Peru získalo schválení k nákupu 12 stíhaček F-16C/D Block 70, což by z něj udělalo čtvrtého jihoamerického provozovatele stíhaček společnosti Lockheed Martin. Pokud k akvizici dojde, potvrdí to také odklon peruánského letectva od letadel ruské výroby, která v současnosti tvoří významnou část jeho flotily. Tyto stroje je nyní stále obtížnější udržovat, rozsáhlá invaze Moskvy na Ukrajinu měla vážný dopad na vývoz ruských zbraní.
Americké ministerstvo zahraničí podle webu TWZ schválilo možný prodej 10 jednomístných letounů F-16C a dvou F-16D Block 70 jihoamerickému Peru. Hodnota případného kontraktu dosahuje částky přibližně 3,42 miliardy dolarů. V této fázi dohoda zahrnuje také 12 pokročilých střel vzduch-vzduch středního doletu (AMRAAM) AIM-120C-8 a 12 raket AIM-9X Block II Sidewinder. Mezi další klíčové položky v prvotním balíčku patří AESA radary Northrop Grumman AN/APG-83, infračervené vyhledávací a sledovací systémy, systémy elektronického boje AN/ALQ-254 Viper Shield nebo zaměřovací a průzkumné kontejnery AN/AAQ-28 Litening.
Po dlouhou dobu se jihoameričtí provozovatelé F-16 omezovali pouze na Venezuelu, dokud se k ní později nepřipojilo Chile. Třetím provozovatelem je podle serveru Flight Global Argentina, která svůj první (a použitý) letoun F-16 představila teprve začátkem tohoto roku.
Cokoliv, jen ne MiG nebo Suchoj
Mimo F-16 se Peru zajímá i o letouny Dassault Aviation Rafale F4 a Saab Gripen E/F, možným kandidátem je i jihokorejský KF-21 Boramae od společnosti Korea Aerospace. Peru poptává 24 nových stíhaček, které by pomohly s modernizací peruánského letectva. To v současné době provozuje kombinaci stále rychleji stárnoucích sovětských/ruských strojů. Peruánské letectvo má dle čísel zveřejněných v FlightGlobal World Air Forces z roku 2025 přibližně 8 MiG-29 Fulcrum, 8 Su-25 Frogfoot, 11 Mirage 2000 a 20 Cessna A-37.
Peruánské MiGy byly modernizovány na standard MiG-29SM-P, včetně omezených vylepšení radarového a avionického vybavení a instalace pevného nástavce pro doplňování paliva za letu, zatímco Suchoje prošly programem prodloužení životnosti. Počet provozuschopných letadel ruské výroby však dramaticky klesl. Původně bylo dodáno 18 kusů MiG-29 a 18 Su-25. Velmi pravděpodobně tak tedy dochází ke kanibalizaci strojů, aby zůstalo alespoň několik strojů bojeschopných.
Ruské problémy
V jednu chvíli se očekávalo, že hlavními favority na nový peruánský stíhač budou MiG-35 a Su-30, stejně jako již zmíněné Rafale a Gripen. Objevily se také informace, že by ve hře mohl být i čínský J-10. Vypadá to ale, že ruští uchazeči ze soutěže vypadli, což odráží širší problémy producentů zbraní v Rusku. Od doby, kdy Kreml v roce 2022 zahájil agresi vůči Ukrajině, se ruský vliv na mezinárodní zbraňové scéně neustále snižuje.
Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI), který se zabývá výzkumem konfliktů a zbraní, klesl ruský vývoz zbraní v období od roku 2019 do roku 2023 o polovinu ve srovnání s předchozím pětiletým obdobím. Francie nyní předstihla Rusko a stala se druhým největším vývozcem zbraní na světě, jelikož ruské zbrojní společnosti se potýkají s dvojí výzvou: musí nahrazovat ztráty materiálu ve válce na Ukrajině, zároveň čím dál víc naráží na nepřívětivý exportní trh.
Zároveň sankce uvalené západními zeměmi Rusku značně ztěžují výrobu zbraní, zejména těch high-tech, které se spoléhají na zahraniční dílčí komponenty. SIPRI uvádí, že v roce 2019 Rusko prodalo zbraně do 31 zemí, ale do roku 2023 toto číslo kleslo na pouhých 12.
Zdroj: TWZ, DSCA, Flight Global
Autor/Licence fotografie: Lockheed Martin