Projekt Su‑75, známý také jako „Checkmate“ (tj. „šach a mat“), byl poprvé představen v červenci 2021 na moskevském leteckém veletrhu MAKS‑2021 jako koncept lehkého taktického stíhacího letounu páté generace. Za vývojem stroje stojí konstrukční kancelář Suchoj spadající pod Sjednocenou leteckou korporaci (OAK). Letoun měl navazovat na rodinu Su‑57 a uspokojit především zahraniční trhy orientované na ruské výrobky cenově efektivním letounem.
Odhalení zahrnovalo statický mock‑up s designem stealth. Vývoj pohonného ústrojí měl být svázán s motorem Saturn Izdělije 30, který je výkonnější a lehčí než starší AL‑41F1. Stroj by měl být díky tomuto motoru schopen dosáhnout rychlostí Mach 1.8–2.0, doletu okolo 3 000 km a nést výzbroj až 7 400 kg.
Zpoždění jako součást ruské tradice
V roce 2021 proběhla první pompézní prezentace na MAKS‑2021, pak ukázali Rusové mock-up stíhače na Dubai Airshow. První let měl proběhnout v roce 2023, posléze byl odložen na 2024, následně 2025, a ani nyní není jasné, kdy se Su-75 dostane konečně do vzduchu. Zkraje letošního roku OAK oznámila, že vývoj vstupuje do konečné fáze a připravuje prototypy, přičemž první vzlet se očekává do konce roku 2025. Sériová výroba by měla začít okolo let 2026–2027, dodávky klientům pak v letech 2027–2028.
Su-75 má disponovat mnoha vychytávkami moderních strojů, což zahrnuje AESA radar, otevřenou architekturou vycházející z Su‑57, skleněný kokpit, HUD (průhledový displej), dva LCD displeje atd.
Exportní ambice
Su‑75 je od počátku navrhován jako exportní stroj za cenu mezi 25–30 miliony dolarů, čímž by měl konkurovat drahé americké F‑35 a čínskému J‑31. Technologický holding Rostech uváděl zájem Argentiny, Indie, Vietnamu, íránských i afrických států, zmíněny byly i Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie nebo Nigérie. V Indii Rusko nabízelo technologický transfer a montáž v rámci iniciativy Make in India – ale Dillí projevilo spíše váhavý postoj, preferuje totiž upgrade stávajících letounů MiG a Suchoj.
Pod sankcemi je složité nabízet zbraně
Sankce, nedostatek mikroelektroniky a přístup k dolaru výrazně komplikují výrobu a prodej. Zákazníci v 21. století preferují prověřené stroje jako F‑35, JAS-39 Gripen nebo čínské stíhačky. Strukturální problémy ruského průmyslu a opakované zpoždění, stejně jako kusová výroba Su‑57 podkopává důvěru v ruské zbraně.
Partnerství s Běloruskem
Koncem května 2025 konstatoval Dmitrij Pantus z běloruského vojensko-průmyslového výboru, že Bělorusko a Rusko intenzivně jednají o společné výrobě Su‑75 a možném společném vývoji, montáži i posléze vyzbrojení běloruského letectva tímto letounem. Tím Bělorusko dostává možnost být prvním zahraničním uživatelem a účastníkem vývojového procesu.
A co ruské letectvo?
Projekt je prezentován jako modulární platforma pro ruské Vzdušně-kosmické síly, ale jeho primárním účelem zůstává export. Válečné finanční priority jsou zcela jasné, tedy výroba munice a dronů odsouvá vývoj moderních letounů v Rusku do pozadí.
Rostech na druhé straně uvedl, že projekt dosahuje vysoké úrovně připravenosti, což ho umožňuje považovat za dále rozvíjený. Pokud všechno půjde dle plánu, ruské letectvo by mohlo obdržet první Su‑75 někdy mezi lety 2027–28. Pokud ale dojde k dalším technickým nebo finančním komplikacím, zůstane Su‑75 spíše vizuálním symbolem Rusko, stejně jako Su-57.
Zdroj: RaillyNews, Army recognition
Autor/Licence fotografie: Mztourist – Own work, CC BY-SA 4.0