Ruské úřady hazardují, když povolují svým lodím bez potřebné ledové třídy plout v oblastech se silnou vrstvou ledu, například po Severní mořské cestě. Severní mořská cesta je hlavní námořní spojnicí mezi Evropou a Asií přes Arktidu, dlouhá je přibližně 5 600 km. V období listopadu až květnu je trasa pokryta souvislým ledem, často o tloušťce až 1-2 m. Proplout bez doprovodu ledoborce je tak prakticky nemožné.
Přesto Rusko riskuje, když úřady svévolně povolují lodím bez potřebné ledové třídy (tzv. ice-class – klasifikace plavidel podle jejich schopnosti plout v oblastech s ledem, například v Baltském moři, severním Atlantiku nebo v arktických vodách. Plavidlo s touto třídou má zesílený trup i silnější motor, aby mohlo prorážet ledové kry), například ropným tankerům plout po Severní mořské cestě. Ruská plavidla mají nezřídka pouze ledovou třídu Arc4, což ale znamená, že mohou plout v oblastech s lehkým ledem, který jsou ještě schopná zdolat.
Moskva ale na svůj nadměrný risk doplatila, když ropný tanker Rys uvízl v ledu na cestě z přístavu Murmansk do Číny, kam přepravoval moskevskou ropu. Na vyproštění muselo plavidlo čekat několik dní, jak uvádí web The Barents Observer.
Ruská taktika obcházení sankcí
Nicméně Rys nebyl jediným plavidlem, které mělo problémy. Jen o několik dnů dříve uvízla v ledových krách také loď, která přepravovala zkapalněný zemní plyn (LNG). Na pomoc musela čekat dokonce více než týden. Ani jedno ze zmíněných plavidel nemá přizpůsobený trup k tomu, aby se mohlo brodit silným ledem. Navíc obě lodě jsou na mezinárodním sankčním seznamu a operují jako součást tzv. „stínové flotily“, která přepravuje sankcionovanou ruskou ropu na mezinárodní trhy. V posledních letech tak lodě několikrát změnily majitele a vlajky. Rys například plul pod ománskou.
Rusko nehledí na velká rizika, která jsou spojená s tím, že plavidla jen těžko mohou proplout zmíněnou trasou. Žádný ze jmenovaných ani dalších tankerů pak nefiguruje ani v on-line záznamech Správy Severní mořské cesty, což je ze strany Ruska průhledný záměr.
Nebezpečná praxe
Jak uvádí portál gCaptain, plavidla nemají potřebné povinné povolení k plavbě v Arktidě a ruské úřady se ani neobtěžují je ve svých denních záznamech o provozu na trase uvádět. To je v poslední době stále častější ruská praxe, aby byly obcházeny sankce. Například na společnost, která provozuje již zmíněný ropný tanker Rys, uvalily USA, Velká Británie či země EU sankce za porušování cenového stropu ropy zemí G7, a rovněž za to, že provozuje vysoce rizikové přepravní praktiky. Navíc mnohé ruské lodě vyplouvají bez řádného pojištění.
Odborníci důrazně varují, že v cestách pokrytých tvrdým ledem nemohou plout plavidla bez ledové třídy. „Postoj úřadů k environmentálním rizikům je zanedbatelný. Spíše se dozvíme o úniku ropy ze strany mezinárodních novinářů, kteří monitorují satelitní snímky, než od ruských úřadů,“ komentuje situaci poradkyně pro arktické projekty v organizaci Bellona Ksenija Vachruševová. Podobný názor sdílí i profesor Norvald Kjerstad z Norské univerzity vědy a technologie, který potvrzuje, že rizika této ruské praxe jsou vysoká. „Bohužel se zdá, že po Severní mořské cestě pluje stále více lodí, které ale nesplňují požadavky na ledovou třídu. Tato plavidla jsou náchylná k vážným poškozením, pokud se dostanou do kontaktu s ledem,“ je přesvědčen Kjerstad.
Zdroj: gCaptain, The Barents Observer
Autor/Licence fotografie: SarahNic, zdarma k použití na základě licence Pixabay na obsah