Na konci roku 1942 bylo zřejmé, že rodina tanků KV nedostačuje potřebám moderní fronty. Původně průlomové stroje s masivním pancéřováním se na východní frontě ukázaly jako příliš těžké, pomalé a mechanicky nespolehlivé. Zvyšování tloušťky pancíře vedlo jen k dalšímu nárůstu hmotnosti, zatímco mobilita a taktické možnosti stagnovaly.
Zároveň se objevily nové německé protitankové kanony a těžké tanky, proti kterým 76,2mm výzbroj tanků KV i T-34 přestávala stačit. Modernizované verze KV-1S a experimentální KV-13 proto nebyly řešením. Rudá armáda potřebovala nejen silnější kanon, ale i kompaktnější, lépe tvarovaný a rychlejší těžký tank.
Bod zlomu: Ukořistěný Tiger a zrod programu IS
Situace se dramaticky změnila v lednu 1943, kdy Sověti získali plně funkční německý Tiger I. Pásmo zkoušek, provedené na polygonu v Kubince, ukázalo tvrdou realitu, kdy kanony ráže 76,2mm tanků T-34 a KV nedokázaly prorazit čelní pancíř Tigera v bojové vzdálenosti a musely se přiblížit do sebevražedné blízkosti. Přežít přímý zásah z německého 88mm KwK 36 bylo prakticky nemožné.
GKO proto okamžitě obnovil vývoj těžkého tanku, který měl vycházet z konstrukce KV-13. Projekt dostal označení IS – Josif Stalin. Cílem bylo vytvořit vozidlo s lépe tvarovaným pancířem, vyšší mobilitou a novou výzbrojí ráže 85 až 122 mm.
IS-1: První krok správným směrem
První sériový zástupce nové linie, IS-1 (Objekt 237), vstoupil do výroby na podzim 1943. Konstrukce navazovala na KV-13, ale s odlévanou věží, efektivnějším pancířem a lepší ochranou posádky. Výzbroj tvořil 85mm kanon D-5T, totožný s výzbrojí prototypových stíhačů tanků SU-85. IS-1 byl vyráběn jen ve velmi omezeném množství, stal se především přechodovým typem.
IS-2: Rozhodující sovětský těžký tank
Ve druhé polovině roku 1943 začala zrychlená soutěž o nový kanon. Testovaly se dvě ráže, 100 mm a 122 mm. Rozhodl účinek v cíli a schopnost likvidovat německé tanky i opevnění. Výběr padl na 122mm kanon D-25T s obrovskou ničivou silou. IS-2 se stal hlavním těžkým tankem Rudé armády v závěru války. Účinkem své 122mm zbraně dokázal prorazit čelní pancíř Tigeru I i Pantheru. Masově byl nasazen při útocích na těžce bráněná města, zejména v bitvě o Berlín, kde sloužil jako průlomový tank s mimořádnou palebnou silou.
IS-3: Revoluční konstrukce
Práce na IS-3 (Objekt 703) začaly na konci války. Stroji dominovala zcela nová věž se silně zakřiveným tvarem přezdívaná „želví krunýř“. Čelní pancíř korby získal klínový tvar ve stylu „přídě lodi“, později typický pro celou generaci sovětských tanků. Cílem bylo maximální odklonění střel a nízký profil tanku, tedy koncept, který zásadně ovlivnil poválečnou konstrukci tanků v SSSR.
IS-3 se nestihl zapojit do bojů (nasazen až při přehlídce v Berlíně v září 1945), ale jeho vzhled šokoval západní pozorovatele. V 50. a 60. letech prošel rozsáhlými modernizacemi a zůstal ve službě ještě několik desetiletí.
Zdroj: Panzer.net, Tank Archives, The Online Tank Museum
Autor/Licence fotografie: IS-2 v Berlíně, By Виктор Темин (Фотохроника ТАСС), Public Domain