Ruské ozbrojené síly 6. června 2026 zaútočily na dvě civilní záchranná plavidla Mořské záchranné a pátrací služby, která prováděla humanitární misi v Černém moři. Obě lodě měly v souladu s mezinárodním právem příslušné barevné označení a nápisy SAR (Search and Rescue), jednoznačně indikující jejich záchranné poslání.
Lodě provozované státní Mořskou záchrannou a pátrací službou operovaly v rámci vymezeného ukrajinského humanitárního námořního koridoru. Při ruském útoku bylo zraněno několik členů posádky. Ukrajinské námořnictvo okamžitě zahájilo záchrannou operaci.
Reakce Kyjeva
Útok potvrdil ukrajinský ministr Oleksij Kuleba, který zveřejnil fotografie jednoho z poškozených plavidel a vydal přímé právní odsouzení ruského jednání. Námořnictvo Ozbrojených sil Ukrajiny incident označilo za flagrantní porušení mezinárodního humanitárního práva. Mluvčí námořnictva Dmytro Pletěnčuk označil útok na záchranné lodě za „něco nového“ v kontextu ruské taktiky v Černém moři.
Článek 27 Druhé ženevské úmluvy – o co jde?
Právní základ ochrany záchranných plavidel je jasný a závazný. Článek 27 Druhé ženevské úmluvy z roku 1949 výslovně zakotvuje ochranu lodí užívaných státem nebo oficiálně uznanými záchrannými organizacemi výhradně pro provádění pátracích a záchranných operací a pro poskytování pomoci osobám na moři.
Toto ustanovení je součástí širší architektury mezinárodního humanitárního práva, která chrání zdravotnická plavidla, záchranné čluny a personál humanitárních misí před úmyslnými útoky. Podmínkou ochrany je, že plavidla nejsou využívána k vojenským účelům, jsou řádně označena (mezinárodní oranžovočervená barva SAR) a operují v souladu svým deklarovaným posláním. Všechny tři podmínky byly v tomto případě splněny.
Útok na takto chráněné lodě představuje válečný zločin ve smyslu Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (čl. 8 odst. 2 písm. b). Tento konkrétní bod výslovně definuje jako válečný zločin „záměrné vedení útoků proti objektům, materiálu, zdravotnickým jednotkám a transportům a personálu používajícímu rozeznávací znaky Ženevských úmluv v souladu s mezinárodním právem“. Pod toto ustanovení záchranné čluny s červeným křížem spadají.
Vzorec ruského chování v Černém moři
Incident není ojedinělý. Rusko v Černém moři pravidelně napadá civilní plavidla, včetně lodí plujících pod cizí vlajkou. Kyjev a jeho západní partneři to označují za součást moskevského tlaku na námořní export a mezinárodní lodní dopravu. V květnu 2026 Rusové napadli dronem čínskou obchodní loď. V lednu ruské síly rovněž zasáhly civilní plavidla operující v blízkosti ukrajinských přístavů. V říjnu 2025 pak Rusko zaútočilo na kamiony OSN s humanitární pomocí pro obyvatele Chersonské oblasti.
Ukrajinský humanitární námořní koridor byl zřízen poté, co Rusko odstoupilo od Dohody o černomořském obilí. Právě tento koridor byl místem útoku, Rusko tak de facto útočí na infrastrukturu, která umožňuje přepravu humanitárního zboží a evakuaci civilistů.
„Tento útok je dalším důkazem záměrného pohrdání Ruska mezinárodním právem a přímou hrozbou pro bezpečné fungování humanitárních námořních koridorů v Černém moři,“ uvedly společně ministerstvo a velení námořnictva.
Zdroj: Militarnyi, Kyiv Post, UNN, Defence Blog
Autor/Licence fotografie: Lodě napadené Rusy, Oleksii Kuleba