tvrdší postup vůči Pekingu a rozšíření sankcí přímo na čínské firmy zapojené do exportu.
Jiní však varují, že příliš agresivní tlak na Čínu by mohl vyvolat další eskalaci obchodní i bezpečnostní války mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
V pozadí celé debaty přitom zůstává zásadní otázka: dokáže Západ zastavit tok technologií, které pohánějí moderní války, nebo se globální sankční systém definitivně vyčerpal?
Jisté je jedno – konflikt už dávno není omezen jen na ukrajinskou frontu. Dodavatelské řetězce, průmyslové technologie a obchodní vazby dnes rozhodují o válce stejně jako tanky či stíhačky.
Zdroj: National Security Journal, The Wall Street Journal
Autor/Licence fotografie: FPV drone, Free for use under the Pixabay Content License