Hmotnost moderních tanků se stala předmětem mnoha odborných debat nejen vysokých armádních představitelů a vojenských analytiků. I na hmotnosti totiž záleží, jak bude tank celkově na bojišti výkonný.
Hmotnost tanku je jednou z důležitých vlastností tanku. Příliš velká hmotnost omezuje mobilitu stroje v terénu, může tak snadno zapadnout třeba do písku nebo sněhu. Další problém může nastat v momentě překonávání mostů. Vzhledem ke své hmotnosti příliš těžké tanky nemohou přejet všechny tyto komunikace, většina z nich má průměrnou nosnost do 50-60 tun. Leopard 2A7 o hmotnosti necelých 64 tun se například nemůže bezpečně přepravit po mnoha mostech ve východní Evropě.
Zde jen uveďme, že hmotnost Leopardu 2A8 se také zvýší, protože se očekává, že bude vybaven aktivním ochranným systémem vozidel Trophy. Další negativní aspekt vyšší hmotnosti vozidla je pak větší zátěž pro podvozek, pásy, převodovku a rovněž vyšší spotřeba paliva. V tomto případě můžeme jmenovat třeba M1 Abrams, který má spotřebu asi 3-4 litry na jeden kilometr, což je dáno tím, že je vybaven plynovou turbínou, která je znatelně náročnější na údržbu než dieselové motory. Turbína nasává velké množství vzduchu – u Abramsu až až 4 m³/s. V prašném prostředí to znamená extrémní zanášení filtrů. Ty je pak nutno čistit i několikrát denně. To může zpomalovat operace, na něž byly stroje původně vyslány, a omezovat akceschopnost tanků jako takovou.
Tanky NATO jsou těžší než ruské a čínské
Státy NATO mají ve výzbroji mnoho typů hlavních bojových tanků. V obecné rovině můžeme konstatovat, že západní tanky jsou těžší než ruské, čínské a další. O hmotnosti Leopardu 2A7 již byla řeč na jiném místě. Britský Challenger 2 váží cca 62-66 tun, M1A2 Abrams v závislosti na verzi asi 68-73 tun. Britské tanky Challenger 2 a Challenger 3 se také hmotnostně vyrovnají svým americkým a německým protějškům. Nejlehčím tankem NATO je italský C1 Ariete, jehož hmotnost činí jen 54 tun. Úroveň jeho pancéřování je ale nízká ve srovnání s „kolegy“ z NATO.
Pokud hovoříme o francouzských tancích Leclerc, ten v posledních letech také „přibral“. Vozidla byla pro francouzskou armádu vyráběna ve třech sériích. Tanky Leclerc S1 vážily přibližně 54,5 tuny. Nicméně jak se ukázalo, jejich pancéřování plně neodpovídalo požadavkům tehdejšího bojiště. Po výrobě 134 vozidel byla zahájena výroba vylepšených tanků Leclerc S2. Jenže také tyto stroje rychle přestaly splňovat požadavky na pancéřovou ochranu. Další tanky pocházely ze série XXI, jednalo se pouze o 96 kusů. Tato série vážila 57,4 tun, což je dáno zesíleným pancéřováním, dodatečnou elektronikou, elektrooptikou a dalšími přídavnými systémy.
Jestliže se přesuneme k ruským strojům, tak hmotnost T-90M Proryv činí zhruba 48-51 tun, T-72B3M cca 45-48 tun, čínský tank Typu 99A má hmotnost asi 55 tun a Typ 96A mezi 42-45 tunami. Čím je však dána skutečnost, že tanky západní provenience jsou těžší než ruské, čínské a jiné? Je to kombinace několika faktorů. Mají totiž silnější kompozitní a reaktivní pancíř. Pokročilé systémy řízení palby, senzory a ochranné technologie, které přidávají stroji tuny navíc. Dále pak výkonnější kanony ráže 120 mm (standardní ruská ráže je 125 mm) a tyto zbraňové systémy mají svá specifika, kdy u západních tanků je u kanonů ráže 120 mm kladen důraz na přesnost, u ruských pak na průbojnost.
Ruské tanky – lehčí, mobilnější, ale méně chráněné
Naproti tomu ruské tanky jsou lehčí, kompaktnější a tudíž i více mobilní. Jsou menší konstrukce a mají nižší profil. Nicméně jsou na druhé straně méně odolné než západní tanky a je kladen menší důraz na ochranu posádky. Ruské i čínské tanky nemají tak silný pancíř jako jejich západní protějšky a mají zabudovanou méně pokročilou elektroniku. Už jsme na stránkách magazínu Securitytech.cz psali, že Rusové mají problémy s moduly reaktivního pancéřování, protože zdaleka nejsou zabudovávané do všech ruských tanků. Panují také pochyby o kvalitě těchto systémů, jako je například Arena-M.
Pokud shrneme výše uvedené, dojdeme k závěru, že tanky NATO jsou nejtěžší na světě a často o 15–20 tun těžší než jejich ruské nebo čínské protějšky. Ruské a čínské tanky jsou lehčí a mobilnější, nicméně mají slabší pancíř a méně pokročilou elektroniku než vozidla západní výroby. Proto je také jejich hmotnost nižší.
Existuje optimální hmotnost tanku?
Je samozřejmě vždy otázkou, jaká hmotnost je u moderního tanku optimální. Přesná nejde s určitostí stanovit, protože ideální hmotnost závisí na konkrétních cílech, prostředí a logistice konkrétního uživatele. Na specializovaných webech se můžeme setkat například s číslem 55 tun. Tato hmotnost by zahrnovala relativně silnou pancéřovou ochranu, stabilní platformu pro vysokotlaké dělo velké ráže a nabízela by značný potenciál pro budoucí modernizace. Nicméně pro maximální přežití v boji bychom museli zákonitě na tunách přidávat, pak by se hmotnost tanku mohla pohybovat reálně někde mezi 65-75 tunami.
Zdroj: Defence24.pl, Defense Express
Autor/Licence fotografie: Challenger 3, Ministry of Defence, OGL v1.0

