Podle stávající dohody mezi oběma státy nesmí Jižní Korea přepracovávat vyhořelé jaderné palivo ani obohacovat uran pro vojenské účely. USA dlouho zakazovaly Jižní Koreji obohacování uranu pro vojenské účely, ale tento postoj se nyní může změnit v její prospěch. Oficiálně ale zatím nebyla revize energetické dohody s USA potvrzena.
Pro Jihokorejce je ovšem zásadní, že Trump na své sociální síti Truth Social napsal, že schválil svému spojenci stavbu jaderné ponorky a ta má být podle dostupných zpráv postavena v jihokorejské loděnici ve Filadelfii. „Naše vojenská aliance je silnější než kdykoli předtím a na základě toho jsem dal souhlas Jihokorejcům s výstavbou jejich jaderné ponorky,“ uvedla americká hlava státu. Trumpova slova následně potvrdil i ministr obrany Pete Hegseth. Nicméně Trump je obchodník a určitě za svůj slib požadoval po svém partnerovi nějakou protihodnotu. Tou může být závazek jihokorejského prezidenta ze srpna 2025, že asijský stát zvýší obranné výdaje a posílí alianci s americkým spojencem.
Jak před několika dny uvedl deník The Korea Times, jihokorejský poradce pro národní bezpečnost Wi Sung-lac však minulý čtvrtek prohlásil, že Soul bude usilovat o to, aby budoucí jaderná ponorka byla postavena doma a nikoliv v USA. To ostatně zopakoval také při zasedání jihokorejského parlamentu. Podle něho nevidí reálně investice do zařízení pro stavbu ponorek v loděnici ve Filadelfii. K tomu dodal, že vláda se bude snažit o stavbu takového plavidla, které se ukáže rozpočtově i nákladově efektivním. Tak uvidíme, kde se nakonec nová jaderná ponorka postaví.
Eliminace vzrůstajícího severokorejského rizika
Jihokorejské námořnictvo se začalo před několika lety zabývat proveditelností návrhu na výrobu domácí jaderné ponorky. Najalo si proto prominentní soulský think tank Korea Defense Network, spojený s obranným a bezpečnostním výzkumem, aby vypracoval studii možných návrhů. Závěrečná zpráva doporučila vývoj jaderné útočné ponorky podobné francouzské třídě Barracuda. Hovoříme o jedněch z nejtišších ponorek na světě, jež jsou i pro sonarové sítě NATO těžko zjistitelné.
Na každý pád má Jižní Korea zájem o vlastnictví jaderných ponorek z několika důvodů. Předně její nepředvídatelný severní soused rozvíjí svůj jaderný arzenál a má k dispozici ponorky s balistickými střelami (SLBM). Jižní Korea potřebuje v případě bezprostřední hrozby eliminovat severokorejské ponorky a to je velmi obtížné se stávajícími diesel-elektrickými, které se musí často vynořovat kvůli nabíjení baterií. Právě jaderný pohon má v tomto směru nepopiratelnou výhodu, umožňuje totiž dlouhý pobyt ponorky pod hladinou, rovněž plavidlo na jaderný pohon disponuje vyšší rychlostí a větším dosahem. A co je možná nejdůležitější, okamžitou připraveností k úderu. Jižní Korea si samozřejmě všímá i čínských vojenských ambicí, které zahrnují flotilu jaderných ponorek, jež má Peking ve své výzbroji. A chystá i nové moderní třídy, například Typ 096, která bude vybavena balistickou střelou JL-3.
Jižní Korea nechce v tomto směru zaostávat a vlastní jaderné ponorky by jí mohly zajistit strategickou paritu s regionálními mocnostmi. Navíc si musíme uvědomit, že pokud by Jižní Korea postavila vlastní jadernou ponorku, vzrostla by tím podstatně její prestiž, což by dále posílilo spojenectví s USA. Čína a další velmoci by na to musely brát zřetel.
Náročná „jaderná výzva“
Co tedy musí Jižní Korea udělat pro to, aby mohla úspěšně zvládnout celý náročný proces stavby jaderné ponorky? Existuje řada aspektů, klíčových pro stavbu takového plavidla. O tom politickém, tedy nutnosti získání výjimky z dohody, již byla řeč na jiném místě. Dále by však musel být program stavby jaderné ponorky transparentní vůči Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE). Jižní Korea by byla povinována předložit MAAE bezpečnostní záruky ohledně svého programu.
Je potřeba říct, že Jižní Korea je jednou ze zemí, která podepsala smlouvu o nešíření jaderných zbraní, což by mohlo znamenat určitou komplikaci. Program stavby jaderné ponorky by totiž mohl vyvolat obavy z šíření nukleárních zbraní. Proto by Jižní Korea kromě souhlasu USA musela získat i souhlas ze strany MAAE.
Dalším klíčovým aspektem je technologická stránka. Tam má Jižní Korea výhodu v tom, že její civilní sektor už vyvíjí reaktory pro nevojenské účely, jak informuje dobře informovaný web The War Zone. Hovoříme například o APR-1400. Dále Jižní Korea pracuje na malých modulárních reaktorech, například s výkonem 100 MWt, který je dobrou výchozí pozicí pro budoucí námořní aplikaci. Jihokorejské námořnictvo by muselo postavit vhodnou infrastrukturu pro budoucí flotilu jaderných ponorek, což s sebou nese také nutnost vyškolení personálu v údržbě jaderných reaktorů.
Stěžejní otázkou zůstává, pokud se dostaneme k samotné konstrukci jaderných ponorek, úroveň obohacení paliva uvnitř jejich reaktorů. Jak píše portál The War Zone, jaderné ponorky amerického námořnictva mají zejména reaktory s palivem obohaceným na stejnou úroveň jako materiál pro jaderné zbraně. To však není nutně podmínkou. Například reaktory uvnitř současných francouzských jaderných ponorek používají málo obohacený uran. Nicméně je třeba k výše uvedenému dodat, že v současné době mají jaderné ponorky ty státy, které vlastní zároveň jaderné zbraně.
Pokud Jižní Korea v budoucnu zvládne náročnou výzvu a skutečně postaví vlastní jadernou ponorku, tak v regionu zcela jistě stoupne její prestiž. Otázkou je následná severokorejská reakce, kdy to může nejizolovanější zemi na světě vyprovokovat k dalším jaderným závodům s málo předvídatelnými důsledky. Na ně by ale Jihokorejci byli s moderními jadernými ponorkami dobře připraveni.
Zdroj: Reuters, The War Zone, The Korea Times
Autor/licence fotografie: Ilustrační fotografie USS Seawolf, U.S. Naval Forces Europe-Africa/U.S. 6th Fleet’s photo, Public Domain