Francie je jedinou zemí Evropské unie, která provozuje jadernou letadlovou loď. Její současná vlajková loď, Charles de Gaulle (R91), slouží od roku 2001 a je považována za symbol francouzské námořní moci. Nyní se Paříž připravuje na její nástupkyni, projekt PANG (Porte-Avions de Nouvelle Génération). Ambice jsou nemalé – větší plavidlo, modernější systémy, schopnost provozovat nejnovější generaci bojových letounů, především NGF (Next Generation Fighter) v rámci programu FCAS. Nicméně otázka zní, může si to Francie skutečně dovolit?
Budoucnost letadlových lodí v evropském provedení
Letadlová loď PANG má být technologickým skokem vpřed. S výtlakem přes 75 000 tun překoná Charles de Gaulle téměř o třetinu. Na délku má měřit 310 metrů a bude disponovat dvěma jadernými reaktory K22, které zajistí provoz bez nutnosti čerpání paliva po celou životnost plavidla. Letadlová paluba má být vybavena elektromagnetickými katapulty EMALS, obdobně jako americká třída Gerald R. Ford, což umožní operace těžších letounů a dronů. Na palubě by mohlo operovat až 30 až 32 letounů NGF, doplněných bezpilotními prostředky a vrtulníky.
Kýl nové jednotky má být položen v letech 2025–2026 a její zařazení do služby se očekává kolem roku 2038. Cena projektu zatím nebyla oficiálně potvrzena, odhady se však pohybují mezi 8 až 10 miliardami eur, přičemž vývoj bojového letounu NGF a systému FCAS může náklady výrazně zvýšit.
Rozpočet pod tlakem a francouzské limity
Francie v posledních letech postupně navyšuje své výdaje na obranu, především v reakci na válku na Ukrajině a rostoucí hrozby v oblasti Indo-Pacifiku, kde má geopolitické zájmy včetně zámořských území. Obranný rozpočet Francie pro rok 2024 dosáhne přibližně 47,2 miliardy eur, což představuje nárůst o více než 3 miliardy oproti roku 2023. Paříž si klade za cíl dosáhnout výdajů ve výši 2 % HDP do roku 2025, což by odpovídalo závazkům v rámci NATO.
Přesto je v rámci tohoto rozpočtu třeba financovat celou řadu priorit, jako je modernizace jaderného arzenálu, akvizice nových tanků Leclerc XLR, vrtulníků HIL Guépard, vývoj systému SCORPION pro pozemní síly a samozřejmě i účast v mezinárodní spolupráci na projektu FCAS, jehož cena se může vyšplhat až na 100 miliard eur.
Letadlová loď PANG tak soupeří o prostředky s řadou dalších klíčových projektů. Někteří francouzští analytici varují, že při zpomalení ekonomiky nebo změně politických priorit může dojít k odkladu či přehodnocení rozsahu projektu.
Prestiž versus pragmatismus
Francie chápe letadlovou loď nejen jako nástroj vojenské moci, ale i jako symbol suverenity a schopnosti globální projekce síly. PANG je součástí širší strategické vize prezidenta Emmanuela Macrona o „strategické autonomii Evropy“ a posílení obranyschopnosti EU bez plné závislosti na USA. Podpora jaderného pohonu a domácí výroby (hlavními dodavateli jsou Naval Group, TechnicAtome, Dassault Aviation a další) posiluje francouzský obranný průmysl a vytváří tisíce pracovních míst.
Na druhé straně ale čelí projekt i kritice. Ozývají se hlasy, že jde o prestižní relikt studené války, zatímco moderní konflikty se přesouvají do oblasti kybernetiky, bezpilotních systémů a asymetrického boje. Navíc operace letadlových lodí vyžadují námořní doprovod a logistické kapacity, které nejsou vždy k dispozici. Francie má dnes schopnost udržet jedinou bitevní skupinu, což omezuje její reálný dosah.
Lodě, letadla a limity reality
Projekt PANG je technologicky ambiciózní a geopoliticky odůvodnitelný, ale také nákladný. Francie stojí před zásadní otázkou, zda dokáže vyvážit ambice s realitou dostupných prostředků. V době, kdy Evropa čelí narůstajícím hrozbám, by mohlo být rozumnější investovat do více mobilních a adaptabilních systémů místo jednoho gigantického plavidla, jehož bojová hodnota je závislá na celé flotile podpory. Budoucnost letadlových lodí nové generace tak zůstává i přes technické parametry a politickou vůli nejistá.
Zdroj: Naval News, 19FortyFive
Autor/Licence fotografie: Rama, CC BY-SA 3.0 fr