Americký podzvukový proudový bombardér B-52 toho už zažil v aktivní službě opravdu mnoho. A USAF s ním počítá i nadále. Stroje prochází komplexní modernizací tak, aby mohly létat i v páté, možná šesté dekádě.
Asi byste nenašli známější bombardér ze studené války a z dalších mnoha konfliktů, v nichž byly B-52 nasazeny. A americké letectvo s nimi počítá i v nadcházejících dekádách. Stroje jsou postupně modernizovány a podle plánů by v průběhu třicátých let mohla USAF mít flotilu bombardérů, který bude složen z nejméně 100 nových B-21 Raider a 76 modernizovaných B-52, přičemž se vyřadí letouny B-1 Lancer a B-2 Spirit. V současné době má letectvo ve službě 76 B-52 (údaj platí pro rok 2024).
S novými motory do nové éry
Jedním z klíčových modernizačních prvků u B-52 je výměna dýchavičných motorů za nové. Bombardéry B-52H, které tvoří součást letectva od začátku šedesátých let, mají stále zabudovány původní motory TF33. Jejich údržba je v současné době náročná a také neefektivní, protože má jednak velkou spotřebu, jednak je poruchový. Jsou také v podstatě na konci své životnosti. Bombardéry budou transformovány na variantu B-52J a čeká je zabudování nových motorů Rolly-Royce F130. Rozdíly budou skutečně výrazné.
Předně nové motorové jednotky přinesou úsporu paliva až o 30% oproti TF33. To v praxi prodlužuje dolet B-52 bez nutnosti tankování ve vzduchu. F130 je spolehlivější než jeho předchůdce s daleko menší poruchovostí. Vedení USAF si rovněž slibuje, že se významněji prodlouží servisní intervaly, dojde tedy k ušetření nemalých finančních prostředků. Podstatné ovšem je, že životnost motorů potrvá až do páté, možná začátku šesté dekády. První let B-52 s novými motory je naplánován okolo roku 2027, s operační schopností nových B-52J se počítá přibližně o tři roky později.
Další vylepšení
B-52 čekají i další vylepšení, například nový kokpit a avionika. Bombardéry budou mít kompletně digitální skleněný kokpit, nové displeje, navigační systémy, radar, elektronickou řídící jednotku CECU (Commercial Engine Control Unit), digitální řízení (FADEC) pro nové motory a další prvky, které významným způsobem posouvají výkonnost strojů do moderní éry.
Už jsme zmínili nový radar, kterým bude AN/APG-79 s aktivním elektronickým skenováním (AESA – Active Electronically Scanned Array). Stejný typ používají například letouny F/A-18 Super Hornet. Modernizovaným bombardérům umožní rychlejší a přesnější zaměření, má také schopnost sledovat více cílů současně. Radar si ponechává vysoký výkon za každého počasí, je také obtížně odhalitelný a méně náchylný k rušení.
Zbraňový upgrade
Modernizace se nemůže obejít bez upgradu zbraňových systémů. Schopnost odpalovat hypersonické zbraně z letadel je pro Američany velmi důležitá. Nechtějí totiž v žádném ohledu zaostat za Čínou a Ruskem. Bombardér by mohl být vyzbrojen hypersonickou střelou AGM-183A ARRW. V roce 2019 absolvoval B-52 test s touto raketou, nicméně v roce 2023 byl program po sérii neúspěšných testů prozatím zrušen, nicméně není vyloučeno, že bude opět obnoven. Zajímavé je, že letectvo požaduje ve fiskálním roce 2026 387,1 milionu dolarů na ARRW. Jestliže by projekt pokračoval dál, pak by byla integrace střely s B-52 opět ve hře.
Strategické bombardéry včetně B-52 by mohly nést od roku 2027 novou hypersonickou střelu HACM (Hypersonic Attack Cruise Missile) s rychlostí Mach 7. Na střele pracuje přední americké zbrojovky Raytheon ve spolupráci s Northrop Grumman, který má na starosti pohonnou jednotku. Vývoj HACM se nicméně pravděpodobně prodraží. Podle zprávy vládní agentury GAO (Government Accountability Office) Raytheon, předpokládá, že se výrazně překročí finanční rámec projektu. Náklady na vývoj HACM se k lednu 2025 odhadovaly na téměř 2 miliardy dolarů. Zatím však mnoho informací o HACM neprosáklo, neznáme ani konkrétní parametry. Nicméně takto rychlá střela by mohla proniknout téměř jakoukoliv obranou nepřítele.
Zajímavá je určitě plánovaná integrace jaderné střely AGM-181A LRSO, která má perspektivně nahradit AGM-86B ALCM. Mají ji odpalovat bombardéry na velkou vzdálenost, (hovoří se až o 2 500 km či více), je určena k provádění úderů na strategické cíle i v případech, kdy má nepřítel vyspělou protivzdušnou obranu. Je navíc obtížně detekovatelná a charakterizuje ji tichý let ve velmi nízké výšce.
Určitě je důležité zmínit modernizaci vnitřní šachty stroje. To ve svém důsledku přinese značně rozšířený zbraňový arzenál. B-52 ponesou až 8 přesně naváděných pum GBU‑31/GBU‑38 z řady JDAM (Joint Direct Attack Munition, až 8 řízených střel s plochou dráhou letu AGM-158 JASSM (Joint Air-to-Surface Standoff Missile). Rozšíření zbraňové palety se dočkají i pylony bombardéru.
Výše zmíněné upgrady významně prodlouží životnost legendárním letounům, které vstoupily do služby již v roce 1955. Výroba bombardérů probíhala v letech 1952-1962 a celkem spatřilo světlo světa 744 kusů. Bombardér může nést až 32 000 kg zbraní, bojový dolet činí přibližně 14 080 km bez tankování za letu. Maximální rychlost stroje je 1024 km/h ve výšce 6309 m. Bombardér zažil mnoho operačních nasazení, to nejznámější je Vietnam, dále v novodobých podmínkách válka v Zálivu, Afghánistánu, letouny se zapojily rovněž do bojů v Iráku a Sýrii.
Důležité je, že nevyčerpaly svůj potenciál a systematickými upgrady tvoří i nadále platný článek v řetězu amerického letectva.
Zdroj: National Security Journal, Defense News
Autor/Licence fotografie: B-52H, Ronnie Macdonald CC BY 2.0