Americký prezident Donald Trump si pohrával s myšlenkou dodání dalekonosných střel Tomahawk Ukrajině, nakonec však od svého úmyslu alespoň prozatím upustil, i když se čekal opak. To je ale chyba, protože na Rusko je třeba vyvíjet konstantní tlak, nikoliv vyklízet pozice a ustupovat agresorovi.
Trump chce ukončit válku na Ukrajinu, předsevzal si tento úkol jako jeden z prvořadých po svém nástupu. Nevylučoval, že poskytne Ukrajině vydatnou pomoc v podobě podzvukových střel Tomahawk, které mají dolet až 2 500 km, pokud ruský prezident Vladimir Putin odmítne ukončit válku, k níž dal povel již 24. února 2022. Měl to být současně jeden z dalších nátlakových prostředků na Rusko. Nicméně po setkání Trumpa se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským to zatím na dodávku Tomahawků Kyjevu nevypadá. Nic ale není definitivní. Proti možnému dodání Tomahawků se již Kreml stačil – tradičně hystericky – ústy Dmitrije Medveděva vymezit. „Dodávka těchto raket by mohla skončit špatně pro všechny. V první řadě ale pro Trumpa,“ hřměl Medveděv.
Pokud by byly Tomahawky Ukrajině skutečně dodány, otevřely by jí nové možnosti. Mohla by podnikat dálkové údery, které by Rusko skutečně bolely. Kyjev by tak měl možnost zasahovat na pravidelné bázi sklady zbraní, velitelská stanoviště a další důležitá místa.
Nová ruská jaderná doktrína
Nelze nevidět věci v širších souvislostech. Rusko přijalo minulý rok novou jadernou doktrínu, která snižuje práh pro použití jaderných zbraní. Největší změnou je skutečnost, že Rusko si osobuje právo iniciovat možný nukleární útok, a to i v případě svého napadení konvenčním arzenálem, pokud by byla bezprostředně ohrožena existence Ruska. To je samozřejmě záměrně „gumové“ tvrzení, protože pod pojmem ohrožení či zničení Ruska si můžeme představit každý něco jiného. Nicméně vzkaz je to jasný a zřetelný – Ukrajině a těm, kdo jí podporují.
Z výše uvedeného pak vyplývá, že Rusko by reagovalo v případě vyhroceného konfliktu asymetricky. Možná dodávka Tomahawků Ukrajině by však objektivně nepředstavovala bezprostřední ohrožení existence Ruska, tím by bylo naopak nasazení jaderných zbraní Západem proti němu. K tomuto kroku se ale v žádném případě západní země nechystají, protože k tomu nemají jednoduše žádný důvod. Nicméně Kreml si by si dodávku Tomahawků mohl v extenzivním výkladu své doktríny vyložit tak, že se o existenční hrozbu skutečně jedná a dává agresorovi plné právo se bránit i za použití jaderného arzenálu.
Jak přinutit diktátora k ústupu?
Zde se otevírá klíčová otázka – jak tedy donutit konečně ruského prezidenta k ústupu, když diplomacie nefunguje a Kreml se ani nepřipojil k třicetidennímu příměří, které bylo již v březnu tohoto dojednáno s ukrajinskou stranou v saúdskoarabské Džiddě? Putin pod zcela malichernými záminkami a zástupnými důvody celé měsíce balamutil nejen Trumpa, ale celý Západ, aby nakonec svůj podpis pod příměří nepřipojil, a místo toho ruská armáda i nadále útočí na Ukrajinu, její infrastrukturu a zabíjí její obyvatelstvo. Pokud ovšem diplomatická řešení selhávají, jako v tomto případě, pak je zcela namístě vyzbrojit Ukrajinu moderními zbraňovými systémy. Protože jinak donutit Putina, který rozumí pouze hrubé síle, k ústupu nelze.
Autor/Licence fotografie: Raketa Topol-M na vozidle MZKT-79221, Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 4.0