Ruští vojáci musejí čelit vážným mechanickým problémům svých tanků. Ty souvisí s improvizovanými ochrannými konstrukcemi, které způsobují selhání strojů, a to třeba už po několika kilometrech jízdy.
Na ruské tanky se stačila v poslední době snést značná kritika, platí to například o T-80BVM. Ten se nezamlouvá ruským tankovým posádkám, které ostře kritizují kvalitu stroje, dále jeho spolehlivost či celkový výkon. Web United24 Media nyní informoval, že ruské tanky sužují další potíže, které souvisí s improvizovanými přídavnými konstrukcemi.
„Klec“, která škodí
Ukrajinci efektivně používají levné drony k likvidaci ruských vozidel včetně tanků, podařilo se jim s nimi také vyřadit i nejmodernější stroje T-90M. Masivně vyhlížející „klec“ tak má vytvořit účinnou ochranu stropu a boků tanku právě před ukrajinskými bezpilotními prostředky a dalšími hrozbami. Neoficiálně se vžil pro takto upravené tanky (například T‑72, T‑80 či T‑90) název „Car Mangal“. Jde o prostorově výraznou nadstavbu skládající se z ocelových plechů, mříží a dalších ochranných prvků.
Podle ruských zdrojů sice takto upravené tanky přežily více než 100 zásahů dronů či protitankových střel, nicméně realita bude zřejmě jiná. Jak informuje web United24 Media, provizorní dvoustupňové mříže přivařené k věžím a trupům tanků totiž často přetěžují převodovky stroje. S tím souvisí i problémy s pohonem. To vše má za následek, že tanky už po několika kilometrech jízdy mohou mechanicky selhat. Pokud se stroje dostanou do stavu, kdy nejsou mobilní, představují pro ukrajinské obránce „snadné sousto“.
Znepokojivá výpověď ruského tankisty
Ostatně toto tvrzení podpořil i ruský tankista, který poskytl serveru Vault8 rozhovor. Podle něho ochranná konstrukce zatěžuje mechanické části vozidla, čímž se u nich objevují mnohem častěji poruchy. „Podvozek to ještě vydrží, ale převodovka a boční převody už ne,“ shrnuje tankista. „V jiné jednotce si udělali ochranu z ocelových lan, ale ten tank neujel ani 10 kilometrů, než se porouchala boční převodovka,“ vypověděl dále tankista.
Důležité je uvést, že taková úprava tanku může stroji přidat i 2-4 tuny hmotnosti navíc. Když si vezmeme například tank T-80BVM o hmotnosti 46 t, znamená nárůst o zhruba 5–10 % citelné zatížení tlumičů, torzních tyčí a pojezdových kol. Pokud je konstrukce ukotvena na věž a nikoliv na korbu tanku, věž se otáčí s celou konstrukcí. Tím ovšem na druhé straně vzniká prudký moment setrvačnosti a elektrohydraulické pohony věže se přehřívají nebo dokonce hoří. Celkově je narušována funkčnost věže včetně její rotace.
Nedostatek modulů reaktivního pancéřování
V souvislosti s improvizovanou ochranou tanků, o které byla již shora řeč, má Rusko také problémy s nedostatkem modulů reaktivního pancéřování. Známý reaktivní pancíř Relikt není univerzálně zabudováván do všech ruských vozidel. Ruská agentura TASS loni v srpnu přinesla informaci, že je plánováno zabudování systému aktivní ochrany Arena-M do již zmíněných tanků T-90M. Nicméně na takové zprávy je nutno pohlížet s rezervou, protože implementace tohoto systému určitě nebude konzistentní z důvodu vysokých nákladů a logistických problémů spojených s výrobou a následnou instalací. A samozřejmě nemůžeme opomenout ani ekonomická omezení a sankce, které uvalilo na Rusko západní společenství.
Jinými slovy není reálné v dohledné době osadit systémem Arena-M tanky plošně, nyní se tak děje selektivně, což ovšem v praxi znamená, že některé tanky budou mít zvýšenou ochranu, jiné zas nikoliv. Navíc o Arena-M panují mezi odbornou komunitou dohady, zda dokáže skutečně dostát poměrně vysokým očekáváním. Vůči moderním hrozbám na bojišti nebyl v masovém nasazení prověřen. Jedním z hlavních problémů pak je, že systém má potíže s identifikací a sledováním malých rychlých objektů, jako jsou například FPV drony.
Zdroj: United24 Media, Defence Express, TASS
Autor/Licence fotografie: Zajatý ruský tank, Armija Inform, CC BY 4.0