Evropské země společně s Ukrajinou spouštějí ambiciózní projekt FREYA, jehož cílem je vyvinout vlastní systém protiraketové obrany schopný ničit balistické střely. Nová iniciativa reaguje na zkušenosti z války na Ukrajině i na rostoucí zásoby ruských raket Iskander a Orešnik. Pokud se podaří splnit plánovaný harmonogram, Evropa by mohla během příštích let získat první vlastní alternativu k americkému systému Patriot.
Ruské raketové útoky proti Ukrajině ukázaly jednu zásadní skutečnost. Balistické střely představují jednu z nejobtížněji zachytitelných hrozeb současného bojiště a jejich ničení vyžaduje mimořádně drahé protiraketové systémy. Americký Patriot PAC-3 nebo evropský SAMP/T NG patří mezi technologickou špičku, jejich výroba je však nákladná a produkční kapacity nestačí současné poptávce.
Právě proto vznikl projekt FREYA. Nejde pouze o nový raketový komplet, ale o širší evropský program, jehož cílem je vybudovat cenově dostupnější vícevrstvou obranu proti balistickým střelám. Projekt vzniká za účasti Ukrajiny a několika evropských států, které chtějí využít zkušeností získaných během více než čtyř let intenzivní protivzdušné obrany proti Rusku.
Poučení z ukrajinského bojiště
Ukrajina dnes disponuje pravděpodobně největšími praktickými zkušenostmi s obranou proti moderním balistickým raketám na světě. Ruská armáda pravidelně používá střely Iskander-M, severokorejské KN-23 i novější systém Orešnik, který Kreml prezentuje jako prostředek schopný překonávat jakoukoliv současnou i budoucí protivzdušnou obranu.
Každý úspěšný zásah přitom znamená spotřebu velmi drahých interceptorů. Cena jedné střely Patriot PAC-3 MSE se pohybuje v řádu několika milionů dolarů, což dlouhodobě představuje značnou ekonomickou zátěž. Evropské státy proto hledají řešení, které nabídne srovnatelnou účinnost při výrazně nižších pořizovacích i provozních nákladech.
Co má FREYA nabídnout
Podle dostupných informací bude FREYA modulární systém kombinující moderní radiolokátory, síťové propojení jednotlivých baterií a novou generaci interceptorů označovaných FP-7.x. Vývoj vede ukrajinská společnost Fire Point ve spolupráci s evropskými obrannými podniky.
Projekt počítá s využitím evropských radarových technologií, přičemž již dříve byla oznámena spolupráce s německou společností Hensoldt. Cílem není vytvořit kopii amerického Patriotu, ale systém navržený přímo podle zkušeností z ukrajinského bojiště, kde musí protivzdušná obrana čelit kombinovaným útokům dronů, řízených střel i balistických raket. Ostatně pro Rusko jsou drony v první řadě prostředkem k přetížení nepřátelské protivzdušné obrany a teprve poté prostředkem k ničení. To vše díky velkému počtu střel s plochou dráhou letu a balistických střel.
To se na Ukrajině ukázalo jako poměrně efektivní při úderech proti významným infrastrukturním cílům, protože Ukrajina má chronický nedostatek amerických protiletadlových raket pro systém protivzdušné obrany Patriot, schopných zachycovat balistické střely.
Podle vývojářů by měl systém FREYA sledovat cíle na vzdálenost přes 350 kilometrů a být schopen ničit nejen letouny a střely s plochou dráhou letu, ale také balistické cíle krátkého dosahu. Parametry zatím nelze nezávisle ověřit a budou záviset na finální podobě radarů i použitých interceptorů.
Širší evropský projekt a velké ambice
FREYA nevzniká izolovaně. Navazuje na dlouhodobou snahu evropských států budovat vlastní obranné schopnosti nezávislejší na Spojených státech. Vedle iniciativy European Sky Shield Initiative vzniká také koalice zaměřená přímo na vývoj protibalistické obrany, do níž se podle oznámení zapojilo deset zemí včetně Francie, Německa, Velké Británie, Itálie, Nizozemska, Dánska, Švédska, Norska, Španělska a Ukrajiny.
Součástí projektu není pouze vývoj nové střely, ale také vytvoření společné průmyslové základny, sdílení výrobních kapacit a standardizace jednotlivých prvků systému. To by mělo zkrátit dobu výroby a zároveň snížit jednotkové náklady.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že první funkční konfigurace systému by mohla být připravena přibližně během jednoho roku. Takto krátký termín je v obranném průmyslu mimořádně ambiciózní a řada odborníků předpokládá, že půjde spíše o demonstrační či omezeně operační verzi než o plně dokončený systém.
Výhodou projektu však je, že nestaví na zcela nových technologiích. Využívá existující evropské senzory, zkušenosti ukrajinských vývojářů i již vyvinuté komponenty protivzdušné obrany, což může vývoj výrazně urychlit.
Zdroj: United24 Media, Reporter
Autor/Licence fotografie: Ilustrační obrázek protiraketového systému, Filip Klasna, obrázek vytvořen pomocí umělé inteligence (Gemini), Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0)