7. dubna 1989 se v Norském moři potopila sovětská útočná ponorka K-278 Komsomolec (v kódu NATO třída Mike) s titanovým trupem poté, co v její zadní části vypukl katastrofální požár. Navzdory zoufalému šestihodinovému boji nezkušené posádky o záchranu lodi skončila pýcha SSSR na dně moře v hloubce 1 680 metrů. Katastrofa si vyžádala životy 42 z 69 námořníků.
Vrak stále nese jaderný reaktor a dvě torpéda Škval s jadernými hlavicemi, což představuje trvalou ekologickou hrozbu.
Sovětská superzbraň
K-278 Komsomolec byla ukázkou sovětské ponorkové inovace díky svému dvojitému titanovému trupu a rekordním schopnostem ponoru. Kýl byl položen 22. dubna 1978 v Severodvinsku. K-278 byla spuštěna na vodu 3. června 1983 a uvedena do provozu 28. prosince 1983 jako útočná ponorka čtvrté generace s jaderným pohonem. V roce 1984 dosáhla rekordního ponoru do hloubky 1 020 metrů.
Byla vybavena šesti torpédomety ráže 533 mm pro superkavitační torpéda VA-11 Škval, která dosahují rychlosti až 370 km/h. Ponorka měla délku 117, 5 metru s výtlakem pod vodou až 8 000 tun. Díky reaktoru OK-650 B3 o výkonu 190 MW dosahovala na hladině rychlosti 14 uzlů a 30 uzlů pod ní.
Tlakový trup se skládal ze sedmi oddílů, přičemž druhý a třetí byl chráněn silnějšími předními a zadními přepážkami, které vytvářely bezpečnostní zónu pro případ nouze. V kýlu nad těmito oddíly byla umístěna úniková kapsle, která posádce umožnila opustit loď v případě nouze.
Jak nezkušenost poslala ke dnu „nepotopitelnou“ ponorku
Nejmodernější dvoutrupá ponorka Komsomolec byla 7. dubna 1989 na hlídkové plavbě. Plula v hloubce 396 metrů, když pod hladinou Norského moře začaly problémy. Posádka byla odpočatá, jelikož se právě vystřídala na palubě ponorky s původní posádkou, ale s tímto typem ponorky neměla žádné zkušenosti.
V sedmé komoře v zadní části plavidla vypukl požár. Plameny se jen těžko uhašovaly a rychle zničily ventil přívodu vzduchu. Do ohně unikal stlačený vzduch, který ho dále roznítil. Hasiči, pověření hašením požáru, jej nedokázali uhasit. Jaderný reaktor byl v ohrožení, a tak velitel nařídil vypustit balastní nádrže ve snaze se vynořit na hladinu.
Mezitím oheň stále hořel a s Komsomolcem to nevypadalo vůbec dobře. Velitel se nevzdal a nařídil svým hasičům, aby s požárem bojovali dál. Tato činnost trvala dlouhých šest hodin. Situace se ale nadále zhoršovala. Začaly se odlupovat pryžové povlakové dlaždice na vnějším trupu v důsledku žáru generovaného plameny.
Smrt v ledové vodě
Pět členů posádky, včetně kapitána Jevgenije Vanina, se pokusilo katapultovat únikovým modulem. Krátce po vynoření modul katastrofálně selhal, pouze jeden námořník unikl poklopem, zatímco kapitán Vanin a tři další byli buď okamžitě zabiti, nebo zemřeli později v ledové vodě.
Komsomolec se sice vynořil na hladinu, ale úniky stlačeného vzduchu nadále šířily oheň. Ponorka se o několik hodin později potopila a utrpěla vážné strukturální poškození. Vláda okamžitě zareagovala vysláním záchranných letadel, ale úsilí se minulo účinkem. 42 sovětských námořníků zemřelo na podchlazení v mrazivých vodách Barentsova moře. Přeživší zachránily dva rybářské čluny.
Panika kvůli jaderným zbraním a tajné technologii
Sověti se v letech 1989-1998 sedmkrát ponořili pod ledovou hladinu, aby se k ponorce dostali, ale bezvýsledně. Pokusili se utěsnit torpédomety, ale neuspěli. Vrak ponorky je neustále monitorován kvůli unikající radiaci. Podle serveru TWZ odebral v roce 2019 společný rusko-norský tým výzkumníků vzorky mořské vody z okolí vraku K-278 Komsomolec, z nichž byl jeden 100 000krát radioaktivnější než nekontaminovaná voda. Zjištění vyvolávají obavy, že z plavidla nyní aktivně uniká radiace, ať už z lodního reaktoru, nebo z dvojice torpéd s jadernou hlavicí.
Zdroj: 19fortyfive, TWZ, The National Interest
Autor/Licence fotografie: K-278, DoD ID: DN-SN-87-07042, Volné dílo