Když se na ruském nebi objeví mohutný čtyřmotorový Il-96-300PU s prezidentskou trikolorou na trupu a registrační značkou začínající „RA-96…“, je zřejmé, že jde o jeden z nejstřeženějších strojů světa. Tento speciálně upravený letoun, přezdívaný „Létající Kreml“, je mobilním velitelským centrem Ruské federace. Slouží k přepravě hlavy státu, ale zároveň může plnit úlohu vzdušného řídicího stanoviště v případě krize nebo vojenského konfliktu.
Zrození prezidentského Il-96
Základem tohoto stroje je civilní dálkový letoun Iljušin Il-96-300, vyvinutý v osmdesátých letech jako modernizovaná náhrada za Il-86. Prezidentská verze s označením Il-96-300ПУ (ПУ = Пункт Управления, tedy „řídící bod“) vznikla na základě požadavků Kremlu na letoun schopný zajistit nejen komfortní, ale především bezpečné a operačně nezávislé prostředí pro nejvyšší velení státu. První stroj tohoto typu byl dokončen v roce 1995 pro tehdejšího prezidenta Borise Jelcina, stroj Vladimira Putina s označením Il-96-300ПУ poprvé vzlétl 21. dubna 2003.
Výrobu zajišťuje závod VASO (Voroněžské akciové letecké závody) a všechny dosud postavené stroje jsou určené výhradně pro potřeby tzv. Speciální letové jednotky „Rossija“, která spadá pod Federální službu ochrany (FSO). Letouny tohoto typu nejsou běžně využívány pro komerční ani vojenský provoz.
Technické parametry
Základní konstrukce zůstává blízká civilnímu Il-96-300, rozpětí křídel činí 60 metrů, délka 55 metrů a maximální vzletová hmotnost přes 250 tun. Pohon obstarávají čtyři proudové motory PS-90A, každý s tahem přibližně 16 tun. Letoun dosahuje cestovní rychlosti kolem 850 km/h, dolet je až 13 000 kilometrů.
Vzhledem k prezidentskému určení však vnitřní uspořádání zcela vybočuje z běžného dopravního standardu. Interiér zahrnuje ložnici, pracovnu, konferenční místnost, kuchyni, zdravotní blok i prostory pro doprovodný personál a ochrannou službu.
Komunikační a obranné systémy
Srdcem letounu je jeho komunikační a velitelský komplex. Il-96-300PU je vybaven šifrovanými satelitními a radiovými kanály, které umožňují prezidentovi komunikovat s velením ozbrojených sil, vládou či jadernými silami i v případě přerušení pozemních sítí. Ruské zdroje otevřeně píší, že jde o „létající štáb“, schopný převzít řízení státu v mimořádných podmínkách.
Letoun zároveň disponuje rozsáhlou radioelektronickou ochranou. Podrobnosti zůstávají utajené, ale podle informací médií jako například News.ru zahrnuje systém varování před radarem a naváděnými střelami, prostředky pro aktivní rušení radarových svazků, odpalovače klamných cílů a laserové senzory. Tyto prvky mají zabránit zaměření stroje protivníkovými systémy PVO.
Součástí obranného konceptu jsou i prostředky elektronického boje. Při přiblížení hrozby dokáže palubní elektronika rušit nepřátelské senzory či komunikační kanály. Zahraniční pozorovatelé spekulují, že Il-96-300PU využívá některé technologie sdílené s letounem elektronického boje Il-22ПП „Porubščik“.
Doprovod a ochrana
Bezpečnost prezidentova Iljušinu zajišťuje celý letecký konvoj. Při mezinárodních letech doprovází prezidentský Il-96 obvykle dvojice stíhaček Su-35S nebo Su-30SM. Ty zajišťují přímou ochranu ve vzduchu, kromě nich bývá ve vzduchu také letoun elektronického boje Il-22PP, který má na starosti radioelektronické rušení a maskování radarové stopy hlavního stroje. V některých případech se k doprovodu přidává tanker Il-78 nebo záložní Il-96-300, připravený k převzetí přepravy v případě poruchy.
Podle ruských zdrojů se ochrana letounu odehrává v několika vrstvách. Od leteckého doprovodu přes koordinaci se systémem PVO až po utajení trasy, po které se stroj pohybuje. Samotný Il-96-300PU je schopen pokračovat v letu i při selhání dvou motorů.
Symbol moci ruského prezidenta
Il-96-300PU není jen dopravním prostředkem. V ruském mediálním prostoru má tento stroj silný symbolický rozměr a představuje stabilitu, technickou soběstačnost a kontinuitu sovětského leteckého dědictví. Stroj tak plní i propagandistickou funkci, je ukázkou toho, že ruský průmysl dokáže nabídnout technologicky srovnatelnou platformu s americkým Air Force One.
Tajemství okolo ruských strojů
O přesném počtu letounů a jejich technické konfiguraci existují jen útržkovité informace. Podle dostupných údajů byly postaveny čtyři stroje Il-96-300PU, z nichž minimálně dva jsou aktivní. Jeden z nich nese registraci RA-96022, další RA-96023. Zda některý z nich nese novější vybavení či obranné systémy, není oficiálně potvrzeno.
Ruské zdroje se shodují, že letoun prochází pravidelnými modernizacemi, především v oblasti avioniky, zabezpečení komunikace a radioelektronické ochrany. Vzhledem k tomu, že se jedná o klíčový prvek systému řízení státu, zůstávají detaily přísně utajeny.
Zdroj: News.ru, Russian Aviation, www1.ru
Autor/Licence fotografie: Il-96-300PU RA-96022, Anna Zvereva, CC BY-SA 2.0