Válka na Ukrajině neprobíhá pouze na zemi či ve vzduchu, ale přirozeně také na moři. Ukrajincům se podařilo za několik let uskutečnit sérii úspěšných operací v Černém moři, kde způsobili ruským uchvatitelům výrazné ztráty.
Černomořská flotila patří k „výkladním skříním“ ruského námořnictva. A je to právě Černé moře, které má klíčový význam, protože historicky umožňovalo Rusku přístup ke Středomoří přes úžiny Bospor a Dardanely. Dále mu dovoluje projekci síly na Balkán a Blízký východ, základnu pro námořní letectvo, ponorky a výsadkové jednotky. Černomořská flotila je složena mimo jiné z velkých hladinových lodí, výsadkových či hlídkových lodí a raketových korvet.
V rámci války na Ukrajině pak Rusko soustředilo významnou část svých plavidel právě v Černém moři s jasným cílem – ovládnout ukrajinské pobřeží, izolovat protivníka, blokovat přístavy, podpořit účinným způsobem invazi a v případě příznivé situace provést i strategický průlom. Od prvních dnů konfliktu ruská flotila zavedla námořní blokádu Ukrajiny a hrozila obojživelným vyloděním poblíž Oděsy. Situace nevypadala pro Ukrajinu příznivě, jenže napadený stát dokázal přejít pomocí změny taktiky a moderních zbraní do protiofenzivy.
Ruská ztráta strategické iniciativy
Rusko tak v tomto důsledku ve válce na Ukrajině, která už trvá bezmála 4 roky, utrpělo vážné šrámy, a ztratilo v Černém moři strategickou iniciativu. Obránci provedli řadu úspěšných akcí proti Rusku, kde se uplatnily zejména rychlé námořní drony, hladinové bezpilotní čluny Magura V5, rakety Neptun, podzvukové střely s plochou dráhou Storm Shadow nebo taktické balistické střely MGM-140 ATACMS a další prostředky, které získali od západních spojenců. Díky těmto systémům se mohly významně rozšířit ukrajinské operace na moři, zejména co se týče úderů na velké vzdálenosti. Výsledkem je stažení ruské flotily z klíčových pozic – například mnoho válečných lodí opustilo základnu v okupovaném přístavu Sevastopol na anektovaném Krymu a bylo přemístěno dále do východní části Černého moře.
Ukrajina využívá také faktoru, že Černé moře je relativně malou plochou, a blízkosti pobřeží tvořeném také státy NATO (například Rumunsko, Bulharsko), což znamená, že ruské lodě jsou vystaveny včasnému odhalení a útoku z břehu.
Vypovídající statistiky
Statistiky ohledně ruských ztrát na moři jsou dostatečně vypovídající. Podle analýzy Black Sea Institute of Strategic Studies bylo k 8. červnu 2024 zničeno 22 lodí či menších plavidel, dalších 20 lodí Ukrajinci svými útoky poškodili. Celkem se tedy bavíme o 42 zasažených plavidlech. Rusové počítali ztráty zejména hlídkových člunů, výsadkových lodí a podpůrných plavidel. Ukrajincům se podařilo zničit výsadkovou loď Novočerkassk na Krymu. Rusové přišli o několik velkých výsadkových lodí třídy Ropucha a další plavidla určená k vylodění či nebo transportu materiálu. Stejný osud pak potkal ruskou raketovou korvetu Ivanovec, na jejíž potopení Ukrajinci použili několik malých námořních dronů.
Ruský šok ze ztráty Moskvy
Nicméně Rusové asi nejvíce litují ztráty své černomořské chlouby, raketového křižníku Moskva, na nějž byly z pobřeží vyslány dvě rakety Neptun. Jen pro zajímavost dodejme, že Neptuny byly tehdy novou zbraní, která ještě nebyla v boji vyzkoušena. Na lodi vypukl požár, který byl následován explozí uložené munice. 14. dubna 2022 se Moskva potopila a Ukrajinci si tak mohli připsat významný zářez. Naopak pro Rusko znamenalo potopení Moskvy nejen šok, ale i ztrátu prestiže, protože se jednalo o největší válečnou loď, jež byla zničena v boji od roku 1945.
Ruská Černomořská flotila vážně oslabena
Podle webu Ukrainska pravda byla z ruské Černomořské flotily vyřazena až třetina plavidel, které obránci před ruskou invazí zničili, nebo vážně poškodili. Podle analýzy ruských a mezinárodních odborníků do konce roku 2023 flotila pravděpodobně vstoupila do obranné, omezující strategie – její schopnosti útočně operovat jsou tedy značně oslabené. Web Security Maritime Forum dokonce píše o námořním kolapsu Ruska v kontextu probíhající války na Ukrajině, což je nicméně poněkud přehnané tvrzení.
Už jsme na jiném místě hovořili o tom, že Ukrajinci používají proti ruským černomořským plavidlům rakety Neptun, hladinové čluny Magura V5 či další prostředky. Co se týče Neptunu, podzvuková protilodní střela má aktivní radarové navádění a při závěrečné fázi letu může plachtit těsně nad mořskou hladinou, což protivníkovi ztěžuje její odhalení a sestřelení. Maximální dosah činí 280 km, modernizovaný Neptun má mít dolet až 400 km. Ještě v této souvislosti zmiňme, že Ukrajina v současné době vyvíjí pozemní řízenou střelu, která je odvozená od Neptunu, a její dolet má činit 1 000 km.
První sestřel letadla hladinovým dronem
Magura V5 představuje víceúčelový hladinový bezpilotní člun, který plní různé úkoly – průzkumné, sledovací, záchranné. Může také být využit k sebevražedným útokům. Magura V5, který byl upraven pro nesení navalizovaných leteckých protiletadlových řízených střel R-73, dokázal sestřelit ruský vrtulník Mil Mi-8 u Krymu. Jedná se historicky o první sestřel letadla hladinovým dronem.
Další ukrajinský zbraňový prostředek Sea Baby pak dokáže podle ukrajinských zdrojů nést až 2 000 kg nákladu a operovat kdekoli v Černém moři. Za zmínku pak stojí ještě nový víceúčelový podvodní dron Marička. V útočné variantě je určen k útokům na lodě, ponorky, ale také mosty či jiné komunikační uzly.
Ruská Černomořská flotila je od začátku války výrazně oslabená. Ukrajincům se daří podnikat přímé údery či diverzní operace na vybrané cíle, na moři jsou v likvidaci či poškozování ruských plavidel nadstandardně úspěšní. Rusové takový odpor ze strany Ukrajiny na moři nečekali a nebyli schopní adekvátně na vzniklou situaci reagovat. V důsledku ukrajinských útoků jsou proto dřívější ruské operační schopnosti omezeny a bylo také zásadnějším způsobem ovlivněno rozložení sil v oblasti Černého moře.
Zdroj: National Security Journal, Black Sea Institute of Strategic Studies, Ukrainska Pravda, Security Maritime Forum
Autor/Licence fotografie: Křižník Moskva, Mil.ru, CC BY 4.0