Vzácné zeminy jsou v současné době stále více skloňovány v souvislosti s obranným průmyslem či technologiemi, pro něž jsou nezbytnou součástí. Čínská dominance v této oblasti však může představovat nebezpečí pro americkou obranyschopnost v budoucnosti. USA totiž nemají vybudovány rozvinuté vlastní kapacity a jsou tudíž závislé na dodávkách z Číny.
Nebylo to pro americké nejvyšší politické a vojenské představitele pěkné čtení. Americká společnost Govini, která vyvíjí obranný software, zveřejnila zprávu o závislosti americké armády na čínských nerostných surovinách. Report odhalil skutečnost, že americký vojenský potenciál se stále více musí spoléhat na Čínu. Ta využívá převahy ve vlastnictví vzácných zemin, prvků, které jsou klíčové nejen pro obranný a kosmický průmysl, ale rovněž pro elektroniku či sektor IT. Například yttrium je pro své optické a mechanické vlastnosti důležité při vývoji laserových systémů. Jen pro představu: Například stíhač F-35 obsahuje přes 900 liber prvků vzácných zemin, nicméně ponorka třídy Virginia už spotřebuje asi 9 200 liber prvků vzácných zemin.
Nedostatek vzácných zemin jako hrozba pro americkou bezpečnost
Jak píše web Modern Diplomacy, právě čínská dominance v oblasti vzácných zemin představuje hrozbu pro americkou bezpečnost a vývoj zbraňových systémů. Čína, která dodává asi 90% světových zásob vzácných zemin, v reakci na Trumpova cla zavedla začátkem dubna tohoto roku systém kontroly vývozu vzácných zemin. V praktickém slova smyslu to znamená, že čínské ministerstvo obchodu zavedlo vývozní limity na 7 vzácných zemin a také magnetů v obranném, automobilovém a energetickém průmyslu. Mezi tyto prvky patří například ruthenium, thorium, skandium či samarium. Je třeba říct, že čínská vývozní omezení se významně obtiskla na světovém trhu. Za tři měsíce zaznamenaly průměrné ceny komponentů obsahující vzácné zeminy nárůst o 5,2%.
Vydírací potenciál Pekingu
Čína jednak může cíleně brzdit dodávky kriticky důležitých surovin americkým společnostem podnikajícím v obranném průmyslu, sekundárně má pak vliv na americký vojenský dodavatelský řetězec. Důsledkem těchto opatření pak může být zpoždění a prodražení výroby, protože nutí tyto firmy hledat kritické důležité vzácné zeminy jinde.
To současně zvyšuje vydírací potenciál Pekingu v obchodní či jiné sféře, protože dodávky vzácných zemin mohou být účinnou pákou při vyjednávání. I když USA dosáhly v ovzduší stále existující obchodní války již dříve dohody s Čínou, která se týká právě zrychlení dodávek vzácných zemin, přesto si Peking vymínil, že bude i nadále schvalovat vývozní povolení. Takže pro americkou stranu to znamená větší či menší míru nejistoty.
Podpora amerických domácích kapacit je klíčová
Protože USA nechtějí být závislé na dovozu vzácných zemin, činí potřebné kroky, aby podpořily domácí kapacity v této oblasti. Americké ministerstvo obrany investovalo v rámci Národní průmyslové strategie obrany (National Defense Industrial Strategy) poměrně značné finanční prostředky do výroby důležitých nerostných surovin s cílem rozvíjet domácí dodavatelské řetězce. Pro USA je tak klíčovým úkolem zajistit přístup ke vzácným zeminám. I z toho důvodu, že v současné době se na americké půdě těží vzácné zeminy pouze v jednom dolu, Mountain Pass v kalifornské Mohavské poušti.
Jak se píše na oficiálních stránkách amerického ministerstva obrany, Pentagon od roku 2020 udělil více než 439 milionů dolarů na vytvoření domácích dodavatelských řetězců prvků vzácných zemin. List South China Morning Post napsal, že v roce 2022 udělilo americké ministerstvo obrany grant společnosti MP Materials na zpracování těžkých kovů vzácných zemin. Je však nutné podstatně rozšířit podporu dalším společnostem včetně udělování licencí, aby se celý proces ještě více urychlil.
USA se tak potřebují primárně odpoutat od závislosti na čínských vzácných zeminách, nicméně vytvoření vlastního ekosystému je samozřejmě dlouhodobý proces, na němž se nyní intenzivně pracuje. Do té doby může Peking využívat své dominance ve zmíněném odvětví a vynucovat si různé ústupky, a to nejen v obchodní sféře.
Zdroj: Modern Diplomacy, Ministerstvo obrany USA, South China Morning Post
Autor/Licence fotografie: Bertram Nudelbach, CC BY-SA 2.0